Velkopavlovická oblast je co do rozlohy vinic v České
republice největší, můžete tu stále ještě potkat vinařskou tradici, která je
nedílnou součástí života většiny místních obyvatel. Ne jinak je tomu i v
případě klientů, kteří oslovili architektonickou kancelář studioLIBRE pro návrh
svého vinařství. Rodinná firma, kde se tradice pěstování a výroby vína dědí již
po generace, došla do bodu, kdy jim výrobní i degustační a reprezentační
prostory již nestačí kapacitou ani nevyhovují kvalitou.
Pro oba architekty bylo toto zadání výzvou. Robert Jelínek a Jiří Vojtěšek z
Moravy pocházejí, a ač se usadili v Praze, téma vinařství pro ně bylo srdeční
záležitostí: „Obory, ve kterých se snoubí tradice a moderní přístup k
podnikání, jsou právě ta místa, odkud pro nás vycházejí ta nejzajímavější
zadání,“ říkají. V rámci své praxe už dokončili několik projektů sídel malých a
středních firem, projekt vinařství zpracovávali poprvé. Klientem je rodinná
firma, kterou vedou otec a syn. Oba měli v určitých ohledech rozdílný pohled na
to, jak by jejich vinařství mělo vypadat a fungovat. Tento dialog bylo skvělé
sledovat i moderovat a ve výsledku určil také výslednou podobu stavby.
Která témata
z diskuze se do podoby vinařství nejvíce promítla?
Způsob výroby vína – jako architekti o něm máme i přes veškeré studium,
které jsme si museli doplnit, pouze kusou představu. Dlouhá diskuse se vedla o
tom, jak má výroba vína pobíhat. Jestli bezbariérovým způsobem na jednom
podlaží, nebo přirozeným spádem – gravitační výrobou – na více výškových
úrovních.
Klienti od začátku preferovali gravitační způsob výroby vína, nebyli si ale
jisti objemem a plochou, kterou pro ni potřebují. K rozhodnutí přispěl i
pozemek, který se nachází v prudkém svahu na hraně obce. Svah překonává výškový
rozdíl tří podlaží. V rámci úvodních analýz jsme prověřili obě možnosti a
jejich dopad do plochy domu a výsledných finančních nákladů. Když jsme tyto
varianty srovnali, bylo rozhodnuto.
Takže dům vypadá podle
toho, jak funguje?
Přesně tak. Naše zadání bylo o to složitější, že v rámci vinařství klienti chtěli
vybudovat také prostory pro degustaci a ubytování hostů. Bylo důležité udržet
tyto prostory od výroby oddělené, ale zároveň umožnit návštěvníkům s výrobou
vína neustálý a přiměřený kontakt. Jedním
z našich cílů totiž bylo, aby se výroba stala další atrakcí pro návštěvníky
vinařství. Chtěli jsme dosáhnout toho, aby měli možnost se s procesem výroby
seznámit a poznat ne jenom jak víno chutná, ale také kolik práce, úsilí a
vědomostí za každou sklenkou stojí.
Jak to vypadá v praxi?
Host, který si přijde koupit pouze několik lahví do prodejny, má průhled do
expediční haly, která s prodejnou sousedí. Tyto dva prostory je možné dokonce
zcela propojit. Prodejně navíc vévodí prosklená místnost se zvláštním klimatickým
režimem pro barikové sudy, která sama o sobě nejde přehlédnout. Pokud vinařství navštíví skupina hostů
a ve druhém podlaží víno degustuje, má k dispozici kromě velké terasy také
průhled a průchod do tankové galerie, ze které mohou shlédnout z výšky druhého
poschodí na vysoké nerezové kryotanky pro zrání vína.
Proč myslíte, že je
kontakt návštěvníků s výrobou tolik důležitý?
V současné konkurenci se množství firem nesnaží svým klientům nabídnout
pouze produkt, ale také něco navíc. Prodat řemeslo, tradici, kvalitu. Ale
zákazník, který nespoléhá pouze na reklamu, nemá mnoho příležitostí se o tom
přesvědčit na vlastní oči. Mít možnost poznat odkud ta která věc pochází, kdo
ji vyrábí a jakým způsobem, znamená vytvořit si k ní vztah a pochopit její
hodnotu.
A k tomuto může pomoci
architektura?
Jsme o tom přesvědčeni. Pokud uspořádáte dům tak, že návštěvníka necháte
nahlédnout i do prostorů, kde se víno vyrábí, má pak z jeho ochutnávání větší
zážitek. Projekt vinařství je navržený tak, že v každém podlaží domu má
návštěvník s některou z výrobních částí kontakt a může tak celý proces vidět a
pochopit.
To ale klade velké
nároky na uživatele domu
Měli jsme to štěstí, že jsme si s klientem v tomto ohledu od začátku rozuměli.
Není to ale nic, co by bylo převratně nové. Pokud se podíváme za hranice do
Rakouska, je podobný přístup častý a není problém podobné propojení vidět už i
u nás. Ať už se jedná o vinařství, cukrárnu, nebo restauraci, kde máte průhled
do kuchyně.
Tohoto propojení lze
nicméně docílit pouze u firem, které něco vyrábí. U kanceláře to asi úplně
možné není?
Kanceláře nejsou nic jiného než továrny dneška. Mají i specifické požadavky
především na kvalitu vnitřního prostředí. Samozřejmě že na řady stolů s
počítači není tak příjemný pohled jako na výrobu vína, ale i tady si jako
architekti umíme poradit. V rámci práce pro firemní klienty a projektů jejich
sídel vždy vycházíme z toho, co firma dělá. Kancelář marketingové agentury nebo
grafického studia bude vypadat z podstaty jejich práce jinak než u banky či
burzovních makléřů.
Na začátku jste
zmínili, že z Moravy pocházíte, co vás přivedlo do Prahy?
Každého z nás do Prahy přivedla jiná životní zkušenost a teprve tady jsme
se po letech opět setkali. V rámci ČR není až tak důležité, kde máte kancelář,
autem se dostanete za pár hodin z jednoho konce na druhý. To, že pocházíme z
Moravy a jsme v Praze, vnímáme jako přínos. Na Moravě nás mají za Pražáky, v
Praze za Moraváky a my jsme doma všude, díky tomu máme taky zdravý nadhled,
který v naší práci pomáhá.
-red-
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,