Navrhujeme řešení, o kterém jsme přesvědčeni, že znovu vytvoří
místo, které se může nazývat náměstím. Vytváříme předpoklady pro vznik živého
městského prostoru s obchodní funkcí, který bude poskytovat dostatek
příležitostí pro veřejný život, jenž je určujícím kritériem kvality každého
města.
Prostor náměstí Osvobození se historicky vyvinul a definoval jako subjádro k
centrálnímu veřejnému prostoru Zábřehu (dnes Masarykovo náměstí) situovaného v
uzavřené struktuře historického jádra, původně vymezeného hradbami. Z původní
formy spíše rozšířeného uličního prostoru postupně došlo díky dostavbám a vlivem
zvětšování měřítek objektů k pevnějšímu a čitelnějšímu vymezení prostoru.
Vzhledem k ustálení prostoru na průsečíku významných regionálních cest došlo
vlivem vzrůstající motorizace k postupné marginalizaci společenské,
reprezentativní a pobytové funkce náměstí a s tím k související degradaci nebo
i vymístění každodenních služeb. Relativizaci role a významu prostoru ilustruje
i odstranění drobných vertikál v podobě sochy sv. Jana Nepomuckého a kamenného
kříže, které dříve byly součástí náměstí.
V rámci struktury sídla pokládáme za určující a nosnou silnou dualitu mezi
historickým jádrem (Masarykovo náměstí) a prostorem náměstí Osvobození. Na
jednom pólu je historické centrum místem, kde jsou přítomny významné mocenské,
duchovní a kulturní vertikály města související se samotným konstituováním
sídla jako celku. Ty jsou na druhém pólu (náměstí Osvobození) vyváženy
institucemi novorenesanční budovy gymnázia a prvorepublikové radnice,
reprezentující přeměnu společenských hierarchií a priorit v průběhu vývoje
města, jeho vzdělání a demokracii.
Z hlediska posilování čitelnosti a významu městské struktury tak v širších
souvislostech považujeme za klíčové kultivovat tuto základní, fyzickou i
významovou páteř veřejného prostoru centra města, která k sobě váže pro sídlo
vitalizační a obrazotvorné prostranství a scény s přítomnými institucionálními
vertikálami, které jsou ve vzájemné komunikaci.
Základní principy návrhu
● V souladu s dopravní koncepcí města navrhujeme vyloučení
průjezdné dopravy z prostoru náměstí. Toto řešení poskytuje příležitost pro
celkovou transformaci prostoru. Náměstí je možné „osvobodit“ od negativních
vlivů z intenzivní automobilové dopravy, celkově proměnit jeho charakter a
vytvořit potenciál pro vznik reprezentativního městského prostoru naplňujícího
parametry svobodné a demokratické městské arény. Základní figuru náměstí
scelujeme do jedné výškové úrovně s charakterem pěší zóny s časově regulovaným
vjezdem pro zásobování a s povoleným vjezdem pro cyklistickou dopravu.
● Zkoumáme a vyhodnocujeme charakter, význam a působení jednotlivých prvků
stávající městské struktury vstupujících do dialogu s cílem definování jejich
role a míry uplatnění ve výsledném obrazu.
● Podrobně také analyzujeme důsledky orientace prostoru ke světovým stranám
a z toho pramenící proměnlivost světelných situací v průběhu dne na pobytovou
atraktivitu jednotlivých míst. V závislosti na jejich světelném charakteru pak
volíme nástroje k zajištění pobytové přívětivosti prostorů.
● Roli hlavních kompozičních
elementů přikládáme prvkům stromového patra (skupiny, solitéry, linie), které
jsou umísťovány ve smyslu dotvoření a diferenciace dílčích subprostorů náměstí,
k akcentování a usměrnění hlavních průhledů na hodnotné scény náměstí nebo k
upozadění prostorových chyb stávající hmotné struktury bezprostředního okolí.
● Nastavením základního hmotného rámce scény náměstí vytváříme předpoklady pro
expanzi dějů a aktivit (každodenních, cyklických i slavnostních) do veřejného
prostoru náměstí. Záměrná nepředurčenost prostoru náměstí umožňuje široké
spektrum kombinací jednotlivých dějů, stejně jako variování jejich rozsahu.
Autorská zpráva
Projekt získal první
cenu v architektonicko-urbanistické soutěži
Související články:
Zábřežská radnice připravuje obnovu náměstí v centru města
Je to úchvatné.
A co šetření vodou? Zadržování vody v krajině architektům zjevně nic neříká. Stromy vnímají jen jako kompoziční prvky (viz základní téze), ale aby k nim svedli napršenou vodu a dali jí dost místa na vsakování, to ne. Podle mě by trochu pomohlo, kdyby prostory pod jednotlivými shluky stromů byly zatravněny a dlažba by k těmto místům byla svahována. S tak malými prostory okolo stromů, jak jsou vidět na vizualizaci, se stromy budou muset stále zalévat – a na to se samozřejmě používá voda pitná. To ví každý zahradník i zahrádkář.