Plíce Radegasta

Jiří Příhoda – soutěžní projekt pro Dolní oblast Vítkovice
Pracovní název projektu: Plíce Radegasta

Při své první návštěvě Dolních Vítkovic jsem byl ohromen celým areálem a musím tomuto místu přiznat silnou autenticitu. Je mi ctí se pokusit navrhnout do toho prostředí dalších možný prvek, který pocit z celého areálu může ještě více umocnit.
Motto:
Co nejjednoduším způsobem a pro Dolní Vítkovice nejpřirozenějším materiálem vytvořit pro stávající filtrační jednotku nové objekto-prostorové řešení, které zdůrazní její technologickou krásu a zároveň vloží do bezprostředního okolí neobvyklé prvky-tvary podřízené abstraktním estetickým a proporčním pravidlům, odlišným od utilitárního technologického designu metalurgického průmyslu.
Navrhované řešení zároveň umožní použití upraveného objektu filtrační jednotky pro různé sociálně-kulturní účely díky nově vzniklé multifunkční plošině a prostoru pod ní.
Věřím, že zpřístupněním vnitřku filtrační jednotky napříč vetknutým tunelem, se objekt filtru stane dalším ze zajímavých míst pro exkurze se zájmem o zachovalé technologické památky Dolní Vítkovice.

Komentovaná virtuální prohlídka jako monumentální pandám dosavadních figurálních zpodobněních boha Radegasta
Prvně si celý objekt prohlédneme jako celek, jedná o stránky 01 až 05/15 přiloženého PDF dokumentu. Pokud se nejedná o památkově chráněné části objektu, navrhuji vybourání vše stěnových částí v přízemí objektu filtrační jednotky a zbourání cihlové budovy v její těsné blízkosti zezadu. Dostaneme tak čistou konstrukci celé jednotky, kterou poté „zahalím“ do pláště (kápě) o dvou částech. Ta větší vytvoří bílá záda filtrační části jednotky a to v pohledu od Gongu. Druhá menší, opačně orientovaná, zahalí potrubní dmychadlo s elektromotorem, který nasával vzniklé plyny z koksárny do filtrační částí a „vydechoval“ je přefiltrované do u něj stojícího komínu. Obě části opláštění budou založeny na principu kokosové skořápky. Strany na venek budou ponechány oxidaci, tedy zrezlé, ošlehané dešti a spady prachu. Vnitřek bude hladký, čistě bílý a v detailech zaoblený a měkký. Měl by být udržován a čas od času umyt. Samotná filtrační jednotka se ponechá ve stávajícím stavu, pouze povrch zakonzervuje, tak aby zastavil korozi všech částí.

Stránka 6 a 7/15 PDF dokumentu – Jak vidíte, na jednoduchých zákresech do plánů poskytnutých ze strany DOV, na rozdíl od projektu do prvního kola, rozhodl jsem se opláštění rozvlnit a zdynamizovat. Našel jsem si proto třetinový proporční model. Výšku nejvyšší části jednotky – komína, jsem rozdělil na třetiny a takto dosažená míra se stala poloměrem dvou kružnic, které vytváří hlavní/větší plášť, který se ve svých vrchních partií klene až nad přístřešek v nejvyšší úrovni jednotky. Proporce / poloměr kružnic menšího pláště, zahalujícího dmychadlo, motor a spodní část komína jsem potom dále přizpůsobil třetinovému dělení kružnic velkého pláště.

Stránka 08 až 11/15 – vystoupili jsme po jednoramenném schodišti na úroveň vrchní části stávajícího konstrukčního a příhradového pásu pod filtrační jednotkou. Zde bych vložil multifunkční plošinu pro pozdější libovolné použití, která zároveň bude střechou nově vzniklého prostranství pod ním. Tato nová plošina se bude nacházet v těsné blízkosti výsypek filtru a na své straně opačné straně vůči vyústění schodiště z přízemí, bude zabíhat až po vrchní vykroužení menšího pláště a jeho čtvrtkruhové bočnice

Stránka 11/15 – výústě výsypek filtru zasklím a umožním tak pohled zespoda do vnitřku/interiéru filtru, o kterém jsem přesvědčen, že bude vypadat velmi zajímavě a považuji ho za případné překvapení svého projektu. Interiér filtru bude nasvícen tak, aby umožnil již z této úrovně zajímavý pohled dovnitř filtračních komor jak ve dne, tak v noci.

Stránka 12 a 13/15 – ti kdo netrpí závratěmi se mohou vydat výše a po druhém rameni schodiště z multifunkční roviny vystoupit vně velkého pláště, na svém konci ústícího do zářezu v něm, k vstupu do útrob filtrační jednotky. V předložených vizualizacích jsem ho prozatím pojednal jako skleněný hranol/tunel protínající napříč filtrační komoru. Pokud se ve svých odhadech nemýlím, měly by být v těchto částech elektrolytické membrány/plásty, které při nabití elektřinou katalyzovaly jedovaté zplodiny koksárenských plynů. Pokud to bude možné rád umožním návštěvníkům se mezi nimi projít, pokud ne, tak si je pouze prohlédnout při procházení skleněným tunelem do čelní části jednotky. Jak zmiňuji ve svých tištěných prezentačních panelech, tuto část možno pojednat jako jednu ze zastávek prohlídek naučných exkurzí po areálu, nebo jako originální instalaci za použití denního světla (skrze celkový vizuální vzhled jednotky nerušící okénka v plášti), umělého světla a zvuku.

Stránka 14 a 15/15 – skleněný tunel vyústí do kruhové přezky Radegastova opasku. Ta pokud se nemýlím, byla ve tvaru slunce. Zde končí prvky vložené mnou v rámci mého projektu a je možné dále pokračovat a to vystoupením ze skleněného tunelu a za použití zrestaurovaných stávajících žebříků dále stoupat až do přístřešku v nejvyšších partiích  jednotky, jakého si velína, pomyslné Radegastovi hlavy. Zde v případě zapojení objektu filtru do naučných exkurzí může být prezentováno vše co víme o bohu Radegastovi. Celý tento přístřešek by byl pouze zasklen.

Při různých oslavách a vzácných příležitostí bych se nebránil určitému karnevalovému využití takto upravené jednotky. Myslím že jedním z nejpůsobivějších by bylo obnovení činnosti elektromotoru dmychadla pod malým pláštěm. Vstupním potrubím zprava nasávat neškodný, danou příležitost barvou symbolizující dým, prohnat ho filtrem, dmychadlem a zhluboka vydechnou komínem do nebe…
Jiří příhoda

Doplněno Stavbaweb:
V září minulého roku Moravskoslezský kraj a Dolní oblast Vítkovice vyhlásily uměleckou soutěž na industriální verzi slovanského boha slunce a pohostinnosti Radegasta. Základním materiálem prostorového díla se stane obří železný vysokopecní filtr, který stojí poblíž Vysoké pece číslo1. Odborná porota vybrala z šesti návrhů do druhého kola umělecké architektonické soutěže tři z nich – autorů Kurta Gebauera, Marka Číhala a Jiřího Příhody. Vedle nich se svými pracemi prezentovali Jiří Černický a dvě dvojice – Natálie Chalcarzová plus Václav Kocián a Jiří Trojan a Stefan Milkov. Vítěze vyhlásila sedmičlenná porota po náročném rozhodování dne 1. května 2015. Stal se jím Jiří Příhoda. Více informací ZDE.



Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*