Rozsáhlé území je v součtu dlouhé 4 km a rozkládá se na třech pražských nábřežích – Rašínově, Hořejším a Dvořákově. Dokončená první fáze je největší porevoluční pražskou investicí do veřejného prostoru, první svého druhu a sociokulturního přesahu. Koncentrovala se na rekonstrukci 20 kobek v nábřežní zdi (dříve čapadel ledu a skladů). Nevytváří klasické interiéry, pracuje s logikou definující kobky jako zálivy vnějšího prostoru s maximálním kontaktem s náplavkou a řekou. Budou sloužit jako kavárny, ateliéry, galerie a veřejné WC s modulární diverzitou a vybavením dle každého nájemce. Vrací se do nich většina provozovatelů, kteří fenomén náplavky spoluvytvářeli.
Zásahy jsou řešeny jako symbiotické splynutí s původní architekturou nábřežní zdi, do které přirozeně vrůstají a akupunkturou drobného měřítka znovuvytváří monumentální celek. Na Rašínově nábřeží je šest kobek přístupných eliptickými pivotovými okny z organického skla o tloušťce 7 cm a průměru 5,5 m. 14 kobek na Hořejším nábřeží má ocelové skulpturální dveře. Povrchy jsou betonové pískované s litou podlahou, vložené prvky z potitanovaného černého plechu.
Vzduchotechnika s rekuperací a vytápěním podlah umožňuje spolu s infrazářiči
celoroční provoz. Kobky jsou bezbariérové s mobilními protipovodňovými
lamelami. Další fáze řeší mobiliář, plovoucí lázně, lodní terminál a dokončení
zbylých kobek.
Autorská zpráva
Revitalizace pražských náplavek postoupila mezi finalisty České ceny za architekturu 2020
Autor: Petr Janda; spoluautoři Anna Podroužková, Maty Donátová; spolupráce Bára Simajchlová, David Fořt, Kateřina Tšponová
S tou mapou to myslíte vážně nebo jen zkoušíte čtenáře? Revitalizace náplavek na náměstí Míru 🙂 .