Rodinný dům v Teplicích

Drobná parcela tak trochu zbyla v pravoúhlém rastru místní zástavby. Bezprostřední blízkost objemově velkorysých vil a domů z první poloviny 20. století psychologicky i fyzicky pevně vymezuje „manévrovací prostor“ návrhu. Tělo domu je prostorovou artikulací limitů předpokladů a přání.
Chtěli jsme vytvořit stavbu odpovídající měřítkem a výrazem jejím sousedům, zároveň ale tak, aby minimálně stínila severně orientovanou zahradu. Nechali jsme jí dostatečný prostor, aby se mohla stát nedílnou součástí denního, společenského přízemí.
Hlavní vstup je umístěn na severozápadní fasádě z prostoru vymezeného domem a hospodářskou přístavbou. Za vstupem následuje zádveří s navazující šatnou, koupelnou a hlavním obytným prostorem. Ten je tvořen jídelnou, obytným prostorem a oddělitelnou hernou a kuchyní. Velkou prosklenou plochou je celý tento prostor v přímém kontaktu se zahradou. Z jídelny je přístupný také samostatný pokoj pro hosta. Jednoramenným schodištěm se vchází do druhého podlaží s ložnicemi, koupenou a samostatnou šatnou. Prostor schodiště je prosvětlen shora střešním světlíkem.

Dům je zděný, nepodsklepený, s půdorysem velikosti zkoseného obdélníka o velikosti 14,5 x 11 m. Zkosen je severní roh objektu směřující do zahrady.
Stěnový systém: zděný z voštinových bloků, doplněný železobetonovými krátkými stěnami a pilířem, u prosklené fasády přízemí dva ocelové sloupy. Železobetonové monolitické desky s průvlaky.
Dům byl založen na základových pasech, železobetonový pilíř a severovýchodní stěna mají základové patky.  Přes pasy se vybetonovala podkladní deska vyztužená sítěmi, na ní byla spojitě provedena hydroizolace asfaltovým pásem modifikovaným SBS s vložkou z polyesterové rohože. Nosné stěny jsou zděné a železobetonové do betonových tvarovek šířky 300 mm, stropní desky železobetonové monolitické tl. 200 mm, vyztužené ocelí. Deska 1. NP má masivní průvlaky 300 x 600 mm.
Dubové vnitřní schodiště se dodatečně truhlářsky montovalo.
Obvodový plášť je zděný jednovrstvý z broušených voštinových bloků Heluz Family 50 na celoplošné lepidlo s vnější tepelněizolační omítkou tl. 30 mm. Železobetonové stěny z betonových bednicích tvarovek tl. 300 mm byly zatepleny polystyrenem tl. 120 mm a opatřeny lícovou omítanou keramickou přizdívkou tl. 80 mm.
Střecha 1. NP je plochá, jednoplášťová, nevětraná. Krytinou je hydroizolační fólie s kačírkovým zásypem. Plochá střecha 2. NP je také jednoplášťová, na povrchu má fólii. Odvodnění střech bylo řešeno vnitřními vyhřívanými vpustmi, na dešťové svody se použilo odhlučněné potrubí a návlek mirelon tl. 5 mm.
Kryté parkovacího stání s dílnou bylo postaveno jako samostatný objekt v jihozápadním cípu pozemku. Má obdélníkový půdorys 5 x 3,5 m s plochou střechou, přičemž roh s přilehlou dílnou byl výrazně zkosen pod úhlem 50°. Konstrukce je lehká dřevěná rámová ze smrkového profilu KVH 80 x 140 mm. Rámy jsou v osových vzdálenostech 875 mm, sloupky rámů byly kotvené do ocelových patek. Podlaha parkovacího stání je z kamenné dlažby na podsypu, podlahu dílny tvoří betonová dlažba. Dílna je zevnitř bedněna deskami OSB 15 mm.

Autorská zpráva

 
Plocha pozemku: 494 m2
Užitná plocha: 155 m2
Obestavěný prostor: 700 m3

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Dělá mi obrovskou radost vidět konečně pořádně odvážný dům, který není oblepen zbytečnými nánosy barev a povrchů bez funkce. Krásně vyřešený prostor s ohledem na pozemek. Okolní vilky, podle mě, touto strohostí neutrpí. Měřítko i rozložení hmot je tradiční.

  2. Čtenář Stavbawebu says:

    Dobrý den
    Ke článku nemám nic. Jak si ale může někdo postavit tuhle bednu do zástavby krásných starých vilek, to mi tedy hlava nebere. Architekti by mne ukamenovali, protože ten správný názor, co je pěkné a moderní mají jen oni a každý z nich si chce za každou cenu prosadit a postavit svůj originál. Pak se staví tyhle bedny, pokud možno ještě obložené dřevem a se samou výkladní skříní. Pánové architekti jsem taky stavař, taky se živým projektováním, ale za tohle na tomto místě bych se styděl.

  3. Čtenář Stavbawebu says:

    Dobrý den
    Ke článku nemám nic. Jak si ale může někdo postavit tuhle bednu do zástavby krásných starých vilek, to mi tedy hlava nebere. Architekti by mne ukamenovali, protože ten správný názor, co je pěkné a moderní mají jen oni a každý z nich si chce za každou cenu prosadit a postavit svůj originál. Pak se staví tyhle bedny, pokud možno ještě obložené dřevem a se samou výkladní skříní. Pánové architekti jsem taky stavař, taky se živým projektováním, ale za tohle na tomto místě bych se styděl.

    • Čtenář Stavbawebu says:

      Neskonale s Vámi souhlasím, pane Miroslave. Dům se mi nelíbí, použité materiály absolutně nerespektují ono |genus loci|. Zajímalo by mě, jak si paní domácí poradí s výkladní skříní a světlíky při umývání a jak se přes zimu výkladní skříň bude zahalovat do závěsů, aby na ně sousedi nekoukali. Nežijeme v Holandsku. Také máme stavební firmu, ale toto bychom nevnutili nikomu. Pokud by byl volná parcela, dovedu si představit toto dílo představit uprostřed zeleného trávníku – viz vily od Corbusiera. Škoda…

      • Čtenář Stavbawebu says:

        Očividně to někomu “vnutili“, takže je Vaše domněnka mylná. A netvrdím, že je tento dům nejlepší, ale dívat se na to pohledem vlastníka stavební firmy tedy není zrovna objektivní. Ani na místě jsem osobně nebyl, takže jsem dalek mluvit o nějaké atmosféře místa. Vy jste tam byla, nebo jen “četla“ z fotek?

    • Čtenář Stavbawebu says:

      Dobrý večer, prosím Vás, znáte všechny architekty, že o nich tvrdíte to, že za každou cenu chtějí stavět/navrhovat svůj (pomníkový) originál? Nevím. Navíc, projektování a priori neznamená dům po všech stránkách kvalitní.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*