(ČTK) – Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně od architekta Josipa
Plečnika, který patří k dominantám pražských Vinohrad, dostane letos
nový oltář. Farnost pro jeho zhotovení oslovila architekta Josefa
Pleskota, známého svými obecně přijímanými intervencemi do historického
prostředí. Oltář nahradí ten z roku 1992, který byl už v době svého
vzniku koncipován jako provizorium, sdělil ČTK farář Jan Houkal.
Doplnil, že vše plečnikovské bude v interiéru zachováno.
Projekt má podle něj kladné stanovisko Národního památkového
ústavu. „Reakce odborníků ze všech stran jsou doposavad jen kladné,“
uvedl. Farnost se rozhodla nedělat výběrové řízení, ale oslovila jen
Pleskota. „Jsem přesvědčen, že tato volba vzhledem k cennosti prostoru
je vzhledem k jeho schopnostem správná,“ vysvětlil. Farnost bude návrh v
kostele prezentovat za účasti architektů Josefa Pleskota a Norberta
Schmidta 18. ledna od 19:00. Návrh lze vidět i na webu.
Jedna z nejpozoruhodnějších sakrálních památek v Praze byla
dostavena v roce 1932. Plečnik stavbu navrhl do nejmenších detailů za
použití ušlechtilých materiálů. Vychází z antické a starokřesťanské
architektury. Mimo jiné je výjimečný svou širokou hlavní věží s
rozměrnými hodinami, jejichž průměr téměř 7,5 metru z nich činí největší
v ČR.
Kostel je národní kulturní památkou a v souvislosti s uvažovanou
nominací na seznam světového dědictví UNESCO se od roku 2016
rekonstruuje. Opravu za šest milionů korun financuje především farnost s
přispěním z městských a státních peněz. Houkal ČTK sdělil, že nový
oltář si vyžádá další peníze. „To bude investice farnosti z vlastních
zdrojů, bez vnějších dotací, na tento účel budou věnovány čtyři nedělní
sbírky. Doufám, že se shromáždí i další dary na tento účel,“ uvedl.
Interiér kostela navrhoval Plečnik, po něm práce převzal jeho
pokračovatel Otto Rothmayer. Nad hlavním oltářem z bílého mramoru je
třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti
českých patronů.
Po druhém vatikánském koncilu počátkem 60. let se začala měnit
liturgie v katolické církvi. Byť to koncil přímo nenařídil, obracejí se
od té doby oltáře směrem k lidem v kostele. Někde se dokonce radikální
kněží zejména v 70. letech rozhodli zničit většinou staré a historicky
cenné prvky v presbytáři a vydávali to jako nařízení koncilu.
V Plečnikově kostele je oltář „čelem k lidu“ od Tomáše Černouška z
roku 1992. „Byl koncipován jako určité provizorium s tím, že pokud se
místo liturgicky osvědčí, nechť je později nahrazen oltářem stabilním,“
uvedl Houkal. Doplnil, že všechny prvky pocházející od Plečnika budou
zachovány, celý jeho presbytář, tedy prostor kolem hlavního oltáře. Nový
oltář v podobě bílé polokoule je na malé bílé podestě; to umožní znovu
odkrýt světelné průhledy do krypty, nyní zakryté pódiem.
Související články:
Slovinci chtějí Plečnikovy stavby dostat do UNESCO sami, bez ČR 4.1.2017
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…
Nejen tmavá, ale taky lesklá. Kdyby byla matná a profilovaná jako břidlicové šablony, tak by to tolik nebilo do očí.…