Ve svojí diplomové práci se zaměřil na projekt pasivního
bytového domu v Dubňanech, kromě toho vypracoval i návrh rodinného domu v
pasivním standardu. Diplomová práce se zabývá přestavbou objektu v areálu bývalého hornického učiliště v Dubňanech,
kde by mohlo vzniknout dvacet bytů. Autor projektu kladl důraz na co největší využití vnitřních prostor, zachoval všechny
nosné konstrukce a co nejvíce konstrukcí nenosných. Vnitřní chodby redukoval, byty
orientoval ve směru jih-sever, otvorové výplně vyměnil za energeticky úsporné.
Na severní straně většinu oken nahradil vstupními dveřmi do bytů. Obvodový plášť
zateplil, k objektu přistavěl z jižní strany balkony, ze severní pavlač, která
slouží jako přístup k bytům.
Domov+
Přízemní dřevostavba rodinného domu byla navržena tak, aby
měla co nejnižší nároky na spotřebu energie a pitné vody. Hlavní hmota domu má
dřevěnou provětrávanou fasádu a dřevěná okna s izolačními trojskly. Výrazným
architektonickým prvkem je prosklení jižní části. Funkčně je dům rozdělen na
denní, noční a pracovní část. Obytné místnosti jsou na jižní straně spojeny
zimní zahradou, kde je umístěna vnitřní kořenová čistička šedé vody. Kromě toho
vedou ze zimní zahrady schody do suterénu se dvěma sklady.
Založení domu je navrženo na železobetonové desce izolované
granulátem z pěnoskla v tloušťce 500 mm tak, aby se zlepšila jeho tepelná setrvačnost.
Suterénní vápenopískové zdivo je založeno na základových pasech. Obvodová stěna
vychází ze systému dřevěné rámové konstrukce two by four, kterou tvoří sloupky
v osové vzdálenosti 625 mm. Sloupky doplňují OSB příložky, jež vynášejí
venkovní lať a vytvářejí tak dutinu šířky 400 mm pro foukanou celulózu. Dřevěné
sloupky jsou z vnitřní strany opláštěny OSB deskami, z exteriérové strany je
dutina z důvodu lepší propustnosti vodních par opláštěna dřevovláknitou DHF
deskou. Fasádu tvoří modřínový obklad bez povrchové úpravy. Na vnitřní straně
je provedena instalační mezera tl. 40 mm pomocí vodorovného laťování. Prostor
mezi latěmi vyplňuje dřevovláknitá izolace Steico Flex. Pohledovou vnitřní
stranu tvoří sádrovláknitá deska.
Nosnou část stropní konstrukce tvoří dřevěné trámy, které v
interiéru vynášejí dva lepené lamelové nosníky. Ty podporují dřevěné sloupky
150/150 mm. V technické místnosti a koupelnách je sádrokartonový podhled, v
ostatních místnostech jsou stropní trámy pohledové. Stropní konstrukce je směrem
do exteriéru zaklopena sádrovláknitými deskami, na nichž je nalepen
modifikovaný asfaltový pás. Ten ve skladbě zastává funkci parozábrany. Nad ním
je tepelná izolace z EPS 150S v proměnlivé tloušťce 400-600 mm. Hydroizolační
vrstvu tvoří opět SBS modifikovaný asfaltový pás s polyesterovou vložkou. Nad
hydroizolační vrstvou se nachází vrstva drenážní. Skladbu střešní konstrukce
uzavírá vegetační souvrství.
Okna a dveře jsou dřevěné z profilu Slavona Progression.
Zasklena jsou izolačním trojsklem. Tento rám je nižší a širší oproti
standardním profilům a proto také efektivnější. Okno Slavona Progression
získalo certifikaci Passive House Institutu v německém Darmstadtu ve třídě
efektivity A.
Energetická koncepce a hospodaření s vodou
Koncept je založen na základních principech pasivní výstavby
– vhodná orientace ke světovým stranám, nadstandardní tepelné izolace a
optimalizovaný návrh velikosti otvorů. Zimní zahrada tu má několik funkcí:
vytváří tepelnou a stínicí clonu, slouží k čištění šedé vody a celoročně
poskytuje čerstvé ovoce, zeleninu a bylinky. Systém vytápění je řešen řízeným
větráním se zpětným získáváním tepla. Hlavní zdroj energie tvoří elektřina
(fotovoltaické panely), primárním zdrojem pro vytápění je tepelné čerpadlo
země-voda s plošným kolektorem o délce 75 m. Čerpadlo bude napojeno na 500 l
akumulační nádrž, která je zdrojem TUV a také zdrojem tepla pro vytápění domu.
V případě potřeby je dům zásobován z elektrické rozvodné sítě.
Větrání zajistí jednotka Atrea Duplex. Vzduch přiváděný do interiéru prochází
nejdříve zemním výměníkem, poté přechází do prostoru zimní zahrady, kde se
ohřeje a následně putuje do rekuperátoru. V zimním období má vzduch přiváděný
do VZT jednotky výrazně vyšší teplotu, než je teplota venkovního vzduchu a tím
zvyšuje účinnost rekuperační jednotky. Teplý vzduch je v objektu rozveden
pomocí podlahových kanálků. Použitý vzduch je odváděn skrz chodbu a sociální
zařízení.
Dům je vybaven lokálním fotovoltaickým zdrojem elektrické energie – PV panely o
celkové ploše 45,5 m2 mají výkon 7 890 kWh/a. Umístěné budou na
střeše domu a částečně i na střeše krytého stání. Elektrická energie se
skladuje v akumulátorech a přebytky se distribuují do rozvodné sítě. Energie
vyrobená z vlastních zdrojů slouží k chodu spotřebičů v domě a během noci
dobíjí elektromobily.
V běžné domácnosti se denně spotřebuje na osobu 120 litrů
vody. V dané oblasti je roční úhrn srážek 600 l/m2. Plochá
střecha má rozlohu 245m2, takže by měla ročně zachytit více než 145
000 l vody. V období zimy je nádrž dotována táním sněhu. Také vyčištěná šedá
voda (bez moči a fekálií) se může zpětně použít k splachování WC nebo na
zálivku rostlin. Pitná voda je pak třeba pouze na pití a přípravu jídla, denně
se jí spotřebuje 11 l/osobu.
U navrhovaného systému je zpracování odpadních vod rozděleno na tři stupně
čištění: První z nich se nachází v zimní zahradě. Jde o kořenovou
čistírnu, která pročišťuje šedou vodu. Ta se po protečení zemním filtrem
akumuluje a dále se používá jako voda sekundární (bílá). Druhý stupeň čištění představuje
venkovní kořenová čistírna, která zpracovává vodu z WC. Voda postupně prochází
přes usazovací nádrž a filtrační pole do biologického rybníku. Pro maximální
účinnost při odstranění amoniakálního znečištění slouží dvě filtrační pole.
První s vertikálním prouděním, za ním následuje filtrační pole s horizontálním
podpovrchovým prouděním vody. Třetí stupeň čištění provádí stabilizační rybník
o velikosti 25 m2. Dokáže pojmout až 42 500 l vody. Přepad z rybníka
vede trativodem do zahrady, kde pomáhá zavlažovat vegetaci.
Poděkování doc. Ing.
Milošovi Kalouskovi, Ph.D a Ing. Martinovi Němečkovi za odborné vedení práce.
Zpracováno na základě
autorských zpráv
Energetická náročnost
rodinného domu (údaje dle PHPP)
Vytápěná podlahová plocha: 159,0 m2
Obestavěný prostor: 752,7 m2
Neprůvzdušnost objektu: 0,4 h-1
Tepelné ztráty prostupem QT: 4519 kWh/a
Tepelné ztráty větráním QV: 652 kWh/a
Celkové tepelné ztráty QL: 5171 kWh/a
Solární tepelné zisky QS: 3357 kWh/a
Vnitřní zdroje tepla QI: 1649 kWh/a
Tepelné zisky QL: 4238 kWh/a
Potřeba tepla na vytápění QH: 933 kWh/a
Měrná potřeba tepla na vytápění: 5,9 kWh/(m2a)
I když tomu říkají mobiliář, tak bych přála nám všem, aby měl výsledek stejné kvality, jako svého času dostavby od…
Připadá mi to, jako ba tahle dispozice nepočítala s dětmi. Všechny ložnice (tedy i dětské pokoje) jsou hned u vchodu,…
Proč by Správu železnic měla zajímat rekreace Pražanů?
Přemístění mostní konstrukce přece nejde srovnávat s destrukcí budov. Ta konstrukce zůstane zachovaná a dokonce bude i dál sloužit svému…
Velmi pěkné ale pro člověka pracujícího rukama nedostupné.