Rekonstrukce Domu U Hybernů

Adresa: Praha 1, Nové Město čp. 3, č. parc. 484/2, Nám. Republiky 4
Investor: Hybernia, a. s.
Autor: Michael Klang
Projektant: KLANG, s. r. o.
HIP, stavební část: Martin Čadek — QUADRA PROJECT, s. r. o.
Statická část: ALSTON, spol. s r. o.
Technologická část: GRADIOR, spol. s r. o.
Dodavatel: Podzimek a synové, s. r. o.
Termíny: projekt 2004, realizace 2005-2006
Zastavěná plocha: 1291 m²
Celková podlahová plocha: 3710 m²
Celkový obestavěný prostor: 31 903 m³
Náklady na m² podlahové plochy: 94 340 Kč/m²
Náklady na m³ podlahové plochy: 10 970 Kč/m³
Celkové náklady: cca 350 mil. (včetně divadelní technologie)

Nosná konstrukce: původní smíšení zdivo a nově vložené ocelové a železobetonové
konstrukce
Výplně otvorů: restaurované stávající výplně
Střecha: Keramická krytina na ocelové konstrukci krovu
Příčky: zděné a SDK
Jiné: restaurovaná nově objevená kaple

Autor fotografií: archiv KLANG, s. r. o.


Dům U Hybernů, barokní stavba klášterního kostela z roku 1654, sloužil svému církevnímu účelu pouze sto let. Josefinskými dekrety byl klášter zrušen a budova poté měnila majitele a funkce a prodělala s tím spojené stavební úpravy. K zásadní z nich došlo na přelomu 18. a 19. století, kdy byla změněna původní hmota a nově bylo zformováno západní průčelí. Během dvou století profánního užívání přišel objekt o štukovou výzdobu interiéru a došlo k dalším změnám exteriéru. Poslední rekonstrukce započatá v devadesátých letech dvacátého století přinesla výměnu historického krovu za kovovou konstrukci a snesení dvou klenebných polí za triumfálním obloukem ve prospěch uvažovaného nového využití objektu pro divadelní scénu. Řada dalších drobnějších stavebních zásahů v interiéru tak spolu s historickými úpravami zásadně proměnila stylovou jednotnost objektu.
V těchto souvislostech je na místě vnímat objekt jako eklekticistní stavbu s převahou novodobých konstrukcí, i když historické prvky byly během současné přestavby v maximální míře respektovány a vizuálně favorizovány.
Vzhledem ke zmíněným, dříve započatým stavebním úpravám objektu je členění prostoru na jevištní a hledištní část dané. Oproti předchozímu projektu je navržena úprava vertikálního členění stavby. Přízemí objektu je v hledištní části věnováno vestibulu, který je kromě hlavního vchodu z Příkopů zpřístupněn i z ulice Hybernské (potenciálně i možným vchodem z nádvoří kláštera, kdyby to v budoucnu přicházelo v úvahu). V pomyslném průsečíku os vstupů bude centrální pokladna nebo jiná důležitá funkce foyeru divadla. Přízemí jevištní části je věnováno personálnímu vstupu zaměstnanců, skladu a prostoru pro orchestr.
Na další úrovni je jeviště. Nad těmito podlažími jsou obslužná podlaží jeviště s šatnami a technickými provozy divadla. V hledištní části jsou potom po obou stranách lóže.
Nad jevištěm v podstřešním prostoru je situována klubová restaurace a část provozu vzduchotechniky, jejíž hlavní strojovna je spolu s kotelnou umístěna v podkroví nad hledištěm. V jevištní části je v podkroví umístěno provaziště a rošt pro umístění bodových tahů. V části podkroví při portálu do ulice Na Příkopě je navržena kavárna.
Další podlaží jsou již pouze v půdorysu původního bloku věží a účelově jsou využita pro přípravnu jídel a vyhlídkovou terasu, která nabízí mimořádný pohled na centrální část Prahy a nahrazuje nepůvodní pultovou střechu.

Publikováno ve Stavbě č. 6/2006