Na břehu Temže v Londýně vyrůstá největší budova v EU.
Autorem projektu je Renzo Piano.
Londýn 4. dubna (zpravodaj ČTK) – Zatím ční "jen" do výšky 244 metrů, je z něj vidět především těžkopádná betonová konstrukce a londýnský horizont spíš hyzdí. Až bude ale mrakodrap vyrůstající na pravém břehu Temže příští rok na jaře dokončen, má se stát skleněnou dominantou města a s výškou 310 metrů nejvyšším mrakodrapem v Evropské unii.
Nejdříve se oficiálně jmenoval podle svého umístění London Bridge Tower, tedy věž u mostu London Bridge. Brzy se mu začalo říkat Shard of Glass (Skleněný střep) a nakonec jen Shard.
Navrhl jej italský architekt Renzo Piano, který je známý například jako spoluautor pařížského Centre Pompidou. V případě Shardu se nechal inspirovat popisem Londýna 18. století od italského malíře Canaletta. Podle něj byla metropole plochým městem, z něhož vystupovaly špičky kostelních věží.
V tomto případě bude ale stavba kostelní věž poněkud převyšovat. Bude mít 72 obývaných pater a dalích 15 pater bude tvořit skleněná nástavba. Dole má podle Piana mrakodrap "splývat s městem" a na vrcholu "se prakticky rozplyne".
Londýn byl donedávna z architektonického hlediska poměrně konzervativním městem a neměl mnoho výškových budov. Není tedy divu, že i Shard byl terčem kritiky. Princ Charles, který se snaží do architektury aktivně zasahovat, prohlásil, že "Londýn se zřejmě mění v absurdní piknikový stůl". "Už tu máme obří okurku, teď to vypadá, že budeme mít ohromnou slánku," poznamenal o novém mrakodrapu následník trůnu. Narážel současně na další známou výškovou stavbu, jíž se přezdívá Gerkhin, tedy okurka.
Duchovním otcem celého projektu je obchodník Irvine Sellar, který si vybral rušnou dopravní křižovatku u London Bridge. Jde o netypickou lokalitu, protože většina výškových budov, které se v Londýně od 80. let stavějí, je buď přes řeku v City, nebo v novém finančním středisku na místě bývalých doků na Canary Wharf. Navíc okolí London Bridge nepatří k nejkrásnějším oblastem hlavního města.
Projekt však měl nadšenou podporu minulého londýnské starosty, labouristy Kena Livingstona. Také jeho nástupce, konzervativec Boris Johnson označil mrakodrap za "jasný příklad důvěry v ekonomiku hlavního města".
Přesto měl celý projekt namále po finanční krizi v roce 2008, která výrazně zasáhla právě nové stavby. Shard ale zachránilo konsorcium investorů z Kataru, kteří koupili 80 procent podílu. Podle britského tisku má být cena za stavbu 425 milionů liber (skoro 12 miliard korun).
Začalo se tak stavět na místě nevzhledných kancelářských budov ze 70. let. Na konci roku 2010 se dostavělo betonové jádro budovy, jejíž šikmé stěny pokryje 56.000 metrů čtverečních speciálních skleněných panelů. Tato fáze má být dokončena v květnu 2012 a do konce příštího roku se mají stěhovat první nájemníci.
V prvních 28 patrech mají být kanceláře pro celkem 7000 lidí, následují dvě patra restaurací, ve 34. až 52. patře bude hotel Shangri-La, v dalších 12 patrech nejvýše položené byty v Británii a v patrech 68 až 72 budou vyhlídkové prostory pro veřejnost.
I když zatím jediným jistým kupcem prostoru v Shardu je hongkongská hotelová skupina Shangri-La, majitelé stavby předpokládají, že kanceláře budou vynášet 36 milionů liber (miliardu korun) za rok a byty se budou prodávat zhruba kolem deseti milionů liber (277 milionů korun).
Podle předpisů britské organizace pro bezpečnost leteckého provozu nesmí v Londýně vyrůst stavba větší než 310 metrů, a tak bude Shard až 45. nejvyšší budovou na světě. Bude však nejvyšší budovou v Evropské unii.
V Evropě by jí měla po dokončení překonat Mercury City Tower v Moskvě a v Evropské unii budova Hermitage Plaza v pařížské čtvrti La Défense, která by v roce 2016 měla být vysoká 323 metrů.
Související články:
The Shard: Nejvyšší londýnská věž 28.6.2010
Nové mrakodrapy v City v Londýně 8.11.2010
Oficiální webstránky
Moc se mi park líbí, není to uhlazená unylost posekaných trávníků. Divokost a rozmanitost parku a křovin je daleko více…
Škarohlíde :-) , copak nevidíte ty možnosti? Každé ráno uděláte z těch venkovních spáčů četu, která nakluše a s radostí…
Autorům, realizaci a investorovi se podařila úžasná stavba. Ta obřadní síň je svojí koncepcí a jednoduchostí nesmírně přitažlivá, gratuluji. Materiálové…
Copak omyl? Ale strategie myšlení tvůrců a autorů záměru běhá někde v jných galaxiích a nevnímá, že jsme v Česku,…
Je to kulturní stánek nebo další cirkus? Už to vidím jak ty rampy v zimě, v létě, budou žít svým…