První bio-adaptivní fasáda na světě byla instalována na bytovém domě BIQ v Hamburku, navrženém rakouskou architektonickou kanceláří Splitterwerk ve spolupráci s firmou Arup, SSC Strategic Science Consult GmbH a Colt International.
"Bio Intelligence Quotient [BIQ] house' od studia Splitterwerk ve Wilhelmsburgu, Hamburk, Německo, foto: Gerhard Kemme
Dům byl představen jako součást IBA Hamburk. Podstatou návrhu jsou mikrořasy, které jsou užité jako bioreaktory uvnitř panelů, kterými jsou obloženy jihovýchodní a jihozápadní fasády budovy. Z prostorných lodžií v sousedství těchto panelů budou moci obyvatelé bioreaktivní proces snadno pozorovat. Řasy, pocházející z nedalekého ústí Labe, jsou uzavřeny uvnitř štíhlých skleněných objemů, které tvoří responsivní architekturu, charakterizovanou neustálým pohybem a permanentně se měnící barvou. Tabule fungují jako stínicí žaluzie, ale hlavně – vystaveny slunci – umožňují rychlý růst řas a rychlou produkci biomasy, obnovitelného zdroje energie z živých organismů, která může být přeměněna na biopalivo. Proces fotosyntézy je zodpovědný za dynamickou odezvu na požadovanou ochranu před sluncem a řasy, rozmnožující se uvnitř skleněné žaluzie, vytvářejí zužitkovatelnou energii. Plný potenciál systému byl realizován jako důsledek technologického problému vyplývajícího z přehřátí fotobioreaktorů. Toto dilema posloužilo vyřešit potřebu velkého množství tepla v budovách. Žaluzie jsou součástí celostního energetického konceptu a nadbytek získané energie může být ukládán do zásobníků nebo prodáván zpět do lokální sítě. Na severu Německa jsou dlouhé zimy a letní období mají nestálé počasí; z toho logicky plyne, že když systém závislý na slunci může fungovat v Hamburku, lze tuto technologii přizpůsobit bezpočtu prostředí.
Interiéry mají flexibilní půdorysy a obyvatelé sami mohou konfigurovat místnosti podle toho, jak potřebují.
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…