Proměna náměstí v Zábřehu

Navrhujeme řešení, o kterém jsme přesvědčeni, že znovu vytvoří místo, které se může nazývat náměstím. Vytváříme předpoklady pro vznik živého městského prostoru s obchodní funkcí, který bude poskytovat dostatek příležitostí pro veřejný život, jenž je určujícím kritériem kvality každého města.
Prostor náměstí Osvobození se historicky vyvinul a definoval jako subjádro k centrálnímu veřejnému prostoru Zábřehu (dnes Masarykovo náměstí) situovaného v uzavřené struktuře historického jádra, původně vymezeného hradbami. Z původní formy spíše rozšířeného uličního prostoru postupně došlo díky dostavbám a vlivem zvětšování měřítek objektů k pevnějšímu a čitelnějšímu vymezení prostoru. Vzhledem k ustálení prostoru na průsečíku významných regionálních cest došlo vlivem vzrůstající motorizace k postupné marginalizaci společenské, reprezentativní a pobytové funkce náměstí a s tím k související degradaci nebo i vymístění každodenních služeb. Relativizaci role a významu prostoru ilustruje i odstranění drobných vertikál v podobě sochy sv. Jana Nepomuckého a kamenného kříže, které dříve byly součástí náměstí.
V rámci struktury sídla pokládáme za určující a nosnou silnou dualitu mezi historickým jádrem (Masarykovo náměstí) a prostorem náměstí Osvobození. Na jednom pólu je historické centrum místem, kde jsou přítomny významné mocenské, duchovní a kulturní vertikály města související se samotným konstituováním sídla jako celku. Ty jsou na druhém pólu (náměstí Osvobození) vyváženy institucemi novorenesanční budovy gymnázia a prvorepublikové radnice, reprezentující přeměnu společenských hierarchií a priorit v průběhu vývoje města, jeho vzdělání a demokracii.
Z hlediska posilování čitelnosti a významu městské struktury tak v širších souvislostech považujeme za klíčové kultivovat tuto základní, fyzickou i významovou páteř veřejného prostoru centra města, která k sobě váže pro sídlo vitalizační a obrazotvorné prostranství a scény s přítomnými institucionálními vertikálami, které jsou ve vzájemné komunikaci.

Základní principy návrhu

● V souladu s dopravní koncepcí města navrhujeme vyloučení průjezdné dopravy z prostoru náměstí. Toto řešení poskytuje příležitost pro celkovou transformaci prostoru. Náměstí je možné „osvobodit“ od negativních vlivů z intenzivní automobilové dopravy, celkově proměnit jeho charakter a vytvořit potenciál pro vznik reprezentativního městského prostoru naplňujícího parametry svobodné a demokratické městské arény. Základní figuru náměstí scelujeme do jedné výškové úrovně s charakterem pěší zóny s časově regulovaným vjezdem pro zásobování a s povoleným vjezdem pro cyklistickou dopravu.
● Zkoumáme a vyhodnocujeme charakter, význam a působení jednotlivých prvků stávající městské struktury vstupujících do dialogu s cílem definování jejich role a míry uplatnění ve výsledném obrazu.
● Podrobně také analyzujeme důsledky orientace prostoru ke světovým stranám a z toho pramenící proměnlivost světelných situací v průběhu dne na pobytovou atraktivitu jednotlivých míst. V závislosti na jejich světelném charakteru pak volíme nástroje k zajištění pobytové přívětivosti prostorů.
● Roli hlavních kompozičních elementů přikládáme prvkům stromového patra (skupiny, solitéry, linie), které jsou umísťovány ve smyslu dotvoření a diferenciace dílčích subprostorů náměstí, k akcentování a usměrnění hlavních průhledů na hodnotné scény náměstí nebo k upozadění prostorových chyb stávající hmotné struktury bezprostředního okolí.
● Nastavením základního hmotného rámce scény náměstí vytváříme předpoklady pro expanzi dějů a aktivit (každodenních, cyklických i slavnostních) do veřejného prostoru náměstí. Záměrná nepředurčenost prostoru náměstí umožňuje široké spektrum kombinací jednotlivých dějů, stejně jako variování jejich rozsahu.

Autorská zpráva

Projekt získal první cenu v architektonicko-urbanistické soutěži

Související články:
Zábřežská radnice připravuje obnovu náměstí v centru města