V létě 2016 jsme byli přizvání Michalem Šopíkem z firmy
Vesper Frames ke spolupráci na přípravě realizace přestavby výrobních prostor
na kanceláře ve firmě Sonnentor v Čejkovicích. Navazovali jsme na studentskou
soutěž. Vítězové Martin Malec a Uranbileg Bataa
z ČVUT v Praze předložili jednoduchou a silnou koncepci – dřevěnou
kostku obklopenou prostory jednotlivých kanceláří. Po úvodním rozhovoru se
zástupci Sonnentoru jsme připravili zadání a pustili se do práce. Princip
zůstal nedotčen. V průběhu práce na studii došlo ke zvýraznění dřevěné kostky.
Kromě zasedačky do ní bylo zapojeno základní zázemí – tiskárna, sklad
kancelářských potřeb a šatna zaměstnanců.
Kostku jsme oproti schodišti malinko posunuli, abychom získali víc prostoru u
nástupu. Taky jsme vizuálně propojili zasedací místnost s balírnou, která na
kancelářské prostory navazuje. Oproti soutěžnímu návrhu je nejzásadnější změnou
zrušení odpočinkové zóny na „střeše“ zasedačky. Upustili jsme od ní po
bližším seznámení se s celým areálem. Pracovníci totiž mohou využít prostory
jídelny, střešní terasu nebo kavárnu v přízemí, takže mají dostatek
příležitostí pro pohodlný a kreativní odpočinek.
Kostka se stala silnou dominantou. Chtěli jsme, aby ji
kanceláře obklopily. Skleněné příčky jsme proto zrytmizovali dřevěnými sloupy.
Motiv obklopení podporují horizontální knihovny v kancelářích.
Z úplného obklopení kostky kolonádou jsme z požárně bezpečnostních důvodů
museli ustoupit u balírny. Pro zachování propojení jsme ponechali alespoň
velkorysé prosklení protipožárním oknem.
Potvrzením dominance kostky je její prosvětlení střešním oknem. Přirozené denní
světlo tak přes ni vstupuje přímo do středu dispozice. Záření je ještě
podpořeno bílým olejem použitým na vnitřní stěny zasedací místnosti.
Důležitým prvkem celého návrhu je osvětlení. Spojené
prstence lineárních svítidel podporují pyramidální tvar a otevírání prostoru
zasedačky k světlíku. Zde patří velké díky Josefovi Lejskovi. Díky jeho
znalostem a ochotě bylo možné vymyslet a zrealizovat zapuštěné světla v
komplikované geometrii zasedačky. Spojené lineární osvětlení chodby sjednocuje
prostor a přebírá horizontalitu srubové zasedačky. Osvětlení v kancelářích je
příčné a spolu se sloupy pomáhá rytmizovat prostor.
Materiálově a výtvarně jsme se snažili ukázat, že i design
postavený na přírodních materiálech může být moderní a čistý. Pracovali jsme
proto s minimem prostředků. Vázali jsme je vždy na konkrétní prostor. Zasedačka
– dřevěná, chodby – bílé, kanceláře původně akustický heraklitový obklad,
později pouze výmalba.
Hlavním tahounem byla zasedačka. Provedena byla ze smrkových srubových profilů
firmou Vesper Frames. Skládaná byla na místě, kvůli přístupu na staveniště.
Povrchově je zevnitř opatřena bílým olejem, zvenku šedým. Stejně jsou provedeny
sloupy kolonády.
Příčky kanceláří, podhledy a ostatní opláštění konstrukcí jsou ze
sádrokartonových desek. Hlavní prostory a podhledy jsou bílé, stěny kanceláří
natřené světle šedou barvou.
Celou realizaci zařizoval tým Sonnentoru pod vedením Martina
Šardického. Nervy s tím spojené mu nezávidíme, ale výsledek určitě stojí za to.
Autorská zpráva
Autor: No-A Architekti – Ľubomíra Jindrová, Vlado Hrivňák;
spolupráce Michal Šopík (dodavatel), Josef Dvořáček, Martin Šardický, Jan
Hřebíček, Tomáš Bíza (investor)
Vizualizace: Jana Zavřelová
Stavební řešení projektu a interiér: Lenka Grégrová
Statika: Ondřej Vlček
Požárně bezpečnostní řešení: Marie Rusinová
Elektroinstalace silnoproud: Dušan Slaný
Elektroinstalace slaboproud: Petr Vítek
VZT: Josef Svoboda
Technické řešení osvětlení: Josef Lejska
Technické konzultace a rozpočet: Vesper Frames
Koordinace a vedení realizace: Martin Šardický (Sonnentor Čejkovice)
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…