KDY: 21/11/2018 – 24/02/2019
KDE: Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň „13“
Autor, kurátor: Petr Domanický
Plzeň
nebývá, kromě několika jednotlivostí, vnímána jako město pozoruhodné z
hlediska architektonického vývoje v nové době. Tato skutečnost však
nevychází z nedostatku pozoruhodných návrhů a realizací, ale spíše z
neznalosti, destrukčních zásahů druhé poloviny 20. století a
přetrvávajícího důrazu historiků na avantgardní koncepty. Západočeská
galerie v Plzni se v posledních letech zabývala dílčími projekty, které
se týkaly meziválečné architektury Plzně (Adolf Loos, Hanuš Zápal,
Sdružení západočeských výtvarných umělců atd.), přesto však ucelený
pohled na architekturu a urbanismus meziválečné Plzně dosud chybí. Při
práci na zmíněných i dalších projektech se přitom rozkrývá mnoho
pozoruhodných informací a souvislostí.
Mělo
by jít o první komplexní zpracování uvedeného tématu. Pozornost bude
věnována významným osobnostem, které měly k Plzni tvůrčí vztah a
současně jejich význam je nadregionální (Loos a jeho okruh, Jan Gillar,
Josef Špalek, Karel Honzík, Jan Víšek). Současně bude nastíněna i dobová
situace, která vedla k vytvoření určitého ohniska moderní architektury i
ze samotné Plzně, kde předně díky městskému stavebnímu úřadu a
pedagogickému sboru průmyslové školy působila řada schopných architektů
(Hanuš Zápal, Otakar Gschwind, Václav Klein, Bohumil Chvojka, Rudolf
Černý, Jaroslav Čada). Připomenuti budou i soukromě projektující tvůrci –
předně Leo Meisl, Václav Neckář a František Němec. Kromě jednotlivých
osobností a jejich prací bude významným tématem urbanismus, jemuž zatím
byla věnována zcela mizivá pozornost. Dojde proto k nastínění
souvislostí přípravy generálního regulačního plánu Plzně Vladimírem
Zákrejsem. Snahou bude ale předně popsat specifickou situaci, v níž se
Plzeň nacházela s ohledem na svůj průmyslový charakter. Šlo předně o
unikátní snahu o postupné vyrovnání s chybnými řešeními založenými ve
druhé polovině 19. století. Výsledkem bylo vymísťování průmyslu z centra
a postupná přestavba jeho partií včetně četných razantních rekonstrukcí
a revitalizací. Nastíněny budou urbanistické aktivity městského
stavebního úřadu, umělecké rady a technické komise, ale rovněž zásahy
státního Památkového úřadu a spolků. Prezentovány budou předně původní
dokumentace staveb a částí města a fotografie dokončených staveb a
jejich souborů, ale také interiérů a letecké snímky. Důraz bude kladen
na porovnání stavu míst před úpravami a po nich. Součástí expozice budou
také četné další dokumenty, zajímavosti a modely staveb ze sbírky ZČG
včetně jednoho modelu zcela nově zhotoveného. V expozici se předpokládá
projekce krátkých dobových filmů z let 1922 a 1938.
K výstavě by měla vyjít stejnojmenná kniha.
Závěr se bude stručně věnovat i následnému období, které předchozí éru
do značné míry negovalo a zavinilo současný stav města i jeho nízký
stupeň poznání. Podrobněji by se architektonickému vývoji města v letech
1939–1950 měla věnovat samostatná výstava, kterou ZČG chystá na rok
2019.
Doprovodný program:
Víkendová dílna Pane architekte, smíme dál?
19/1/2019 od 14 hodin, od 16 hodin komentovaná prohlídka s autorem výstavy.
Západočeská galerie v Plzni
podle podkladů pořadatele
Neexistuje pro slovo perex nějaký český termín?
Jen malá poznámka k dlouhému textu. To, že má samospráva malou váhu v procesu územního plánování je častý nářek samospráv.…
Velice zajímavá paní.Možná že mnoho lidí ani netuší že některé čínské mrakodrapy navrhovala tato úžasná archtitektka z Hořic.
Ambroň západní, jako je uvedeno v perexu :-)
No jo, co je od Heluz, to je kvalita 👍🏻