Fotogalerie ke článku (11)



Praha 14-Dolní Počernice
Investor: Hlavní město Praha
Autor projektu: Vladimír Gabriel
Projektoval: ORTOVERDE — Jitka Gabrielová, Lada Skřivánková, Veselá
Hlavní dodavatel: Gabriel, s. r. o.
Subdodavatelé: INGBAU CZ, spol. s. r. o.; Šamonil, s. r. o.
Termíny: projekt únor-březen 2005, realizace 24.7.-30.9.2006
Plocha: 17 325 m2
Náklady: 7,2 mil. Kč bez DPH (8,5 mil. Kč včetně DPH)
Autor fotografií: Gabriel, s. r. o.
Řešené území se nachází při jihovýchodním okraji ekologicky a krajinářsky vysoce hodnotné přírodní rezervace. Pozemek navazuje z jižní strany směrem od obce na intravilán městské části Dolní Počernice, sousedí s místním hřbitovem a vznikajícím kolumbáriem. Ze západu a severozápadu násep vymezuje území suchého poldru v údolní nivě Rokytky. Ze severozápadní strany se naskýtá nádherný výhled na rozlehlou vodní plochu a přilehlé lužní porosty zatopené pískovny. Z východu a severovýchodu plynule navazují rozlehlé nelesní plochy luk a polí, které se rozprostírají až k sídlišti Černý Most.
Území v minulosti sloužilo k těžbě písku. Po vytěžení bylo částečně zatopeno a posléze zde vznikla přírodní rezervace. Druhá část území, blíže k zastavěné části obce, sloužila do nedávné minulosti jako skládka inertního a domovního odpadu, případně jako deponie stavebního materiálu pro městskou část Dolní Počernice. V 80. letech 20. století sem byla vyvážena suť z asanací Žižkova. V posledních letech byla skládka, oficiálně již nefunkční, využívána jako černá skládka.
Městská část Dolní Počernice se rozhodla území rekultivovat. Účelem bylo nejen zabránit dalšímu rozšiřování skládky, ale navíc dostatečně ochránit dotčenou přírodní rezervaci „V pískovně“ a proměnit dosud nevzhledné a nevyužívané místo (cca 17 000 m 2) v rekreačně odpočinkový prostor sloužící obyvatelům Dolních Počernic i přilehlých městských částí.
Koncepce řešení
Navržené řešení je inspirováno stavem před založením skládky, kdy území mělo výrazný reliéf jakýchsi „písečných dun“. Krajinářská úprava vytváří nárazovou zónu mezi plánovanou intenzivně sportovně a rekreačně využívanou částí lesoparku a vlastní přírodní rezervací, jejíž využití by mělo být spíše klidové, extenzívní.
Nosným motivem celého parku jsou již zmíněné „duny“ — zatravněné terénní vyvýšeniny různých rozměrů (délky 35-50 m, šířky od 5 do 11 m a výšky 1-2 m). Na západním svahu byl zachován terén spadající dolů k pastvině a nivě Rokytky a na východní straně ke stávající louce se stezkou pro koně.
Po celé ploše parku byly vysazeny dřeviny odpovídající potencionální přirozené vegetaci — oblasti černýšových dubohabřin.
Použité vysokokmeny v lidském horizontu umožňují dobrou viditelnost a zároveň se dobře uplatňují v celkových dálkových pohledech. Východní část parku a spodní část jihozápadního svahu byly hustě osázeny keři, oddělujícími řešenou lokalitu od ostatních území. Dřeviny, které se již na pozemku vyskytovaly, byly zachovány v maximální možné míře. Celá plocha byla ozeleněna trávníkem — luční směsí.
Hlavnímu přístupu do parku od obce dominuje výrazný strom — dub zimní (Quercus petraea), stojící na rozcestí. Odtud vedou směrem do parku nově vybudované cesty. Povrch všech cest je mlatový, bez obrubníků.
Na nejvyšší duně (výšky 2 m) v centru parku byla umístěna rozhledna, z které je výhled do krajiny jak směrem k rybníku, tak dolů ke koním a zpět na intravilán obce. Lze odtud také spatřit navrženou soustavu štěrkových jezírek, která jsou z nižších úrovní návštěvníkovi skryta za terénními nerovnostmi nebo ukryta pod svahem. Rozhlednu s jednoduchým půlramenným schodištěm a pochůznou kamennou plošinou završuje dřevěný jehlan.
Na hraně svahu nad zatopenou plochou vzniklo místo pro vyhlídku. Svah je v těchto místech zpevněn gabiony a jsou zde umístěny lavičky.
Kompozici parku doplňuje altán umístěný v přirozené terénní prohlubni na severovýchodním okraji území. Tvoří ho dvoukřídlá průchozí stavba postavená z kombinace kamene, kovu a dřeva.
Mostek spojující dvě suchá štěrková jezírka (evokující vodní hladinu) je reprezentován jedním velkým kamenem.
Publikováno ve Stavbě č. 4/2008
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…