První panelák v Praze

(ČTK) – Hradba šedivých paneláků s tisíci byty, obrovských dvanácti i vícepatrových monobloků s mnoha vchody střídaných sem tam věžákem – to je obrázek mnoha sídlišť, především ze 70. a 80. let, přezdívaných někdy „králíkárny“. Takto poněkud hanlivě by před 65 lety obyvatelé prvního paneláku v Praze svůj dům určitě nenazvali. Už proto, že třípodlažní panelový dům stojící dodnes v Praze Ďáblicích, do kterého se nastěhovali 1. července 1955, má příjemně lidské rozměry. A platí to i pro rozlohu bytů.

První pokusná panelová stavba v ulici U Prefy 771, postavená v roce 1953, má zajímavou historii. Byl pro ni vyvinut nový konstrukční systém, takzvaný skeletopanel, jehož autorem byl Miloslav Wimmer. Projekt podal v roce 1948 a použil v něm takzvaný typ T16, který v typizované výstavbě umožňoval velkorysejší vnitřní prostory. Při výstavbě byla použita řada objevných konstrukčních řešení. Patentován byl odlehčený stropní panel, při jehož vývoji byla poprvé využita bionika (analogie s vývojem přírodní konstrukce přesličky za 150 milionů let). Novinkou byl také ornamentálně řešený povrch panelu zlepšující jeho technologické vlastnosti.

Výstavba prototypu se jako nová věc potýkala s překážkami. Oponentní posudek statiků tvrdil, že konstrukce je „na hranici lability“ a bydlení v domě sestaveném z jednotlivých panelů by nebylo bezpečné. Stavba pokračovala až když tyto názory vyvrátil uznávaný odborník v betonovém stavitelství akademik Stanislav Bechyně a potvrdil původní zkoušky prokazující jedenáctinásobnou bezpečnost skeletu. Dům tak nájemníky přivítal až 1. července 1955 (od počátku v něm bydlel i jeho tvůrce Miloslav Wimmer). Oproti pozdějším panelákům se lišil i tím, že neměl plochou, ale sedlovou střechu s mírným sklonem a s ozdobnou římsou a panely kryla omítka. Svým obyvatelům nabízel slušný komfort dvanácti bytů 3+1 o výměře téměř 100 metrů čtverečních. Pro srovnání panelákový byt 3+1 70. let měřil okolo 60 metrů čtverečních.

První pokusy s panelovými domy na českém území začala v roce 1940 firma Baťa, která experimentovala s montovanými domy z velkých tvárnic z betonu litých přímo na staveništi. Během války postavila několik takových pokusných dvojdomů. Po znárodnění firmy se vývojové pracoviště postupně přesunulo do Ústavu montovaných staveb v Praze. Ale první dům z celostěnových panelů vyrostl ve Zlíně (tehdy Gottwaldově) v roce 1953 za pouhé čtyři měsíce podle projektu architektů Hynka Adamce a Bohumíra Kuly a dostal označení G40 (Gottwaldov 40 bytů).

Paneláky znamenaly v tehdejším socialistickém Československu rychlé řešení bytové krize, nejvíce se jich postavilo v letech 1958 až 1990. V roce 1985 tvořila panelová výstavba dokonce skoro 99 procent všech nových bytů v bytových domech.

Doplněno Stavbaweb:
Vše o panelových domech: panelaky.info
Fotografie z výstavby najdete ZDE.