Statické řešení rekonstrukce objektu

Fotogalerie ke článku (9)

Vstupní otvory

Vstupní otvory

Vstupní otvory

Vstupní otvory

Rozšiřované otvory v patře

Rozšiřované otvory v patře

Rozšiřované otvory v patře

Rozšiřované otvory v patře

Prostor patra po vybourání kobek

Prostor patra po vybourání kobek

Prostupy

Prostupy

Nástavba

Nástavba

Nástavba

Nástavba

Nástavba

Nástavba
Celá fotogalerie (9)

Nosná konstrukce objektu je tvořena železobetonovými trámovými stropy a svislým nosným zdivem. Konstrukčně se jedná o jednotraktový objekt, hlavní nosné zdivo je v průčelí objektu a v zadní části, přiléhající ke štítové stěně sousedního domu. Stejně jako u mnoha dalších objektů z 20. let minulého století se jedná o železobetonové stropní konstrukce v kombinaci se svislým nosným zdivem.

Protože se v původním využití jednalo o technologický objekt, konstruovaný pro velká zatížení, mají stropní trámy dostatečnou rezervu v únosnosti. Podstatnou pro další řešení byla skutečnost, že stropní konstrukce není třeba zesilovat z důvodu nedostatečné únosnosti. Úpravy stropních konstrukcí se převážně týkaly řešení prostupů a dobetonování částí stropních desek Ve stropní konstrukci nad upravovaným únikovým schodištěm byla vybourána část železobetonové stropní desky v úrovni původního zastřešení objektu v daném místě. V souvislosti s prodloužením schodiště byla pro jeho zastřešení navržena prosklená ocelová konstrukce.

Největší zásahy do nosných konstrukcí se týkaly původního nosného zdiva. Jednalo se zejména o rozšíření původních okenních otvorů v užitných podlažích a provedení nových otvorů v přízemí objektu, které svými rozměry kopírují původní vratové otvory pro montáž transformátorů. Šířka nově provedených otvorů v přízemí vedla ke zmenšení průřezu nosného zdiva na jednu třetinu původní plochy. Návrh statických úprav vycházel ze statického přepočtu svislého zatížení s přidáním zatížení nástavbou objektu. Výsledné namáhání zdiva oslabeného otvory překročilo výpočtovou pevnost zdiva, stanovenou stavebně-technickým průzkumem. Zvýšení únosnosti vzniklých pilířů se dosáhlo přidáním ocelových stojek a vodorovným opásáním ocelovými objímkami. Podobný problém byl řešen i v 1. až 3. patře, kde se okenní otvory rozšiřovaly na dvojnásobek.

Nástavba 4. a 5. patra je provedena jako železobetonová konstrukce s trámovými stropy podporovanými v průčelí železobetonovými sloupky a podél štítové stěny sousedního objektu železobetonovou stěnou. Jedná se o tvarově náročnou, poměrně subtilní konstrukci, jejíž problematická místa byla zejména v napojení na původní nosnou konstrukci budovy. V průběhu stavby se změnil účel využití nástavby, takže byla provedena úprava vybouráním části již provedené stropní konstrukce nad 4. patrem.

Dalším problémem, který se víceméně vynořil v průběhu realizace stavby, byla sanace poruch předsazené fasády. Jednalo se o trhliny, které bylo třeba zacelit a zároveň stabilizovat do budoucna. Výpočtem vnitřních sil v železobetonové stěně, způsobených změnami teplot, bylo prokázáno, že příčinou je nemožnost dilatačních posunů, vyplývající z původního konstrukčního řešení. Dodatečné provedení dilatačních spár by narušilo vzhled objektu, pročež bylo přijato řešení se zateplením vnějšího líce, které současně omezilo velikost objemových změn od teploty a oddělilo omítku od betonové konstrukce. Dominantní trhliny byly předtím stabilizovány ocelovými sponami.    

Stejně jako u všech rekonstrukcí byly informace o nosné konstrukci budovy doplňovány v průběhu realizace stavby. Lze říci, že se jednalo o svým způsobem zajímavý adrenalinový zážitek, daný snahou pochopit původní statickou funkci nosné konstrukce včetně všech detailů a anomálií, která vede k následnému rozhodnutí o možnostech jejích úprav.              

 

Karel Jerie

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*