Proměna zemědělské usedlosti v rodinný dům

Fotogalerie ke článku (11)

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům - Původní stav

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům - Původní stav

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům - Nový stav

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům - Nový stav

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům

Proměna zemědělské usedlosti ve venkovský rodinný dům
Celá fotogalerie (11)

1. cena v celostátní soutěži Nový domov v kategorii „Rekonstrukce bytového domu nebo jiné budovy pro účely bydlení“, 2006.

V Hroněticích, obyčejné středočeské vesnici, použili architekti Bezpalcovi metodu, kterou v tomto čísle nazýváme proměna domu. Je to postup prastarý a osvědčený. Má různé konkrétní podoby a může vést až k výsledkům, v nichž původní dům nelze snadno rozpoznat. Všem rozdílným případům však bývá společné kontinuální rozvíjení domu, resp. pozemku, kdy staré stavy jsou vnímány jako cenné, poučné a použitelné. V posledním století se bohužel tato metoda dostává čím dál tím víc do rozporu s konzumerismem a (jako jeho rubem) s fundamentalismem památkové péče.
V Hroněticích se pouhá rekonstrukce nezdála vhodným postupem. Smíšené zdivo bylo vlhké a objekt nešlo „při vynaložení rozumných nákladů“ sanovat a odizolovat, zateplení by v tom případě bylo nemoudrým opatřením. Chvíli architekti zvažovali, zda stará stavení zbořit a postavit nový dům na jiném místě pozemku. Tu myšlenku však odmítli hned z několika důvodů. Obytný dům byl (dávno) umístěn na nejlepším místě pozemku — slunném, vyvýšeném, orientovaném na jih. Základy domu jsou kvalitní, bylo by zbytečné je ničit a dělat znovu. Krov chalupy byl zachovalý a schopný nadále plnit svou funkci. Architekti se tedy společně s klienty rozhodli pustit se do přestavby domu na stávajícím půdorysu a použít všechen původní materiál, který to jen trochu dovolil. Práce to byla mravenčí, dlouhodobá a vyžadovala notnou dávku nadšenectví.

Pozemek a stavby na něm měly uspořádání typické pro zemědělskou usedlost ve středních Čechách. Obytné stavení se štítem do silnice se táhlo při severním okraji pozemku. K němu přiléhala stodůlka/chlívek, která byla opravena a ponechána téměř v původním stavu. Uprostřed pozemku stál výměnek, jenž byl zbourán, takže z obytných místností se otevřel pohled na zahradu. Při okraji východním byla a nadále stojí velká stodola.
Největší proměny doznalo vlastní obytné stavení. Krov chalupy dočasně snesen a obvodové zdi byly ubourány do výše 1 m nad bývalou podlahou, prostor mezi nimi zasypán a vše překryto nosnou železobetonovou deskou. Obvodové stěny byly znovu vyzděny z cihel Porotherm do takové výšky, aby podkroví mohlo být v budoucnu využito pro další ložnice. Staré vybourané cihly posloužily pro předezdívku jižního průčelí, které se stalo průčelím hlavním. Mezi obytnou část domu a servisní místnosti ve stodůlce bylo vloženo nové schodiště, které propojuje pět výškových úrovní objektu.
Původní vjezd na dvůr podél obytného stavení byl zrušen, zůstala pouze branka pro vstup pěších a nový vjezd byl zřízen při jižním okraji pozemku. Prostor před domem se tak více přimknul k interiéru a ještě více zobytněl.

Text: Milena Sršňová

Přestavba rodinného domu v Hroněticích
Klient: Vladislava a Martin Lejnarovi
Autoři: Tomáš Bezpalec, Alena Bezpalcová
Dodavatel: Kouřík a Otta, Nymburk
Dokončení stavby: září 2006
Užitková plocha: 264 m2
Obestavěný prostor: 1254 m3
Autor fotografií: Lubomír Fuxa
Publikováno ve
Stavbě 1/2007

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*