Sazka aréna

Multifunkční hala Arena SAZKA
Místo stavby: Praha 9-Libeň
Investor: Sazka, a. s., prostřednictvím dceřiné společnosti BESTsport, a. s.
Generální projektant: ATIP, a. s. — Architektonický ateliér Trutnov
Autoři: Vladimír Vokatý, Martin Vokatý, Jiří Vít
Koncepce dopravy: Jiří Lebeda, ADO
Stavebně technické řešení: Helika, a. s.
HIP: Petr Jíleček
Návrh scénické technologie: Jindřich Smetana
Návrh interiérů gastronomických a klubových provozů: Yates & Silverman, INC., Las Vegas, USA
Návrh interiérů arény: ATIP, a. s.
Statika ocelových konstrukcí: Vladimír Janata, EXCON, a. s.
Hlavní statik železobetonových konstrukcí: Milan Mužík, PPP — Pardubice, s. r. o.
Projekty inženýrských sítí: Metroprojekt Praha, a. s.
Projektový manažer: IDS, a. s., BOVIS land lease
Dodavatelé: SKANSKA CZ, a. s., DAMOVO ČR, s. r. o.
Dodavatel interiéru: Techo, a. s.
Obvodový plášť: Sipral, a. s.
Studie, ÚR: 08/2001-12/2001
Projekt ke stavebnímu povolení: 12/2001-06/2002
Prováděcí projekt: 04/2002-02/2003
Realizace: 10/2002-03/2004
Vizualizace:
Fotodokumentace: Pepa Středa,

Zastavěná plocha celkem: Arena — 25 711 m² , Malá arena — 9332 m²
Celková podlažní plocha: cca 140 000 m²
Obestavěný prostor: Arena — 685 000 m³, Malá arena — 250 000 m³
Kapacita Areny:
lední hokej — 17 000 sedadel
atletika — 11 000 sedadel
koncert — 18 000 sedadel
výstavní plocha — 6600 m²
66 privátních skyboxů
4 party skyboxy
8 Premium salonků
2850 klubových sedadel
Kapacita Malé areny:
2300 sedadel
výstavní plocha — 4000 m²
Gastronomické služby: 2900 míst v restauracích
29 středisek rychlého občerstvení
Prodejní a kancelářské prostory: 8950 m²

Autorská zpráva
MARTIN VOKATÝ

Záměr vybudovat v Praze 9-Libni víceúčelovou arénu, která by se stala v roce 2004 dějištěm MS v hokeji, vznikl v roce 2001. Investor — Sazka, a. s., rozhodl, že nová aréna bude umožňovat pořádání široké škály sportovních, kulturních a společenských akcí. Významným impulsem pro rozhodnutí byla možnost využít rozsáhlé území bývalého závodu ČKD-Lokomotivka, jehož provoz byl ukončen v roce 1994. Z  továrny zbyly pouze opuštěné haly, zrušené provozy a prostředí zdevastované 150 lety průmyslové výroby. Vzniklo tak území o rozloze 16 ha mimořádné urbanistické hodnoty.
SAZKA zadala v létě 2001 Atelieru ATIP, a. s., úkol vypracovat urbanisticko-architektonickou studii, která měla na zvoleném území iniciovat kromě stěžejního záměru výstavby arény i realizaci dalších stavebních programů. Celý projekt dostal jméno Zelený ostrov.

Zelený ostrov
Areál Zeleného ostrova bude v budoucnu obsahovat kromě dnes již dokončené Areny také hotel s kongresovým centrem a zábavně-obchodní centrum na západním okraji. Na východ od Areny se počítá s výstavbou dvou komerčních objektů a parkovacího domu pro celý areál.
Celý budoucí areál Zeleného ostrova tvoří základní, většinou dvoupodlažní podnož s vnitřními pasážemi, který bude o 10 až 16 m vyšší než okolní terén. Z ní vystupují jednotlivé vyšší objekty. Ve spodních úrovních celého komplexu se počítá se soustavou klasických obchodních pasáží, které obepnou a do systému začlení i celý obvod vlastní Areny. Významnou část území bude zabírat veřejný park.
Na celý rozsah Zeleného ostrova je vydáno územní rozhodnutí.

Arena a Malá arena
Dominantní hmotou celého areálu je velká Arena. Kruhový půdorys o průměru 135 metrů skrývá složitou dispozici, obklopující obdélníkový tvar hrací plochy uprostřed a soustřeďující v jednotlivých podlažích všechny potřebné doprovodné, provozní, restaurační, technické a pomocné provozy. V objektu Areny jsou také komerční plochy, které budou přístupné i v době, kdy v hale nebude probíhat žádný program.
Objekt Areny je ze severu přístupný z blízkého terminálu MHD a stanice metra Českomoravská, z jihu z ulice Českomoravská přes nižší objekt tzv. Malé areny. Malá arena (Univerzální hala) je určena pro pořádání menších společenských akcí, tréninků apod. a jsou v ní také umístěny komerčními plochy a pasáže.
Při výtvarném řešení fasády arény, zejména při výběru materiálů, architekty provázela myšlenka vytvořit „ledový palác“. S ledním hokejem je a vždy bude Arena spojována nejvíce, a to bez ohledu na svoji multifunkčnost.

Konstrukční řešení
Arena
Velká aréna je železobetonový skelet rozdělený do 6 dilatačních celků s radiálně uspořádanými průvlaky šíře 1500 mm a výšky 500 mm, vynášejícími spojitou železobetonovou desku tloušťky 250 mm. Na obvodu byl navržen ztužující rám nesoucí zároveň fasádu. Nosnou konstrukci tribun tvoří železobetonové prefa nosníky, které podpírají prefabrikované železobetonové stupně.
Prostorovou konstrukci zastřešení tvoří radiální struktura ocelových vazníků s táhly v 36 paprscích, stýkajících se uprostřed na středním kruhovém tubusu o výšce 12 m a průměru 18 m. Konstrukci vazníků dotváří systém diagonál v rytmu 5 m se sklonem ve směru ke středu konstrukce. Střední tubus je ohraničen spodním a horním prstencem. Dále jsou v konstrukci tubusu dva mezilehlé prstence, jeden pro přenos sil od spodních pasů vazníků a druhý pro přenos horizontálních sil šikmých vzpěr, stabilizujících spodní prstenec. Táhla jsou vedena od styku první tažené diagonály se spodním pasem k vnějšímu kruhovému pasu spodního prstence středního tubusu. Táhla jsou zakončena šroubovanými koncovkami a čepem. V běžné délce jsou jednotlivé úseky táhla propojeny napínacími prvky. Pro eliminaci průhybů a zvýšení vlastní frekvence jsou táhla ve třech bodech zavěšena pod spodní pas vazníku. Vodorovné síly od střešní konstrukce jsou zachyceny čtyřmi betonovými jádry přes mostní ložiska posuvná pouze v radiálním směru. V prostoru vně arény je střecha vytvořena vazníky kluzně uloženými na vnějším betonovém průvlaku.
Nosnou konstrukci jednoplášťové střechy tvoří spřažené ocelodřevěné nosníky.

Malá aréna (Univerzální hala)
Objekt malé arény má celkem čtyři podlaží. Nosný skelet tvoří sloupy navržené převážně v modulu 9×9 m. Výjimku tvoří uspořádání nosné konstrukce kolem společenského prostoru, v zásobovacích dvorech a v napojení na hlavní halu. Zde je osová vzdálenost sloupů od 12 do 36 m. Pro rozpon 9×9 m byla navržena železobetonová stropní konstrukce s plochými hlavicemi, která navazuje na koncepci stropních konstrukcí hlavní haly. Stropní konstrukce na větší rozpony jsou řešeny pomocí dodatečně předpínaných průvlaků a desek. Průvlaky na větší rozpony jsou převážně předpjaté.
Konstrukce zakrytí Malé arény řeší zastřešení centrálního prostoru 36×61 m a stupňovitého „náměstí“ na úrovni +5,000 m. Nad vlastní arénou je střecha válcového tvaru o vzepětí oblouku 7350 mm. Nese prosklený střešní plášť. Ocelová konstrukce „náměstí“ je složena ze soustavy šikmých vazníků kotvených obdobně jako střecha do průvlaku a šípovitě se sbíhajících ke střední komunikaci. Komunikační kříž dělí náměstí do čtyř kvadrantů. To dává danému prostoru široké možnosti funkčního využití.

Dispoziční uspořádání Arény
Podzemní podlaží (-7,300 m, -5,500 m, -2,900 m )
Podzemní podlaží jsou v částech pod tribunami hledišť určeny v převážné většině pro technické a technologické zázemí stavby.
Podlaží úrovně —5,500 je základním podlažím ledové plochy. Hlediště v tomto podlaží tvoří mobilní zasunovací tribuny. To umožňuje uvolnění plochy pro různé varianty využití haly. Veřejnost má dále přístup do dolního vestibulu s restaurací a barem. Vedle této restaurace je jídelna pro personál Areny. V centrální části sektoru C jsou umístěny šatny hráčů, resp. účinkujících.
Na rozhraní sektorů C a D jsou umístěny prostory pro tisk včetně konferenční místnosti.
V části obvodového prstence vestavěného pod nástupním obvodem haly jsou ve dvou úrovních (-5,500 a —2,900) zřízena parkovací místa pro V.I.P. návštěvníky.
Přízemí (±0,000 m)
Přízemí je hlavním vstupním podlažím do objektu Areny a zároveň prvním veřejným podlažím se vstupy do hlediště. V hlavním vstupním vestibulu na severní straně jsou umístěny eskalátory spojující vstup jednak s klubovým podlažím (+5,000), jednak s druhým veřejným podlažím (+12,500). Hlavní vstupní vestibul navazuje na obvodové ochozy, ve kterých jsou při vnitřním obvodu v prostoru pod tribunami osazeny otevřené stánky drobného prodeje a občerstvení a vstupy do hlediště. V sektoru C navazuje obvodový ochoz na tzv. jižní vestibul, kterým se vstupuje do Malé arény. Tento vstup je stavebně oddělen prosklenou stěnou.
1. patro (+5,000 m)
Toto podlaží je rozděleno na vnější obvodový prstenec v úrovni +5,000, který v napojení na Malou arénu slouží jako komerční pasáž s obchodními jednotkami a na prostor, který slouží jako tzv. „klubové patro“ a je výškově osazen na úrovni +5,500 m. Komerční prostory jsou samostatně přístupné po vnějších travelátorech ze severní strany i v době uzavření haly.
2. patro (+9,000 m)
Podlaží je přístupné pouze z komunikačních vertikál, nejsou do něho zavedeny eskalátory. Má tak být zabráněno vstupu neoprávněných osob. Při vnějším obvodu tohoto podlaží jsou kanceláře, při vnitřním celkem 67 V.I.P. lóží s vlastním zázemím a vlastním přístupem do hlediště. V centrální části sektoru A jsou umístěny konferenční místnosti.
3. patro (+12,500 m)
Druhé veřejné podlaží se vstupy do hlediště. Vstup na toto podlaží je kromě komunikačních vertikál přes eskalátory z přízemí. Stejně jako na vstupním podlaží obepíná prostor horních tribun hlediště obvodová chodba, kde jsou umístěny stánky s občerstvením. V centrální části sektoru C je umístěna jedna z hlavních strojoven VZT.
4. patro (+18,000 m)
V tomto podlaží jsou celkem tři základní funkční celky: prostor majitele haly (sektor C), komentátorská a režijní pracoviště (sektor A) a zázemí vzduchotechnických zařízení. Z tohoto podlaží již nejsou zřizovány žádné vstupy do hlediště a obvod hlediště je od tohoto podlaží stavebně oddělen.
5. patro (+22,000 m)
Jedná se vlastně o střešní prostor, ve kterém je situována horní sféra divadelní techniky se stacionárními a pohyblivými lávkami. Lávky zajišťují přístupy k osvětlovací a ozvučovací technice, zavěšené na střešní konstrukci nebo přímo na lávkách, a k informační „kostce“ zavěšené nad středem funkční plochy.