Asi není sporu o tom, že úspory energie jsou nejrozumnější cestou k úsporám finančním a vedou i k ohleduplnějšímu a ekologičtějšímu přístupu k využívání přírodních zdrojů. Uvážlivé využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména lokálních, a technologie, které vedou k co nejúspornějšímu provozu budov jsou i cílem, k němuž míří i Směrnice EU 31/2010, která od roku 2020 zavazuje stavět nové budovy výhradně ve standardu pasivních domů. Fakt, že termín 2020 se týká výstavby, znamená, že zpřísněné požadavky je nutné zohlednit už v projektové přípravě v předchozím období.
Důležité je, aby se v souvislosti s výstavbou potkaly jak „vyšší“ cíle globální ochrany životního prostředí, přírodních zdrojů a klimatu mj. i prostřednictvím snižování emisí CO2, tak „nižší“ pragmatické zájmy majitelů objektů a investorů, kteří budou vždy sledovat hlavně ekonomickou stránku věci a návratnost investic. Ohledně nízkoenergetických a pasivních domů a souvisejících technologií panuje zejména mezi laickou veřejností řada předsudků a mýtů a široká osvěta je jedním z nejdůležitějších faktorů, které budou mít vliv na to, zda se cíle zmíněné směrnice podaří naplnit. Příkladem může být povinnost štítkování budov vnímaná někdy jako nutné zlo a byrokratická zátěž. Jakmile se ale podaří přesvědčit veřejnost, že energetický štítek je objektivním hodnocením stavu budovy a jakmile se štítek začne šířeji využívat na realitním trhu, může to být další z faktorů, který přiměje majitele objektů k hlubšímu zamyšlení nad provedením úsporných opatření a jejich rozsahem.
Samozřejmě, nejpřesvědčivějším argumentem jsou dobře fungující referenční objekty, praktické zkušenosti a skutečné úspory vyčíslitelné finančně.
Ačkoliv je nová směrnice zaměřena především na novostavby, velký potenciál se ukrývá ve stávajících budovách. Spotřeba domácností a bytových budov činí až 40 % celkové spotřeby energie. Jak je patrné z obr. 2, naprostá většina stávajících obytných budov má velké rezervy co do zlepšení tepelně-technických parametrů. Vzhledem k tomu, že ceny energie neustále rostou, je ekonomický přínos snížení spotřeby energie nabíledni a návratnosti investic se reálně pohybuje v přijatelném rámci. Obecně smysluplná je v tomto směru i státní podpora, která sice v současné době ochabla, nicméně mají-li být naplněny cíle směrnice EU tak, jak se k nim ČR přihlásila, bude další podpora typu Zelená úsporám či Panel žádoucí a kromě svého primárního účelu může napomoci i oživení stagnujícího stavebního sektoru.
REHAU BAU
Technologie pro úspory energií, zařízení pro využití obnovitelných zdrojů energie a nové konstrukční systémy se vyvíjejí velmi rychle až překotně. Velmi důležitý je proto správný výběr, kombinace a dimenzování jednak pasivních prvků pro úspory energie, jako jsou orientace a umístění stavby, charakter pláště budovy, zateplení či otvorové výplně, tak aktivních prvků – zdrojů a zařízení pro vytápění a chlazení, rekuperace energie nebo její získávání (fototermické a fotovoltaické systémy atp.). Koordinace všech těchto systémů je klíčová pro dosažení maximálního „výkonu“ a úspor energií, a to při výši investice, která je ekonomicky opodstatněná a má reálnou návratnost.
Klíčem je právě komplexnost všech opatření a správné nastavení, jak ji reprezentuje například program REHAU BAU. Ten v sobě zahrnuje jednak energetické úspory díky parametrům obálky budovy (fasádní systémy, otvorové výplně), systémy pro vytápění a chlazení s maximální účinností (využití plošného vytápění, aktivace nosných betonových konstrukcí a využití jejich akumulačních vlastností, stropní nebo stěnové chlazení/ vytápění atd.), využití solárních zdrojů energie ať už prostřednictvím fotovoltaických panelů, nebo solárních kolektorů, a využití geotermální energie pomocí hloubkových sond či tepelných výměníků a tepelných čerpadel. Podstatná je samozřejmě rekuperace odpadního tepla a své místo v této škále opatření má i hospodaření s dešťovou a odpadní vodou a její druhotné využití jako vody užitkové.
Součástí staveb jsou v naprosté většině případů i instalace nebo rekonstrukce rozvodů vody a odpadů a elektroinstalací, což je další součást výrobního programu firmy REHAU.
Optimální sladění a dimenzování všech těchto systémů je nutností a firma REHAU mu věnuje maximální pozornost. Ukázkou fungování a koordinace všech systémů je jedna z budov firmy REHAU ve Guntramsdorfu nedaleko Vídně. Společnost investovala zhruba 2 mil. eur do přestavby původního objektu ze sedmdesátých let (čemuž také odpovídaly jeho tepelně-technické parametry) na moderní kancelářský objekt, který je zároveň jakousi laboratoří a referenční budovou pro technologie REHAU. Objekt byl otevřen v září 2011. Budova má provozní plochu 1866 m2. Během rekonstrukce bylo vyměněno 58 oken a jedny posuvně-zdvihací dveře – nově se uplatnil profil GENEO –, o vytápění se stará 14 hloubkových sond RAUGEO Helix PE-Xa napojených na tři tepelná čerpadla voda/voda, bylo instalováno 1500 m2 plošného vytápění, zemní vzduchový výměník s antimikrobiální vrstvou AWADUKT Thermo, 1250 m2 akustického chladicího stropu a pracovní prostředí vylepšilo i 200 m2 akustických roletových systémů pro skříně RAUVOLET.
Budova po rekonstrukci dosahuje parametrů nízkoenergetického standardu 17 kWh/m2a. Podařilo se snížit spotřebu energie na vytápění z původních 151 859 na 36 016 kWh/a, čili o 76 %. Rovněž energie spotřebovaná na chlazení se snížila: z 14 173 na 9047 kWh/a, což na první pohled není až taková úspora, ale je nutné dodat, že možnosti chlazení byly před rekonstrukcí jen omezené a zdaleka nedosahovaly současného uživatelského komfortu.
Zemní sondy RAUGEO Helix PE-Xa
Jedním z řady zajímavých prvků, který firma REHAU využila i při rekonstrukci svého sídla jsou zemní sondy RAUGEO Helix PE-Xa. Ty jsou alternativou pro hloubkové sondy – například pro místa, kde nelze provést vrty kvůli ochraně spodní vody či jiným geologických aspektům. Sondy RAUGEO Helix PE-Xa se používají do hloubek do cca 5 m, takže náročnost na zřízení vrtů je ve srovnání s geotermálními sondami výrazně nižší. Oproti plošným zemním výměníkům potřebují minimální plochu na pozemku a výrazně snazší je i instalace. Průměr spirály sondy je 400 mm. Výhodou je i jednodušší získání povolení ke stavbě.
Tepelná vodivost dosahuje až 700 W. Tepelná odolnost materiálu do +95 °C umožňuje kombinaci se solárním zařízením. Sondy RAUGEO Helix se využívají v kombinaci s tepelným čerpadlem, optimálně pro podlahové vytápění. Sonda potřebuje alespoň 1,5 m zeminy na každou stranu, tzn. pro instalaci systému o patnácti sondách, který má výkon 7,5 kW je třeba prostor 9×15 m (tři řady sond po pěti).
V původním projekru rekonstrukce budovy REHAU v Guntramsdorfu byly plánováno 18 sond, nakonec se ukázalo, že instalovaných 14 k pokrytí potřeb budovy zcela postačí.
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…