Stavební firmy nemají jednotný názor na nový zákon o veřejných zakázkách

Mírně nadpoloviční většina ředitelů stavebních společností považuje nový zákon o veřejných zakázkách za nedostatečný. Stejná část stavebních společností zároveň upozorňuje,  že tento zákon vytváří prostor pro klientelismus a korupci. Jen dvě pětiny ředitelů věří, že zadavatelé využijí ve výběrových řízeních možnost vícekriteriálního hodnocení. Vyplývá to z Kvartální analýzy českého stavebnictví Q4/2016, zpracované analytickou společností CEEC Research ve spolupráci se společností SGCP, divize Weber.

Ředitelé stavebních společností nejsou zajedno ve svých názorech na nový zákon o zadávání veřejných zakázek. Podle nejnovějšího průzkumu není s tímto zákonem spokojena nadpoloviční většina (57 procent) dotázaných. Větší nespokojenost přitom vyjadřují velké stavební firmy, které zákon považují za nedostatečný dokonce v 62 procentech případů.  „V porovnání se zákonem minulým se jeví určité zlepšení. Otázkou však je, jak bude vykládán v praxi. První náznaky, např. o posuzování objemu víceprací, tedy sčítání plusů a minusů v absolutních hodnotách, mi však mnoho optimismu nedávají. Zadavatelé zatím čekají na prováděcí metodické pokyny, což svědčí, mimo jiné, i o přetrvávajícím strachu úředníků z nařčení z korupčního jednání. Osobně jsem proto velmi skeptický při uplatňování jiných kritérií, než je cena. Tuto možnost měli zadavatelé v podstatě již dříve. „Pálit si prsty“ se jim však nechtělo a nejsem si jist, zda se to ihned změní s příchodem nového zákona,“ popisuje situaci Petr Čížek, jednatel, Swietelsky Stavební, s. r. o. „Myslím, že to je spíše krok zpět. Možnost využívat více kritérií je dvousečná zbraň. Záleží na tom, jak bude zadavatelem uchopena a použita,“ dodává Tomáš Hess, obchodní ředitel, HSF System, a. s. „I předešlý zákon umožňoval jiné kritérium než nejnižší cenu, například využití investic, termín výstavby, délku záruční doby či reference. V návaznosti na evropskou legislativu to nový zákon již dokonce nařizuje. Není to tedy otázka jen zákona, ale jeho aplikace. Jak předešlý, tak zejména nový zákon, další kritéria hodnocení umožňuje. Současný stav je výsledkem společenských změn posledních 5–8 let. Předtím úředníci nepociťovali problém, když udělali nějaké rozhodnutí, uměli si ho obhájit. Dnes se profesionálové bojí rozhodnout cokoliv, aby na ně někdo nepodal trestní oznámení. V tom vidím větší problém, než jak aplikovat zákon, který máme,“ říká Michal Jurka, statutární ředitel Skanska.

Více než polovina firem (56 procent) je zároveň přesvědčena o tom, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek vytváří prostor pro klientelismus a korupci. Sedmina (15 procent) společností se přitom k danému tématu odmítla vyjádřit. Velké rozdíly v odpovědích se však objevovaly v závislosti na zaměření a velikosti firmy. Zatímco z velkých firem tento problém potvrdila více než třetina (35 procent) společností a třetina se odmítla vyjádřit, malé a střední společnosti specializované na pozemní výstavbu předpokládají možnost ovlivňování dokonce v 61 procentech případů. O možném klientelismu a korupci pak hovořily dvě pětiny firem (43 procent).

Jen podle pětiny (21 procent) ředitelů vyřeší tento nový zákon o veřejných zakázkách problém mimořádně nízkých nabídkových cen. Na této odpovědi se shodly všechny firmy napříč spektrem, s výjimkou inženýrských stavebních společností. Jejich představitelé jsou ještě pesimističtější a novému zákonu v tomto ohledu věří jen v 16 procentech případů.  „Pozitiva nového zákona je možné spatřovat v podobě snížení administrativní zátěže, a to zejména na straně zadavatelů, a částečně i u uchazečů. Nově je zadavatel povinen nabídky posuzovat podle jejich ekonomické výhodnosti. To znamená, že může hodnotit i podle dalších kritérií, například kvalitativních. Přestože jsou kritéria kvality v novém zákoně zpracována detailněji, může zadavatel určit ekonomickou výhodnost stále na základě nejnižší ceny, s problémovým rizikem kvantifikace kritéria mimořádně nízké nabídkové ceny. Uplatnění vícekriteriálního hodnocení lze považovat z hlediska dodržení transparentnosti a omezení diskriminace stále za diskutabilní, a proto se zadávání veřejných zakázek neobejde bez dopracování kvalitní metodiky. Praxe ukáže, co z odvahy zadavatelů v nastavování kritérií a následných reakcích uchazečů bude možno považovat za bezproblémové, optimální a akceptovatelné,“ shrnuje problematiku nového zákona o veřejných zakázkách Petr Vondruška, výkonný ředitel a člen představenstva, PSJ, a. s.

Jen bezmála polovina ředitelů stavebních společností (44 procent) se domnívá, že veřejní investoři využijí ve výběrových řízeních možnost vícekriteriálního hodnocení. Celých 15 procent firem předpokládá, že zadavatelé tuto možnost plně využijí. Stejná část ředitelů stavebních společností si ale myslí, že zadavatelé vícekriteriální způsob vyhodnocení používat nebudou, protože to neumí. Více než čtvrtina firem (26 procent) pak dokonce vyjádřila názor, že zadavatelé této možnosti využívat nebudou, protože nechtějí. „Vícekriteriální hodnocení je běžné, a navíc i vyžadované u většiny privátních investorů. Ale veřejný sektor kvůli obavám z případného osočování stejně raději soutěží na nejnižší cenu, přestože se pouze toto kritérium v řadě případů ukázalo jako ne zcela dostatečné,“ tvrdí Robert Špott, jednatel, SYNER, s. r. o.

Kvartální analýza českého stavebnictví Q4/2016 bude publikována na Setkání lídrů českého stavebnictví 2016/H2 již příští týden, ve čtvrtek 15. prosince.
tisková zpráva