Adresa: Praha 1, Nové Město čp. 3, č. parc. 484/2, Nám. Republiky 4
Investor: Hybernia, a. s.
Autor: Michael Klang
Projektant: KLANG, s. r. o.
HIP, stavební část: Martin Čadek — QUADRA PROJECT, s. r. o.
Statická část: ALSTON, spol. s r. o.
Technologická část: GRADIOR, spol. s r. o.
Dodavatel: Podzimek a synové, s. r. o.
Termíny: projekt 2004, realizace 2005-2006
Zastavěná plocha: 1291 m²
Celková podlahová plocha: 3710 m²
Celkový obestavěný prostor: 31 903 m³
Náklady na m² podlahové plochy: 94 340 Kč/m²
Náklady na m³ podlahové plochy: 10 970 Kč/m³
Celkové náklady: cca 350 mil. (včetně divadelní technologie)
Nosná konstrukce: původní smíšení zdivo a nově vložené ocelové a železobetonové
konstrukce
Výplně otvorů: restaurované stávající výplně
Střecha: Keramická krytina na ocelové konstrukci krovu
Příčky: zděné a SDK
Jiné: restaurovaná nově objevená kaple
Autor fotografií: archiv KLANG, s. r. o.
Dům U Hybernů, barokní stavba klášterního kostela z roku 1654, sloužil svému církevnímu účelu pouze sto let. Josefinskými dekrety byl klášter zrušen a budova poté měnila majitele a funkce a prodělala s tím spojené stavební úpravy. K zásadní z nich došlo na přelomu 18. a 19. století, kdy byla změněna původní hmota a nově bylo zformováno západní průčelí. Během dvou století profánního užívání přišel objekt o štukovou výzdobu interiéru a došlo k dalším změnám exteriéru. Poslední rekonstrukce započatá v devadesátých letech dvacátého století přinesla výměnu historického krovu za kovovou konstrukci a snesení dvou klenebných polí za triumfálním obloukem ve prospěch uvažovaného nového využití objektu pro divadelní scénu. Řada dalších drobnějších stavebních zásahů v interiéru tak spolu s historickými úpravami zásadně proměnila stylovou jednotnost objektu.
V těchto souvislostech je na místě vnímat objekt jako eklekticistní stavbu s převahou novodobých konstrukcí, i když historické prvky byly během současné přestavby v maximální míře respektovány a vizuálně favorizovány.
Vzhledem ke zmíněným, dříve započatým stavebním úpravám objektu je členění prostoru na jevištní a hledištní část dané. Oproti předchozímu projektu je navržena úprava vertikálního členění stavby. Přízemí objektu je v hledištní části věnováno vestibulu, který je kromě hlavního vchodu z Příkopů zpřístupněn i z ulice Hybernské (potenciálně i možným vchodem z nádvoří kláštera, kdyby to v budoucnu přicházelo v úvahu). V pomyslném průsečíku os vstupů bude centrální pokladna nebo jiná důležitá funkce foyeru divadla. Přízemí jevištní části je věnováno personálnímu vstupu zaměstnanců, skladu a prostoru pro orchestr.
Na další úrovni je jeviště. Nad těmito podlažími jsou obslužná podlaží jeviště s šatnami a technickými provozy divadla. V hledištní části jsou potom po obou stranách lóže.
Nad jevištěm v podstřešním prostoru je situována klubová restaurace a část provozu vzduchotechniky, jejíž hlavní strojovna je spolu s kotelnou umístěna v podkroví nad hledištěm. V jevištní části je v podkroví umístěno provaziště a rošt pro umístění bodových tahů. V části podkroví při portálu do ulice Na Příkopě je navržena kavárna.
Další podlaží jsou již pouze v půdorysu původního bloku věží a účelově jsou využita pro přípravnu jídel a vyhlídkovou terasu, která nabízí mimořádný pohled na centrální část Prahy a nahrazuje nepůvodní pultovou střechu.
Publikováno ve Stavbě č. 6/2006
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…