Rodinný dům v Hlásné Třebáni

Pozemek rod. domu se nachází v bývalé chatové oblasti obce, která se postupně proměňuje na individuální rodinnou zástavbu, na úpatí prudkého svahu do údolí Berounky. Pozemek leží v poměrně „hotovém“ území, neboť většina okolních zastavitelných parcel je již zastavěna, s potenciálem změn tam, kde se chatové, výrazově experimentální objekty časem promění v domy pro trvalé bydlení. Kontext tvoří celý jižní svah údolí, který se otevírá pohledu zdálky a urbanisticky splývá s řevnickou vilovou zástavbou na tomto břehu řeky, kde však nad několika výstavnými letními sídly z předválečných let převažuje individuální rodinná z 2. poloviny 20. století. Na temeni kopce živelně vzniká „osada“ rodinných vil vyššího standartu na pravidelných parcelách, bez výraznějších vazeb na charakter okolí.

 

Hmota rodinného domu je členěna z jižní strany na více drobnějších hmot tak, aby byla potlačena „monumentálnost“, jakou působí každý z dálky a hlavně z podhledu viděný objekt. Cílem bylo začlenit objem domu do zástavby na svahu údolí, nepůsobit dojmem solitéru trčícího mezi okolními domky a chatami.

 

Rodinný dům je umístěn do střední části pozemku tak, aby jeho vnitřní prostory mohly užívat nádherného výhledu, který se na této úrovni otevírá a dále aby mohla být využita co největší plocha pozemku pro alespoň trochu rovinnou zahradu. Dům předěluje poměrně úzký pozemek na dvě části: před domem jižní, „veřejnou“, tj. z dálky viditelnou zahradu, a za domem severní, „intimní“ zahradu s širokým výhledem.

Objekt garáže s dílnou je umístěn v nejnižší části pozemku přístupném pro auto a je ze tří stran zapuštěn do země. Hmota stavby z režných betonových bloků je odlehčena velkými okny a vraty tak, aby působila dojmem altánu, vklíněného mezi dvě kamenné zdi a celek se spojuje do jediného soklu domu. Zelená střecha nad dílnou navazuje na úroveň zahrady před domem a rozšiřuje tak její prostor. Vlastní zahrada byla vytvořena násypem výkopku z rod. domu mezi dílnu a opěrnou gabionovou zeď.

 

Architektonické řešení je výsledkem hledání nejvhodnějšího poměru mezi vnitřními prostory domu, krásnými výhledy a orientací pokud možno na vlastní zahradu. Ze západní strany domu byl původní tvar terénu takový, že umožnil zpřístupnit celou západní fasádu Je zde situován vstup do domu v  návaznosti na zahradní chodník a venkovní schody od vstupní branky, doplněné rampami pro kočárek. Díky stoupání terénu cca 25° pak mohou přímého kontaktu se zahradou užívat obě podlaží domu. Požadavek co nejmenších výkopů se odrazil na tvaru domu: perspektivně se zužuje jak v půdoryse, tak v řezu i ve fasádě.

 

Záměrem dispozice bylo dodat vnitřním prostorům velkorysosti, a to ne plošnou rozlohou, ale — při zachování střízlivosti a skromnosti - jejich hierarchizací a vzájemnými vztahy: kontrast mezi drobnými místnostmi určenými intimnímu domácímu životu a mezi vzájemně propojenými, otevřenými místnostmi, které jsou zamýšleny jako „společné“, společenské; kontrast mezi intimními pohledy do bezprostředně blízké zahrady a mezi dálkovými výhledy „kontrolujícími“ takřka celé údolí Berounky...

 

Rodinný dům s částečně zapuštěným přízemím je založen na betonových pasech, podzemní opěrná zeď je vyzděna z betonových tvárnic prolitých betonem, na ni navazují tvárnice z Porothermu, stropy jsou z neomítaných betonových tvárnic na trámcích. Střecha domu je plochá, s kombinovanou skladbou, pokryta kačírkem a extenzivní zelení. Vnitřní i vnější omítky jsou štukové, v soc. zařízeních s akrylátovým nátěrem. Na podlahách jsou dubové parkety IV. cenové kategorie, kletovaný beton a cementové stěrky. Barva fasády je odvozena z kůry místních stromů, její živá struktura je vytvořena vetřením barvy do kletovaného štuku.