Rodinný dům Žďárky

Klient: soukromá osoba Private Client
Autoři Architects: Milan Rak, Iveta Raková, Libor Rydlo, Alexandr Skalický
Projektant Designer: Archteam, s. r. o.
Projekt elektro Electricity Project: Elektroprojekce Vlach, Vlastislav Vlach
Projekt zdravotní techniky Sanitary Engineering Project: Václav Holý
Dodavatel Contractor: Archteam, s. r. o., Náchod
Projekt Project: 2001
Realizace Implementation: 2001-2003
Foto Photographs: Ester Havlová

Sekvence z reálného filmu / Rodinný dům ve Žďárkách u Hronova
Investoři našich rodinných domů mají z rozhodující většiny omezený rozpočet finančně skromného nebo průměrného stavebníka. Zpravidla nemáme při navrhování rodinných domů k dispozici prostředky umožňující zrealizovat rozsáhlý stavební program provázející stavbu opravdu velké vily. Navrhli jsme řadu rodinných domů, kde bylo výrazným kritériem ekonomické hledisko. Ekonomické limity naši architekturu neomezují. Naše minulá projektová zkušenost i současné směrování jsou promýšlením několika pro nás podstatných hodnot, které se při návrhu různě prolínají a sčítají. Je velice obtížné uvést priority v různých fázích projektu a jejich pořadí, protože musíme myslet především na výsledek — tedy jejich spolupůsobení. Návštěva místa a úvaha o prostředí, kde má být stavba postavena, je pro nás důležitá. Vždy chceme dát domu určitou atmosféru a individuální původní prvky. Pro návrh v první fázi jsou pro nás podstatná dvě kritéria. Jednoduchá dispozice, kterou je možné v budoucnosti upravovat a přizpůsobovat s ohledem na nové budoucí požadavky. Vycházíme zpravidla z volného vnitřního prostoru, vymezeného obvodovou zdí a případně rozděleného jen prvky nosné konstrukce. Důležité je pro nás také zvolení velice jednoduché a snadno stavebně proveditelné konstrukce. Ve velkém procentu našich realizovaných domů se dá nazvat způsob provedení technicky jako „montáž“ s nízkými nároky na manuální a zdlouhavý stavební proces. Jak tedy navrhujeme střední a malé rodinné domy? Jako prvky aktivně zasahující do okolního prostředí. Jako sekvenci z reálného filmu nebo sestavu navazujících prostorů vymezených uvnitř volných hal. Jako stavebnici ke smontování.
Místo stavby nás vždy zajímá. Kontextuálními otroky místa ale nejsme. Krajina v okolí Žďárek je neobyčejně zajímavá a dramaticky odlišná. Z místa stavby se nabízejí různé pohledy na krajinnou scenérii.
Severně od pozemku leží kopcovitá scenérie táhnoucí se k Broumovským stěnám. Na východ od domu a pod hranou svahu je obec Žďárky. Jižní horizont za mírně zvlněnou rovinou zakončuje vrch Dobrošov nad Náchodem. Zcela pragmatický a nepoetický prvek území tvoří trasa hlavní pěší cesty vedoucí z obce ke hřbitovu. Nový dům musel svojí pozicí především vytvořit určité soukromí na ploše stavebníkovy zahrady. Území nám na druhou stranu umožnilo reagovat charakterem fasád domu na přírodní situaci a vytvořit určité vazby stavby na přírodní kontext krajinného horizontu. Beztvarosti a neurčitosti bezprostředního okolí stavby jsme nechtěli podlehnout. Architekturou domu jsme chtěli odpovědět na existenci frekventované cesty a na dramaticky bohatou kulisu krajinného horizontu. Z cesty, ze severu, vypadá dům velice sevřeně. Je to kompozice malých a úzkých oken, kterými není vidět dovnitř. Zevnitř ven ale vidět je. Ze zahrady, od jihu a východu, již dům tak skromný není. Majitelka má v domě pokoj s nejlepší vyhlídkou do dvou stran podpořenou navíc balkónem. Malé okno ve východním štítě je výhledem z ložnice majitelky na střed vesnice. Rámy okna vymezují na stěně pokoje malý obraz přírodní scenérie obce. Architektura domu je úsporná. Významnou roli v ní hrají průsvitné plastové desky. Vytvářejí zábradlí a posuvnou lodžii. Také stěna kůlny je z průsvitných plastových desek. Ty poskytují přiměřenou optickou clonu. Částečně kryjí. Částečně odhalují. Stejně působí i zadní stěna garáže.
Protože jsme pracovali na vesnici, rozhodli jsme se využít nějaké prvky z prostředí. Venkovský styl architektury nás příliš nezajímá. Zaujal nás urbanismus tradičních venkovských usedlostí způsobem, jakým vytváří urbanistickou skupinu. Typické venkovské statky v oblasti jsou sestavené z obytných chalup, stodol a kůlen seskupených okolo společného dvora. Také náš dům je sestaven ze tří částí. Vytvořili jsme jej z obytné části, z dvojgaráže a úzké kůlny — sušárny. Fyzicky dům v prostředí obsazuje díky svému „skupinovému“ uspořádání mnohem větší prostor, než by tomu bylo v případě jedné hmoty vytvořené pouhým součtem stavebních objemů. Nepůsobí přehnaně velikým dojmem. Sestava skupiny je zvolena tak, aby odclonila soukromou terasu domu od ulice. Je z tří bloků hmot v různých materiá-lech: garáže a kůlny z dřevěných foliovaných desek OSB a z omítnuté hmoty obytné části domu. Použité materiály pojmenovávají čitelně funkční systém stavby.
Dispozice a uspořádání domu mají dramaturgický scénář. Nabízejí sled prostorových sekvencí podobných dějovým střihům používaným uf ilmů. Za nástupním prostorem před garáží následuje dvůr, možný je průchod na terasu za domem a sestup po schodech k bazénu. Stejně tak jako jsou vně domu řazeny venkovní prostory za sebe, jsou podobně koncipovány prostory uvnitř stavby. Idea prostorového uspořádání obytné části domku byla následující: hned za vstupní dveře umístit malý, stísněný a tmavý prostor, který bude přechodem do velké obytné místnosti s různými průhledy ven. Tmavá předsíň je celá včetně stropu obložena stejnými černými dřevěnými deskami OSB, jakými jsou oplášťovány garáž a kůlna. Také dveře do předsíně jsou černé. Když návštěvník nebo obyvatel vstoupí dovnitř, vidí průhled skrz schodiště ven. Také nad dveřmi do obytného prostoru je nadsvětlík, který naznačuje, co je za ním. Šatna s posuvnými dveřmi, které budou určitě vždy různě nastavené, bude také nabízet částečné přisvětlení předsíně. Malý tmavý prostor zádveří vytváří pocitový kontrast proti následné obytné místnosti s velkými plochami prosklení. Druhé podlaží má velice jednoduché uspořádání. Kromě schodiště propojujícího obytný prostor přízemí s patrem, jsou v něm pouze tři pokoje s koupelnou.
Základní objem domu byl postaven v systému Prefa — Rastra. Byl sestaven z polystyreno-cementových panelů vylitých a vyztužených železobetonem a doplněných stropy z železobetonových panelů v průběhu tří týdnů. Další skladebné jednotky: garáž, kůlna-sušárna a spíž byly provedeny v tesařské dřevěné konstrukci opláštěné dřevěnými deskami a polykarbonátovými panely. Výsledkem je úsporná architektura obsahující dramaturgický prostorový scénář v rámci sníženého finančního rozpočtu. Omezený rozpočet naší architektuře nevadí, realizace velké rodinné vily s náročným stavebním programem by byla pro nás zřejmě novou dramaturgickou výzvou.

Milan Rak, Iveta Raková, Libor Rydlo, Alexandr Skalický, červen 2004