(ČTK) – Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi
nízkou spotřebou energie, loni v Česku meziročně vzrostl zhruba o pětinu
na 1200. Celkově jich je asi 7200. Většinou jde o rodinné domy. Podíl
nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů
loni stoupl o procentní bod na šest procent. ČTK to sdělil ředitel
Centra pasivního domu Tomáš Vanický. Podle Českého statistického úřadu
bylo v Česku loni dokončeno 19.245 rodinných domů.
„Uvedená
čísla jsou pouze orientační. Přesné statistiky stále neexistují, a tak
čerpáme z četnosti zájmu žadatelů o konzultace při projektu i výstavbě
v Centru pasivního domu, dále z údajů programu Nová zelená úsporám, kde
v minulém roce vzrostl počet zájemců meziročně téměř o sto procent,“ uvedl Vanický.
Pro
pasivní dům je klíčové zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy
systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. První dům,
kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu.
Nejvíce
zájemců o tento druh výstavby je podle Vanického stále mezi staviteli
rodinných domů. Rostoucí zájem je i v oblasti bytových domů, příkladem
jsou developerské projekty společnosti JRD. „Velký zájem je i ve
veřejném sektoru. V minulém roce šlo konkrétně o základní a mateřské
školy, nemocnice, obecní úřady, domy dětí a mládeže, dále domy pro
seniory nebo kulturní centra,“ doplnil Vanický.
Loni byla
otevřena například mateřská škola Sýpka v Brně, základní škola
v Psárech, mateřská škola ZŠ Psáry v okrese Praha-západ, mateřská škola
v Sedlejově na Vysočině nebo nebo komunitní dům pro seniory v Týnci nad
Labem. „Již delší dobu jsou otevřené a provozem ověřené budovy
Univerzitního centra energeticky úsporných budov v Buštěhradě či
Výzkumného a inovačního centra v Ostravě,“ podotkl Vanický.
Příklady
bytových domů z posledních let jsou projekty Ecocity Malešice nebo
Hyacint Modřany v Praze. V pasivním standardu byly postaveny třeba
i mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech, základní
umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola
v Židlochovicích, dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice
v Olomouci a ve Šternberku nebo veřejná knihovna v Rožnově pod
Radhoštěm.
Projekt pana Vostrackého sleduju už delší dobu, má opravdu cit pro funkční a zároveň estetické stavby. Tahle není výjimkou.
Takhle má vypadat spolupráce mezi architektem a investorem. Je fajn vidět, že to může fungovat i bez zbytečných komplikací.
Zkušenosti s HELUZ zdivem máme taky pozitivní. Oceňuju, že není potřeba další zateplení. Jednoduchost a efektivita v jednom.
Kdo ma na starost stavební dozor na stavbě sv.Barbora v Peci pod Sněžkou
Taková onyxová stěna, to by bylo něco. Podsvícená, jako by byla průsvitná ...