Představou autorů a investora bylo realizovat objekt s
univerzální typologií na úzké parcele v městské zástavbě. Vytvořit jasnou
strukturu, použít materiály a detaily, které navozují atmosféru minimalistické
architektury.
Řadový dům v brněnských Žabovřeskách byl postaven na
parcele, která je typická pro zástavbu této čtvrti. Parcela orientovaná
podélnou osou k rušné městské třídě je důsledně zastavěna přes hlukové limity
dané městskou dopravou i problematickou šířku 4,80 m. Maximální míru zastavění
umožnilo prostorové členění na dva objekty: uliční-čtyřpodlažní a vnitřní
jednopodlažní. Obě části propojuje světelné a komunikační atrium.
Cílem bylo vytvoření univerzálního prostoru v přízemí objektu i ve třech
nadzemních podlažích. Jasné geometrické schéma se propisuje do železobetonové
montované struktury stavby. Proporce objemů, jejich členění, velikosti
exteriérových i interiérových prostorů důsledně zohledňují lidské měřítko.
Transparentnost objektu, architektura rovinných ploch vodorovných i svislých
umožnila na protáhlé parcele vytvořit kontinuální prostor mezi ulicí a vnitřním
objektem. Cíleně tak vznikl kontrast mezi nosnou, z exteriéru pohledovou
železobetonovou strukturou obvodového pláště s příčnými zavětrovacími stěnami a
interiérovými plochami vertikálními i horizontálními, dematerializovanými bílou
barvou. Toto abstrahující pojetí vytváří atmosféru koncentrace a nezatěžuje
lidskou psychiku detailem. Velké plochy průčelních stěn umožňují kontakt s
rušnou ulicí i výhledy na město z vyšších podlaží.
Dispoziční řešení se odvíjí od prostorové skladby obou domů. Na hlavní vstup
navazuje chodba, která ústí do atria. V něm je ocelové schodiště zpřístupňující
druhé až čtvrté nadzemní podlaží, zároveň je zde vstup do jednopodlažního dvorního
objektu – atelieru, jehož převýšený prostor osvětlují střešní světlíky a prosklená
stěna do atria. Čtyřpodlažní uliční objekt má opakující se dispozici ve všech
podlažích – dva prostory s výrazným prosklením, které jsou vzájemně odděleny
jádrem s minimalistickou koupelnou a kuchyňkou.
Obtížné zakládání na parcele s podzemní vodou bylo řešeno
mikropilotami. Montovaná konstrukce železobetonového obvodového pláště a
zavětrovacích vnitřních stěn umožnila manipulaci na stísněném pozemku. Na
zateplení vytvářející tepelnou kajutu bylo použito materiálu Multipor a to i z
důvodů požární ochrany. Kancelář Makovský & partneři si ze stavby odnáší
poznatek o obtížnosti a ekonomické problematice zástavby řadového pozemku v
městské zástavbě. Stavba mohla být realizována jen díky pochopení a
velkorysosti investora.
Autorská zpráva
Stavba byla zařazena
mezi nominace České ceny za architekturu 2016
Autoři: Makovský & partneři. s.r.o. – doc. Ing. arch.
Zdeněk Makovský, Ing. arch. Daniel Makovský, Ing. arch. Adam Sirotek, Ph.D.;
spolupráce Ing. Lukáš Poláček
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.
Jo, taky se mi to líbí, fakt to má něco do sebe!
Když můžou být smaltované vany naprostá topka - odolné, trvanlivé, snadno se udržují a ještě k tomu skvěle vypadají, tak…