Kolonie řadových rodinných domků, kterou si v letech 1968 –
1973 vybudovala skupina architektů a inženýrů z ČVUT, je ukrytá v zeleni.
Projekt nás zaujal již od začátku netradičním řešením a kvalitou bydlení, na svou
dobu nezvyklou. Přestože v roce 1996 dům zdařile rekonstruoval předchozí
majitel, po čase užívání po nás klient požadoval celkovou renovaci. Především
chtěl zesvětlit interiér, který se mu zdál tmavý.
Věděli jsme, že není třeba pouštět se do zásadních úprav, spíše šlo o to využít
a doplnit stávající kvalitu. Odstranili jsme tmavě hnědou dlažbu a nahradili ji
světlou velkoformátovou dlažbou a podlahovým topením. Původní tmavě hnědý
odstín jsme ponechali jen na okenních rámech. Všechny ostatní konstrukce,
především interiérové dveře, jsme vyměnili za nové, bíle lakované. Nové vybavení
jsme navrhli také bílé lakované, doplněné detailem olejované dubové dýhy.
Klient měl některé oblíbené bytové doplňky, které si chtěl ponechat. Do
interiéru jsme je zařadili a celku to prospělo. Aby jeho barevnost nebyla fádní,
zachovali jsme dřevěné podlahy z průmyslové mozaiky a část stěn z lícových
cihel. Jimi nenásilně vstupuje exteriér a propojuje zahradu s domem. Vnější
vzhled jsme nechali jen opravit a očistit. Inovovaný je tak pouze hlavní vstup,
který teď chrání před deštěm skleněná stříška s nerezovou konstrukcí pro
popínavou zeleň.
Autorská zpráva
Foto: Robert Žákovič
Autor: NEW HOW architekti – Filip Havliš, David Zámečník




































Pěkný příklad toho, že moderní dům může působit přirozeně a citlivě zapadnout do svého okolí. Takové projekty mě baví👍
Souhlasím. A zajímalo by mě, jestli developer, který si stěžuje, že se povoluje málo bytů, vůbec ví, kolik z bytů,…
Tohle se mi moc líbí. I s těmi obrazy a knihovnou plnou knih.
Moc povedený dům.. Líbí se mi, že architektura respektuje charakter místa a zároveň nabízí moderní a pohodlné bydlení... Přesně takové…
Tenhle dům se opravdu povedl. Je vidět, že při návrhu nebyla důležitá jen architektura, ale i citlivé zasazení do okolní…