(ČTK) – Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi
nízkou spotřebou energie, loni v Česku meziročně vzrostl zhruba o pětinu
na 1200. Celkově jich je asi 7200. Většinou jde o rodinné domy. Podíl
nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů
loni stoupl o procentní bod na šest procent. ČTK to sdělil ředitel
Centra pasivního domu Tomáš Vanický. Podle Českého statistického úřadu
bylo v Česku loni dokončeno 19.245 rodinných domů.
„Uvedená
čísla jsou pouze orientační. Přesné statistiky stále neexistují, a tak
čerpáme z četnosti zájmu žadatelů o konzultace při projektu i výstavbě
v Centru pasivního domu, dále z údajů programu Nová zelená úsporám, kde
v minulém roce vzrostl počet zájemců meziročně téměř o sto procent,“ uvedl Vanický.
Pro
pasivní dům je klíčové zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy
systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. První dům,
kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu.
Nejvíce
zájemců o tento druh výstavby je podle Vanického stále mezi staviteli
rodinných domů. Rostoucí zájem je i v oblasti bytových domů, příkladem
jsou developerské projekty společnosti JRD. „Velký zájem je i ve
veřejném sektoru. V minulém roce šlo konkrétně o základní a mateřské
školy, nemocnice, obecní úřady, domy dětí a mládeže, dále domy pro
seniory nebo kulturní centra,“ doplnil Vanický.
Loni byla
otevřena například mateřská škola Sýpka v Brně, základní škola
v Psárech, mateřská škola ZŠ Psáry v okrese Praha-západ, mateřská škola
v Sedlejově na Vysočině nebo nebo komunitní dům pro seniory v Týnci nad
Labem. „Již delší dobu jsou otevřené a provozem ověřené budovy
Univerzitního centra energeticky úsporných budov v Buštěhradě či
Výzkumného a inovačního centra v Ostravě,“ podotkl Vanický.
Příklady
bytových domů z posledních let jsou projekty Ecocity Malešice nebo
Hyacint Modřany v Praze. V pasivním standardu byly postaveny třeba
i mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech, základní
umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola
v Židlochovicích, dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice
v Olomouci a ve Šternberku nebo veřejná knihovna v Rožnově pod
Radhoštěm.











nádraží a okolí znám. Z výkresů bez jakéhokoliv kontextu, chybí sever, kde je řeka, nebo nějaká navazující ulice, nic, nic,nic.…
Izos podle mě řeší i tyhle věci docela dobře. Líbí se mi, že se nezaměřují jen na klasické zasklení, ale…
Investor si hlavně hlídá cenu. Dokud to nebude povinné, tak zvolí levnější variantu.
Palec nahoru za zachování a znovupoužití těch trámů.
Jak bych mohl sehnat právě tento díl, prosím? Je elektronická verze?