Barokní palác byl do současné
podoby přestavěný podle projektu Františka Maxmiliana Kaňky v roce 1712 Janem
Josefem z Valdštejna ze tří domů, z nichž jeden patřil v letech 1660–1689
Maxmiliánu z Lamingeru, proslulému Lomikarovi, kterého vyzval na boží soud Jan
Sladký-Kozina. V roce 1723 palác přešel sňatkem z Valdštejnů na Fürstenbergy, z
nichž Karel Egon zde v roce 1775 organizoval první zasedání Učené společnosti
nauk, a další Fürstenberg, Max Egon, nechal v roce 1854 sály ve 2. patře
upravit pseudorokokově (stav objektů paláce k roku 1832 je zachycen na
Langweilově modelu Prahy). Do rukou Pálffyů z Erdödu se palác dostal v roce
1885, ale už v roce 1902 ho prodávají státu. Od té doby tady postupně působily
různé státní instituce.
Po r. 1902 sloužil palác postupně
jako místodržitelský archiv a stanice jízdní policie, po roce 1918 byl archiv
změněn na archiv ministerstva vnitra a zůstal do r. 1946. Po roce 1950 zde
sídlilo ministerstvo informací, později ministerstvo kultury – mj. tu sídlila
některá pracoviště památkového ústavu. Dnes zde sídlí jedna z částí Pražské
konzervatoře a archiv notového materiálu.
V r. 1952 byly pro ministerstvo
informací provedeny stavební úpravy, především východního průčelí, včetně úprav
částí krovu východního křídla a nároží. Další stavební úpravy proběhly
v r. 1964, kdy byl dům spojen s č.p. 158 a vchod z ulice změněn
na okno.
V 70. až 90. letech minulého století byly na paláci prováděny dílčí opravy
převážně odstraňující zatékání do střechy a opravy lokální destrukce krovu hlavně
v místě zatékání.
Od r. 2017 probíhá komplexní oprava
značně poškozeného krovu s výměnou střešní krytiny z malého prejzu.
Při odstranění skladby podlahy v celé ploše půdy byl zjištěn havarijní
stav stropních trámů a rákosníků způsobený biotickými škůdci a houbami
(Outkovka řadová – Trametes serialis a Outkovka zprohýbaná – Antrodia sinuosa).
Z tohoto důvodu byla provedena náročná statická opatření s opravou a s
výměnou některých masivních trámů, které nebylo možné sanovat. Součástí sanace
stropních trámů byla opatření pro zabránění proniknutí mycelia hub ze zdiva
zpět do stropní konstrukce, resp. podlahové konstrukce půdy.
Vzhledem k tomu, že při
plánovaném sejmutí stávajících vrstev podlahy půdy kontaminovaných aktivní a
latentní podobou hub v násypu tvořeného stavební sutí se zbytky napadeného
dřeva, nebylo možné použít zpět všechny
půdovky, které byly navíc při očišťování od velmi kvalitní malty poškozeny, byly
původní půdovky doplněny půdovkami novými. Hledali jsme na našem trhu takové,
které by se co nejvíce přiblížily barevností i rozměry půdovkám stávajícím a
splnily by náročná kritéria památkářů a památkového dozoru na stavbě. Požadavky
splnila cihelná dlažba HELUZ s přírodním povrchem a rozměry 200 x 200 x 30
mm. V kombinaci se starými půdovkami a s vystupujícími historickými
masivními vaznými trámy, cihelná dlažba HELUZ působí velmi vkusně a efektivně.
Karel Sehyl, autor projektu
rekonstrukce
Foto: Ondřej Mika
Pálffyovský
palác
Valdštejnská
14,16, Praha 1 – Malá Strana
Oprava
krovu, stropní konstrukce a fasády
Autor: Karel Sehyl / Arch Tech
Cihelná dlažba HELUZ
•
pro zajímavé podlahy nejen historických objektů,
•
přírodní ekologický materiál,
•
nízká nasákavost,
•
mechanická a chemická odolnost,
•
vysoká pevnost a objemová hmotnost,
• umožňuje variabilní a vysoce
estetické ztvárnění.
Publikováno v časopise Stavba č. 4/2019, str. 80–81
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Dobry den,mate prosim jeste v nabidce ronde block? Dekuji Sindelarova
Studie proveditelnosti je nezávazný dokument typu "slibem nezarmoutíš" a už vůbec se v něm nemluví o termínech. Železniční most je…
Tak doufám, že tímto projektem je zachráněn ikonický železniční most pod Vyšehradem - dvakrát za sebou vyhlášená kulturní a technická…
Tak tedy doufám, že tímto projektem je zachráněna (dvakrát za sebou vyhlášená) ikonická kulturní a technická památka - železniční most…