Radlice

Obec byla až do roku 1945 tvořena shlukem poměrně bohatých zemědělských statků. Nevelkou návsí s kaplí sv. Jana z Nepomuku procházela od Smíchova cesta, jež dále stoupala dnem údolí směrem na západ k Jinonicím. Obec vzala prakticky za své v roce 1945 po dopadu leteckých bomb určených nedalekým továrnám a po válce se již nevzpamatovala.

 

O desetiletí později byl vybudován sportovní areál, stanice metra a v souvislostí s ní nová trasa Radlické ulice. Území se však nijak nerozvíjelo — kolem sportovního areálu až k blokové zástavbě Radlic východním směrem zůstávaly provizorní skladové plochy a bývalá zařízení staveniště metra, na západě zabíralo prakticky celé údolí několik dílenských areálů nevalného stavu a teprve za nimi následovala Waltrovka.¹

Jistá neutěšenost centra radlického údolí kontrastovala se zelenými svahy a s většinou příjemnou zástavbou vilových čtvrtí dále na severu. Svým předměstským charakterem zůstávala lokalita Popelkou na mapě města a její pozoruhodné kvality byly jakoby přehlíženy.

Radlice jsou však poměrně komorní lokalitou s množstvím zelených, byť neudržovaných ploch a se stanicí metra pouze pár minut jízdy od historického centra Prahy. Jejich jedinečnost se tedy musela dříve či později projevit.

Šance na kultivovaný urbánní a sociální rozvoj však byla a je ohrožována neexistencí regulačního plánu. Radlice na to doplatily povolením velmi necitlivé developerské zástavby původně zalesněné severní hrany (rezidenční soubor „Panorama“), navíc s budovami agresivně zašpičatělými přímo nad údolím. Bylo tím také porušeno jedno z pravidel péče o kvality pražské kotliny — uchování přírodního horizontu hran s dominující zelení nad levým vltavským břehem a nad levobřežními přítoky.

Nyní je také budováno prodloužení tramvajové trasy vedoucí ze Smíchova a končící doposud úvratí v ulici Laurová. Tuto stavbu možno považovat za promarněnou příležitost, neboť tramvajová trať jen kopíruje trasu metra. Budovaný úsek nabídne obyvatelům jedinou novinku — možnost vybrat si stanici metra, na kterou pojedou, a Dopravnímu podniku poskytne trochu pohodlnější otáčení tramvaje odstraněním úvratě. Nebude však mít žádný relevantní přínos pro dopravní obsluhu lokality. Vzhledem k nutnosti rychle stavět nedošlo k prověření logičtější varianty, jíž by bylo prodloužení tramvajové trasy napříč linií metra směrem na Dívčí Hrady do rozsáhlého území jižně od centra Radlic, u kterého územní plán předpokládá využití pro funkce bydlení po roce 2010.

 

Vstup ČSOB nejenže zahájil formování centra lokality a nového radlického náměstí, ale především inicioval nový rozvoj území. Došlo k pohybu cen a k řadě prodejů pozemků, prozatím však nikoli k jejich konsolidaci a několik developerských projektů je v různém stádiu příprav. Sama ČSOB se rozhodla aktivně ovlivňovat rozvoj svého okolí, neboť má pochopitelný zájem o kvalitní prostředí a sousedství. Řadou kroků, mimo jiné ochranou a revitalizací zeleně na pozemcích v centrální části údolí či limitováním budoucí zástavby (a tedy suplováním městské regulace) se snaží uchovat či nově vytvářet kvality místa. Díky jejímu vstupu bude prakticky celý jižní svah severně od stanice metra rekultivován jako veřejný lesopark.

Budoucí Radlická radiála, zvláště po potvrzení její segregované varianty s trasou nad údolím, bude svedena do tunelu pod Radlicemi a Dívčími Hrady. Umožní proměnu Radlické ulice v místní obslužnou komunikaci a jistě tak vyvolá příznivé úpravy jejího uličního profilu.

Železniční trať s dnes ztichlým nádražím je dalším příslibem Radlic. Pokračuje totiž přes známý pražský Semmering na Smíchovské nádraží a přes něj na Hlavní nádraží do centra města. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu dostane s mnoha dalšími vnitroměstskými železničními trasami novou funkci dalšího dopravního systému metropole — městské železnice, a rozšíří tak nabídku hromadné dopravy rovněž v Radlicích.

Radlice mají jedinečnou šanci k proměně v uvolněnou, polyfunkční strukturu s převahou bydlení ve vyšších polohách na svazích Dívčích Hradů a s komerčním developmentem a službami v samém centru údolí. Je však zapotřebí, aby nebyly poškozeny přemírou zájmu využívající absenci regulačních pravidel a aby si developeři a investoři byli vědomi hodnoty, kterou se kvalitní veřejný prostor, zeleň, vizuální uplatnění proluk, průhledů a dalších krajinotvorných prvků může projevit v kalkulacích jejich projektů.

           

RADLICKÉ KVALITY

* Situování dosud nezatížené lokality relativně nedaleko centra města.

* Atraktivní morfologie komorního údolí.

* Vysoký podíl zeleně k zachování a posílení.

* Velmi dobrá dopravní obsluha.

* Sportovní areál a atraktivní krajina s příležitostmi pro aktivity volného času.

* Sociálně bezproblémové stávající okolí.

* Zahájení rekultivace průmyslové zóny západně od území s příznivou funkční náplní.

* Sousedství atraktivního návrší Dívčích Hradů a Prokopského údolí — zachované krajiny s příležitostmi pro aktivity volného času

 

RADLICKÉ OTÁZKY

* Regulační plán

* Zachování morfologie údolí - stanovení výškových limitů zástavby a struktury zástavby umožňující průhledy.

* Rekultivace a posílení zeleně, její zapojení do veřejného prostoru.

* Posílení sociálně kvalitní struktury území.

* Vytvoření centra — Radlického „náměstí“, strukturování a kultivace veřejných prostorů.

* Řešení tramvajové dopravy. 

* Dopady dočasného zatížení automobilovým provozem v ulici Radlické - eliminace prostřednictvím vzrostlé zeleně nebo jinými nástroji.

* Strukturální řešení dostavby sportovního areálu.

* Řešení pěší trasy mezi centrem území a blokovou zástavbou starých Radlic východně.

* Dopravní a pěší obsluha západní části území.

* Eliminace vlivu výškově a strukturálně nevhodné zástavby hrany SV nad údolím (development „Panorama“).

* Respektování železniční stanice Jinonice jako pravděpodobné budoucí stanice sítě příměstské kolejové dopravy.

* Stanovení regulačních limitů zástavby a struktury s ohledem na absenci horizontů na Dívčích Hradech.

* Stanovení principů obytné zástavby s ohledem na severní orientaci části ploch.