název výstavy: Plzeňský architektonický manuál (PAM): Stezky po architektuře 1914–1948
trvání výstavy: 18. 2. – 8. 3. 2022
datum a čas vernisáže: 17. 2. 2022 od 17 hod.
místo: Smetanovy sady před Studijní a vědeckou knihovnou Plzeňského kraje, Plzeňkurátor výstavy: Petr Klíma
pořádající organizace: Pěstuj prostor, z. s.
web projektu: pam.plzne.cz
Projekt Plzeňský architektonický manuál (PAM) od roku 2014 mapuje architekturu a stavební kulturu města v obdobích přibližně vymezených lety 1914–1948 a 1948–1989. Záměrem projektu, inspirovaného úspěšným Brněnským architektonickým manuálem (BAM), je představit veřejnosti plzeňskou architekturu v jejím přirozeném prostředí, „vystavit“ ji v ulicích a na veřejných prostranstvích města. Proto jsou jednotlivé stavby v on-line databázi, dostupné na adrese pam.plzne.cz, zařazeny do stezek, které procházejí většinou městských částí a významných lokalit.
„Plzeňskou architekturu let 1914–1948 v současnosti pokrývá 18 stezek. Kromě budov a částí města chceme v projektu přiblížit také architekty, stavitele a veřejná prostranství, a to nejen prostřednictvím on-line databáze, ale také audionahrávek a tištěných publikací. To vše v české, anglické a postupně i německé verzi,“ uvádí kurátor výstavy z pořádajícího spolku Petr Klíma.
Databáze architektury tohoto období obsahuje stovky objektů a souborů staveb představených kromě textů i několika tisíci současných fotografií, reprodukcí původních výkresů a dalších archiválií. Všechny budovy doprovází rovněž datace, adresa, GPS souřadnice a informace o nejbližších zastávkách MHD. Databáze zahrnuje více než 100 architektů a stavitelů a také 50 veřejných prostranství, z nichž některé kromě nezbytných textů dokumentují i autorské kresby. Nedílnou součástí webového rozhraní projektu je i interaktivní mapa Plzně.
Přestože podstatná část staveb, architektů i stavitelů činných v letech 1914–1948 je již na webu alespoň v základní podobě publikována, práce na doplňování databáze – zejména u stezek C10–C18 – nekončí. To platí především pro jednotlivé objekty a jejich autory, autoři ale nevylučují ani doplnění celých stezek. „V rámci výstavy věnujeme každé ze stezek jeden panel s krátkým úvodním textem a současnými fotografiemi několika vybraných staveb. Na zbývajících dvou panelech prezentujeme obdobný vzorek architektů, kteří významně ovlivnili tvář meziválečné Plzně, a půltucet veřejných prostranství,“ přibližuje obsah výstavy Petr Klíma.
Tomu, aby veřejnost vnímala architektonické a urbanistické hodnoty města, kromě databáze a dalších výstupů projektu PAM napomáhají také komentované procházky, které se každoročně konají od jara do podzimu (často v rámci festivalu Industry Open, Slavností svobody, Evropského dne sousedů či Oslav vzniku republiky) a zpravidla sledují trasy jednotlivých stezek. „Právě zprostředkování zkušenosti s architekturou vystavenou in situ, architekturou o sobě, ostatně zůstává hlavním cílem projektu,“ dodává Petr Klíma. Výstava se koná s významným finančním příspěvkem Ministerstva kultury ČR a s podporou statutárního města Plzně.
podle podkladů pořadatele
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.
Jo, taky se mi to líbí, fakt to má něco do sebe!