"Vodní kostka" v Pekingu zůstane symbolem olympijských her

Fotogalerie ke článku (2)

Čao Siao-ťün (Zhao Xiaojun)

Čao Siao-ťün (Zhao Xiaojun)

Zdroj: Wikipedia

Zdroj: Wikipedia
Celá fotogalerie (2)

"Vodní kostka" v Pekingu, kde byla překonána čtyřicítka světových rekordů, zůstane slavným symbolem olympijských her letošního roku.

Čao Siao-ťün, jeden z jejích architektů, z toho má prospěch již dnes."Lidé mi říkají, že ten bazén je úžasný," svěřuje se jednačtyřicetiletý Číňan agentuře AFP ve své kanceláři v Šanghaji, ve čtyřpodlažní budově obklopené bambusovou zahradou. Jeho společnost China Construction Design International se spojila s australskou PTW Architects a britskou Arup a navrhla a postavila stadion pro plavecké soutěže, který jednomyslně uvítali jak sportovci, tak diváci. Od začátku olympijských her v čínské metropoli stavbu se čtyřmi stěnami měnícími barvu a připomínající vodní bubliny návštěvníci obdivují a fotografují ve dne v noci. Čao v tradiční mandarínské vestě nalévá hostům čaj a vysvětluje jim, že na počátku projektu navrhovali australští architekti budovu v podobě mořské vlny. Po týdnech diskusí konečně jejich čínští partneři prosadili svou myšlenku klidné, ničím nezčeřené vody. "Možná to na první pohled nezaujme, ale na druhý pohled začínáte cítit mír a hluboký estetický smysl stavby," vysvětluje. Národní stadion vodních sportů, oficiální název Vodní kostky, má tři bazény. Stavělo se čtyři roky a stálo na 200 milionů dolarů (3,4 miliardy Kč). Financovali je především Číňané žijící v zahraničí. Čao Siao-ťünova společnost měla před pěti lety dvě stovky zaměstnanců, dnes jich má přes 1800. Její příjmy rostou o 80 procent ročně. Letošní roční obrat by měl v přepočtu dosáhnout přes dvě miliardy Kč. Čao vysvětluje, že s krychlí přišel o nějaké peníze, protože práce na bazénech byly velmi náročné. Zdůrazňuje však, že mu tato stavba odměnou za to přinesla zkušenosti a renomé. "To je v byznysu ten nejlepší základ," ujišťuje. Jeho společnost rovněž získala nové talenty, které přilákala stavba futuristického objektu. Stavba na ocelové struktuře krychle vyžadovala inovovaný polymerový materiál na 3065 bublin jejích stěn. Je stokrát lehčí než sklo a průsvitný, lépe izoluje a lépe jím prochází světlo. Nebylo snadné přesvědčit o proveditelnosti projektu, prohlašuje Čao. Porota pochybovala, zda budova odolá pekingskému ovzduší, neboť ve městě je v létě příliš vedro a v zimě velmi chladno. Kromě nových architektonických projektů má krychle i komerční ohlas. V kontraktu na prodej plastikových lahví na vodu zvítězila kanadská firma, která se inspirovala motivy krychle. A bývalý Čaův spolupracovník chce prodávat nábytek a doplňky přebírající motiv namodralých bublin.

 


Zdroj: Zpráva ČTK, 21. 8. 2008 Video ARUP

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*