Prostorová akustika

Fotogalerie ke článku (2)

ČSOB - foto: Tomáš Souček

ČSOB - foto: Tomáš Souček

ČSOB - foto: Tomáš Souček

ČSOB - foto: Tomáš Souček
Celá fotogalerie (2)

Poznámky k řešení prostorové akustiky atrií a velko-prostorových kanceláří.
Jan Kaňka

Budova ČSOB v Radlicích obsahuje samostatné kanceláře, konferenční místnosti i velkoplošné kanceláře. Na komunikační prostory v přízemí navazují provozy služeb a občerstvení. Uvnitř budovy jsou zřízeny tři prostorné dvorany (atria) se zasklenou střechou. Prostor velkoplošných kanceláří je propojen (bez oddělení např. skleněnou stěnou) s komunikačními prostory a dvoranami. Vznikl tak rozlehlý a členitý prostor s mnoha pracovišti. U takových prostorů existuje riziko jevu, který je v literatuře popsán jako coctail party effect. Do češtiny bývá tento odborný termín překládán jako restaurační efekt. Tento jev vzniká všude tam, kde se v uzavřeném prostoru shromažďuje větší počet lidí, z nichž většina současně hovoří vzájemně mezi sebou nebo telefonem (jídelny, restaurace, vestibuly, hotelové haly, velkoprostorové kanceláře). V důsledku hovoru více osob najednou vzniká v místnosti akustické pole s hladinou akustického tlaku, která narušuje srozumitelnost vzájemné komunikace a nutí hovořící osoby zvyšovat hlas. Tím se však dále zvyšuje hladina akustického tlaku v místnosti a jev se dále opakuje a nabývá na síle. Vzestup hladin se zastaví až po rezignaci části osob na vzájemnou komunikaci (zejména na větší vzdálenost než jen s nejbližším sousedem u stolu), případně může být limitován možnostmi akustického výkonu lidského hlasu. Tento nepříjemný a uživatele uzavřeného prostoru velice obtěžující efekt lze omezit nebo i vyloučit zvýšením zvukové pohltivosti prostoru. To se provádí pomocí zvuk pohlcujících obkladů stropu a stěn a volbou zvuk pohlcujícího vnitřního zařízení místnosti (nábytku). Zvuková pohltivost úzce souvisí s dobou dozvuku T[s]. Dobu dozvuku lze pro projektované budovy předpovědět výpočtem a v realizovaných prostorách změřit. Proto tato veličina slouží jako kritérium akustičnosti vnitřních prostor budov. Pro různá využití vnitřních prostor budov je v závislosti na jejich objemu nebo i bez této závislosti stanovena optimální doba dozvuku To [s]. Pro dvorany veřejných budov je tato doba stanovena v ČSN 730527 bez závislosti na objemu daného prostoru hodnotou To = 1,4 s. Pro velkoprostorové kanceláře je optimální doba dozvuku stanovena v ČSN 730530 v závislosti na objemu kanceláře. Velkoprostorové kanceláře v objektu mají půdorysné rozměry 12x38 m a světlou výšku 3 m. Objem tohoto prostoru je V = 1368 m3. Optimální doba dozvuku dle ČSN 730530 v takovém prostoru je To = 0,85 s. Obě výše uvedené normy jsou však s výjimkou některých prostor ve školách pro ostatní prostory nezávazné.

Záměrem architekta bylo netlumit prostor velkoplošných kanceláří za každou cenu a upustit od celoplošného obkládání stropů. Obklad stropu porézním pohlcovačem zvuku, tj. materiálem na bázi minerálních vláken, sníží sice dobu dozvuku, ale omezí tepelnou akumulaci betonových stropů, která je důležitá pro zachování tepelné pohody v interiéru. Předpokládalo se, že pokud intenzita zvuku přicházejícího z jiných pracovišť bude přiměřená a nezpůsobí zpětnou vazbu restauračního efektu, zvuk z okolních pracovišť nemusí být vnímán rušivě, ale naopak ve zdravém pracovním kolektivu může být součástí zvukového pozadí dělné atmosféry podniku a stimulovat tak pracovní výkon. Bylo stanoveno, že k tomu potřebná absorpce prostoru velkoplošných kanceláří bude dostatečně zajištěna kobercem na podlaze, nábytkem a zařízením kanceláří. Spoléhalo se také na útlum zvuku plynoucí z otevření velkoplošných kanceláří do prostoru velkých atrií, jejichž absorpce vyplývá z velkých rozměrů těchto prostor. Zvuk pohlcující obklady z děrovaného sádrokartonu byly pak použity jen na svislých stěnách těchto atrií, zejména na parapetech jednotlivých podlaží. Pohltivost stropu byla zvýšena jen v místech předpokládaného většího zdroje zvuku, tj. v místech provozu občerstvení v atriích a v prostorech vyhrazených pro čajové kuchyně. Obklad stropu v těchto místech byl realizován pomocí desek z minerálních vláken, potažených tkaninou a zavěšených svisle. Jen prostory vyžadující větší ochranu před hlukem (jednací místnosti a kanceláře vedoucích) byly od ostatního prostoru odděleny sádrokartonovými nebo prosklenými stěnami.

Měření doby dozvuku v realizovaném prostoru provedla firma Soning. Ve velkoplošných kancelářích byly zjištěny doby dozvuku, které jsou v tolerančním pásmu optimální doby dozvuku podle ČSN 730530 nebo tyto optimální doby dozvuku mírně překračují. Výrazněji jsou tyto doby překročeny v atriích a samostatných zasedacích místnostech. Na akustičnost těchto, od ostatního prostoru oddělených zasedacích místností si také stěžují uživatelé budovy. V současné době je situace v zasedacích místnostech řešena dodatečným zavěšením absorpčních prvků pod strop. V samotných atriích nejsou trvalá pracoviště. Velkoprostorové kanceláře byly po dohodě s uživatelem dovybaveny přemístitelnými stěnami, kterými si pracovníci dle potřeby mohou navzájem oddělit svá pracoviště. Účinek těchto zástěn je však spíše psychologický než akustický, ale přispěl významně ke spokojenosti pracovníků. Ve velkoprostorových kancelářích ani v atriích nedochází k obávanému restauračnímu efektu. Naopak při subjektivním hodnocení akustičnosti těchto prostor jsme zaznamenali jiný, příznivý jev, který jsme pracovně nazvali „chrámový efekt“. Prostor atrií totiž působí takovým způsobem, že jeho uživatelé při vzájemné komunikaci instinktivně ztišují hlas, někdy až do šepotu, snad v obavě, aby nerušili ostatní nebo aby jejich řeč nebyla ostatními slyšena.

Navzdory původním obavám z akustičnosti velkých prostor atrií a velkoplošných kanceláří se tak po realizaci objektu setkáváme se závadami v prostorové akustice spíše v malých, uzavřených prostorech konferenčních místností, zatímco akustické podmínky ve velkých, navzájem propojených prostorech se zdají být přijatelné. Budova ústředí ČSOB v Praze 5 Radlicích tak může být příkladem poměrně úspěšného řešení prostorové akustiky rozměrných prostor bez nadměrného použití zvuk pohlcujících obkladů.


Jan Kaňka
Od roku 1993 je odborným asistentem na fakultách stavební a architektury ČVUT v Praze.
Soudní znalec. Provádí poradenskou činnost v oblastech: hygiena životního prostředí, boj proti hluku, akustika, denní osvětlení a oslunění budov, hlukové studie, studie osvětlení a oslunění, úřední měření hluku. Vypracoval světelně technické a hlukové studie např. k projektům ateliérů: Hydroprojekt Praha, Helika, Loxia, atelier Lábus, atelier Pleskot, atelier Dům a město, atelier Omikron-K, arch. Hubička, arch. Masák aj.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*