Revitalizace kláštera dominikánů v Chebu

Umístit Základní uměleckou školu do dominikánského kláštera je pro město Cheb výzvou a jednoznačným krokem správným směrem. Klášter, sám o sobě inspirativní prostor plný podnětů a kultivující vkus (ducha), svým odkazem k dominikánům zapadá do koncepce podpory kultury a umění. Velké téma nacházíme v obnovení duchovní působnosti kláštera, tedy zdroje energie, která měla po staletí jádro za mohutnými zdmi a z tohoto nitra pronikala ven. Budova působí na své okolí stejně jako kdysi i dnes – oslovuje kolemjdoucí, inspiruje, táhne svoji tajemností i velkorysostí k nahlédnutí, účasti na jeho bytí. Objekt, nově otevřený městu, láká jako stánek aktivního odpočinku, odpočinku vzděláním a setkáním s rozličnými formami kultury.

Využíváme spodní část objektu a měníme jej na kulturní centrum, nekonkurující programu centru Svoboda. Vytváříme otevřený autonomní dům propojený s dalšími kulturními institucemi města. Objektu kláštera opět navracíme sounáležitost s klášterním kostelem (farností), umožňujeme vzájemné potkávání uměleckých aktivit a řemesel skrz umělecké obory, bez ohledu na úroveň či věk.
Rádi bychom ozdravili klášterní budovu tak, aby se stala iniciátorem obnovy historických tradic místa a jejich současné interpretace v práci se současnými technikami a novými médii, aby byla místem mezioborového setkávání. Vždyť město má na co navazovat: unikátní je Chebská intarzie i tradice výroby hudebních nástrojů ve městě samém a okolí.
Vytváříme malé zásahy ve formě obnovy dvorů, původních okenních otvorů, pročišťujeme dispozice od novodobých nánosů. Vnímáme sílu historické budovy, nové vklady budou vizuálně korespondovat a ctít historickou architekturu s důrazem na tradici a řemeslo. Budou vizuálně patrné, kde to bude možné od původní konstrukce oddělené. Snažíme se o materiálovou střídmost a otevřenost k objevům pod novodobou fasádou, které nesmí zvolený koncept umrtvit, ale naopak je obohatit.

 

Návrh přeměny kláštera spojuje několik společných témat:

Živý dům, kde umění proniká ven a oslovuje kolemjdoucí: Snažíme se, aby návrh co nejvíce umožnil a co možná nejvíce dával tušit, co se v objektu děje, aby se stal nedílnou součástí kultury Chebu. Úpravami umožňujeme, aby se aktivity v budově děly pokud možno venku a zároveň aby budova kláštera se svým okolím nabízela své prostory městu pro jeho kulturní aktivity. Rozšiřujeme kulturní prostor na Jánské náměstí, kde vytváříme schodovité hlediště. Dále také do malého náměstí, kde vytváříme taneční parket. Skrze zvukové „uši” vypouštíme hudbu a slovo z objektu ven, inspirujeme kolemjdoucí. Oči projektorů promítající do úzké Dominikánské uličky interaktivní projekce, jejich autory jsou studenti a umělci uvnitř. Prostory kolem kláštera tedy pojímáme jako galerii, divadlo, hudební scénu i taneční sál.

Otevřený dům: Objekt kláštera nežije pro sebe a sám sebou. Snaží se nabídnout prostory, kam může kdokoliv a kam návštěvníci chodí často a rádi. Zpřístupňujeme suterén, přetváříme jej na prostor patřící základní umělecké škole a městu zároveň. Kulturní centrum Svoboda ponecháváme pro populární akce a pod klášterem plánujeme bublající kulturně umělecké zázemí Chebu. Napomoci tomu mají tři sály s kavárnou (situována je do ulice Kamenná, kterou pomáhá aktivizovat), což umožňuje variovat využití sálů. Prostory nezůstávají při nevyužívání základní uměleckou školou ladem, nabízejí své kapacity za pronájem dalším institucím, což napomůže ekonomice fungování rozlehlého kláštera.
Směrem do Jánského náměstí do průchodu k hlavní budově ZUŠ umísťujeme cukrárnu. V letním období můžete sedět nad trubičkou na nádvoří kláštera a také na náměstí nad siluetou kostelíku sv. Jana Křtitele. Cukrárna je bodem, jak prostor oživit. Stejná snaha nás vedla k umístění umělecko-řemeslného inkubátoru, žijícímu aktivitami začínajících umělců, uměleckých řemeslníků, invenčních a kreativních lidí. Může zde pracovat módní návrhářka, fotograf, grafik, šperkařka, historik i teoretik, nebo se zde scházet začínající hudební skupina. Pro tu i pro další skupiny ve městě sem situujeme zkušebny. Právě na tomto místě se budou setkávat umělci s klienty a talentovanými dětmi, pro které budou výraznou motivací. Zároveň se může jednat o další zdroj příjmů.

Propojený klášter: Funkce objektu a jeho možnosti zvětšujeme tím, že jej propojujeme: s kostelem, umělci z uměleckého inkubátoru a dalšími kulturními a uměleckými institucemi města. Propojení s farním kostelem umožňuje využívat prostor kostela při vybraných akcích: nabízí se výuka hraní na varhany. K tomuto účelu je učebna klavíru propojena s kůrem kostela. Další možností je například velký festival barokní duchovní hudby nebo jarní soustředění základních uměleckých škol. Hudební škola tímto získává další rozměr.
Propojujeme také žáky ZUŠ, zaměstnance a umělce z inkubátoru. Umělci mohou být externími vyučujícími, kteří vnášejí nové přístupy k výuce. Jistě zajímavé může být pro děti umělce navštívit, nejtalentovanější si mohou zde domluvit letní brigádu či praxi.
Rádi bychom, aby se umělecká škola více propojila s ostatními kulturními institucemi města: aby více spolupracovala s galerií 4 nebo s divadlem. Spolupráce může probíhat nejen společnými akcemi institucí, ale i vzájemnou lektorskou výpomocí, pořádáním přednášek či workshopů. 

Navázání na tradice kraje: Každé město a instituce by měly pracovat s tradicí, rozvíjet ji a zhodnocovat. Je to důležité hlavně z důvodu identifikace občanů s městem, ve kterém žijí a také pro návštěvníky. Karlovy Vary, to je porcelán a lázně, Třeboň – rybníky, Příbor – Sigmund Freud. Co je Cheb? Cheb z pohledu umění a kultury může být identifikován unikátní Chebskou intarzií a výrobou hudebních nástrojů. Vytváříme „značku” Chebu. Myslíme si, že každé město musí mít své téma. Něco, čím se může prezentovat, co rozvíjí. Něco čím je unikátní. Pojímáme tedy ZUŠ jako jeden ze spouštěčů takového potenciálu. V interiéru budovy pracujeme s novým přístupem k intarzii – novodobou intarzii například vidíme v hledání skrytých tvarů letokruhů řezu dřevem a vytváření, zrcadlení těchto tvarů při skládání dýh a jejich uměleckým zpracováním. Doplňováním, dokreslováním ve stylu Vladimíra Boudníka. Vklady a nábytek v objektu jen připravujeme pro invenci a řemeslnou zručnost dětí, umělců a kantorů, kteří až během využívání budovy postupně umělecky dotvářejí prostor svými zásahy.

Nové možnosti školy: Základní umělecká škola by měla, jak je napsáno v předchozím odstavci, rozvíjet tradiční unikátní postupy místa ale také reagovat na nové tendence v umění, díky čemuž osloví širší okruh dětí, obzvláště těch starších. Je třeba, aby reflektovala dnešní dobu. Škola umění by měla v dětech probouzet schopnosti experimentovat, improvizovat, schopnost vnímat prolínání oborů. Práce s multimédii, s počítačovými interaktivními technikami, videoartem nebo moderní grafikou. Nechceme zanevřít na tradiční techniky, ale umožnit mladým lidem rozvíjet i to, co je zajímá, co je oslovuje. To mimo jiné předpokládá kvalitní pedagogy a vizionářské vedení.

Autorská zpráva

 
Návrh CITY UPGRADE se zúčastnil soutěže na Revitalizaci dominikánského kláštera v Chebu, která byla zařazena do projektu Ceny Petra Parléře 2014. Zúčastnilo se celkem 27 návrhů, první místo získal Atelier Brandštetr s.r.o. – Marek Brandštetr, Ivo Chmelař, Jan Šárka, Lena Trpělková. Druhá cena: Michal Říha, Tadeáš Říha, Martin Špičák, Kateřina Frejlachová; třetí cena: Masák & Partner, s.r.o. – Jakub Masák, Daniel Jeništa, Martin Růžička, Petr Němejc.

Zprávu o výsledcích soutěže jsme publikovali 31. 3. 2015:
http://stavbaweb.dumabyt.cz/revitalizace-dominikanskeho-klastera-v-chebu-12126/clanek.html