„Podle
studie se nedá nic realizovat:“ To vám řekne asi každý architekt a skoro vždy
je to pravda. Někdy, ve zcela výjimečných případech, to ovšem možné je. Musíte
ale splnit tři podmínky: 1) Místo stavby musí být do deseti minut chůze od
vašeho ateliéru. 2) Musíte mít štěstí na dodavatele, kteří namísto kreativity
upřednostňují komunikativnost – když neví, nevymýšlejí, ale zavolají. 3) Klientem
musí být člověk pracující v logistice.
Rekonstrukce
bytu v historickém domě byl právě tento případ. Investor a jeho přítelkyně nás
oslovili hned po koupi bytu, který předchozí majitel opustil uprostřed
rozdělané rekonstrukce – byt byl fakticky ve stavu hrubé stavby. Bydlet chtěli
do tří měsíců. Diplomaticky jsme se jim snažili sdělit, že je to zhola nemožné,
a i když to byla pravda, stěhovali se (do ne úplně vybaveného bytu) jen o málo
později. Studie zmíněná v úvodu nikdy nevznikla. Po odsouhlasení konceptu a
vyzkoušení několika variant dispozičního řešení se přešlo rovnou k realizaci.
Všechny následující věci se řešily na stavbě a výkresy vznikaly na počkání. Zní
to jako amatérský přístup, ale opak byl pravdou – vše se namísto na monitoru
ověřovalo na místě. Tak byl například vybrán „bílý“ odstín laku nábytku, jež
vypadal ve světle bytu nejpříjemněji, ale který je ve skutečnosti mírně do zelena.
A výkres kladu dlažby, dodávané „random“ způsobem vždy po třech z osmi možných
vzorů, vznikl v nedaleké kavárně tak, že to pozorovateli zvenčí muselo připadat
jako hraní pexesa.
Skutečnost,
že byt byl prakticky rozestavěný, usnadnila některá rozhodnutí a značně
zrychlila průzkumy. Bylo rovněž snazší napravit některé hrubé chyby, provedené
předchozí partou především při výměně instalací. Kromě několika málo stavebních
úprav souvisejících s kuchyní a koupelnou bylo rozhodnuto o ponechání dispozice
a byla vytýčena snaha o záchranu všeho původního, co bylo možné. Týkalo se to
především výplní otvorů – jak dveří, tak oken; oboje byla vzorně repasována.
Totéž platí pro podlahy, s výjimkou kuchyně, koupelny a šatny jsou tak všude
původní vlýsky. Tento přístup rovněž vyústil v nejvýraznější výtvarný prvek
celého bytu, dva fragmenty souvrství maleb nalezených pod svrchní vrstvou. Obě
plochy se objevují v obýváku – jedna jako pozadí knihovny a druhá jako
abstraktní obraz nad jídelním stolem. Jejich barevnost také určila práci s
barvami v dalších místnostech, šedě vymalované plochy proto nejsou neutrální,
ale lehce do modra. S tím souvisí i výběr šedomodré dlažby a několik výrazných
kontrastujících akcentů – technická skříň v koupelně, pás nad pracovní deskou v
kuchyni a podlaha v šatně tak v souladu se svou provozní funkcí nesou barvu
sytě žlutou. Další akcenty se pak objevují už v podobě mobiliáře s duchem retra
– modré křesílko od Miroslava Navrátila, židle a stoly v ložnici dánského
výrobce Hay nebo lehce předesignovaný pivní set v kuchyni (pípa se nachází ve
spíži).
I přes
poněkud nestandardní průběh návrhu a realizace dopadla rekonstrukce k
oboustranné spokojenosti. Obecně však podobný postup nelze doporučit. Nemáte li
výborný organizačně-logistický talent, váš architekt sídlí dále než deset minut
chůze od místa stavby a váš dodavatel ví všechno nejlíp, rozhodně nic
nerealizujte podle studie.
Autorská zpráva
Foto: Barbora Ponešová
Autoři: Archanti – Martin Daněk, Martin Doležel, Barbora Ponešová
Návrh: leden
2014
Realizace:
srpen 2014
Náklady: 1
mil. Kč
Určitě souhlasím! Sklo obecně působí velmi elegantně a když se k tomu přidá podsvícení a digitální potisk, vzniká z toho…
Podsvětlená stěna z digitálně potištěného skla působí opravdu stylově a dodává prostoru jedinečnou atmosféru. Takové inovace posouvají standardy v oblasti…
Zajímavé řešení, které ukazuje, že sklo už dávno není jen o průhlednosti. Digitální potisk v kombinaci s podsvícením působí velmi…
Okolo stejné fasády jezdím do práce, Minulé léto úplně uschla. Že by taky experiment? V každém případě teď už zase…
Tak tohle vypadá fakt dobře. Občas se vážně nestačím divit, s jakými inovacemi firmy přicházejí.