Fakulta architektury Českého vysokého učení technického v Praze pod záštitou Asociace pro urbanismus a územní plánování uspořádala v minulém roce 18. ročník soutěže studentů vysokých škol o nejlepší urbanistický projekt. Soutěž každoročně organizuje Ústav prostorového plánování fakulty a vyzývá k ní všechny studenty škol, které mají ve svém ateliérovém programu urbanistický nebo územně plánovací projekt. Soutěžní porota je složena především z odborníků z urbanistické praxe, kteří „zevně“ posuzují kvalitu práce vzniklé v jednotlivých školních atelierech. Tradičně měly v porotě zastoupení po jednom členu architektonické školy z Prahy, Brna a Bratislavy, v tomto ročníku k nim přibyl zástupce Fakulty stavební ČVUT v Praze. Sponzorsky se na soutěžních cenách a odměnách a na nákladech spojených s vystavením prací v uplynulém ročníku podílely Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, urbanistické firmy ORCO Czech Republic, Urbanistické středisko Brno, Cígler Marani Architects a Casua. Podle svých možností přispěly i jednotlivé účastnické školy a svůj finanční příspěvek věnoval i pořádající Ústav prostorového plánování FA ČVUT.
Do soutěže bylo podáno celkem 34 soutěžních prací. Zastoupeny byly školy z Vysokého učení technického Brno (13 soutěžních návrhů), z Českého vysokého učení technického v Praze – Fakulty architektury (10 soutěžních návrhů) a Fakulty stavební (7 soutěžních návrhů) a ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě – Fakulty architektury (celkem 4 návrhy).
Soutěžní porota zasedla dne 10. ledna 2013 ve složení Ing. arch. Jan SierociÅ?ski-Vaněk, ORCO, Ing. arch. Tomáš Cach, Ing. arch. Petr Vávra, Asociace pro urbanismus a územní plánování, Ing. arch. Lucie Poláková, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc., Fakulta architektury ČVUT v Praze, Ing. arch. František Pospíšil, Fakulta stavební ČVUT v Praze, Ing. arch. Alžbeta Sopirová, PhD., Fakulta architektury STU v Bratislavě, doc. Ing. arch. Karel Havliš, Fakulta architektury VUT v Brně. Sekretářem soutěže byl ustanoven Ing. arch. Vít Řezáč z pořádající FA ČVUT v Praze.
Porota zvolila svým předsedou Ing. arch. Petra Vávru. Hodnocení proběhlo ve dvou kolech. V prvním kole porotci určili jedenáct postupových prací, ve druhém kole pak stanovili individuálním hodnocením pořadí všech vybraných prací. Na tomto základě byly stanoveny ceny a odměny.
Porota věnovala zvláštní pozornost kvalitě analýz, které byly součástí posuzovaných portfolií, a jejich využití v koncepci navrhovaných řešení.
1.cena – URBANISTICKÁ STUDIE JESENICE – ZELENÉ MĚSTEČKO – autoři Martin Doležal, Kateřina Pšeničková, Jiří Krejčí, Jan Šlemr – FA ČVUT Praha, Ateliér prof. Ing.arch. Karla Maiera, CSc.
Hodnocení poroty:
Práce kolektivu čtyř studentek a studentů fakulty architektury ČVUT v Praze byla s poměrně přesvědčivým odstupem vyhodnocena jako nejlepší. Přispěla k tomu vhodná volba tématu (stanovení urbanistické vize relativně malého sídla v zázemí Prahy zasaženého suburbanizací) a především způsob zpracování studie. Vyvážený obsah studie přes analytickou část a koncept, definující a ověřující celkovou vizi a cíle dílčích územních subsystémů, dospěl k srozumitelnému návrhu řešení transformace Jesenice na funkčně komplexnější sídlo.
Řešení nebylo jednostranně zaměřeno pouze na návrh řešení urbanistické struktury sídla, ale komplexně koordinovalo řešení krajinného zázemí sídla, návrh urbanistické dispozice a uspořádání veřejného prostoru a jeho klíčových míst, lokalizaci občanského vybavení a rozvojové plochy koncipované s možností oživení živností a ekonomických aktivit. Sympatickým prvkem studie bylo i její grafické pojetí, ve kterém se vedle dnes již dominujícího počítačového zpracování výkresů objevily i ručně kreslené perspektivní skici.
2. cena – eSCAPE…PRAGUE MEETS WATERFRONT + REGULAČNÍ PLÁN KARLÍN – autoři Michal Čapek, Kateřina Vondrová, Cyril Pavlů, Miroslav Nevlida – FA ČVUT Praha, Ateliér Landscape Architecture Henry W.A.Hansona M.A., AIA, ASLA
Hodnocení poroty:
Zadaným cílem práce bylo navrhnout urbanistické řešení území okolo soutoku Vltavy a Rokytky, které umožní snížit rizika povodní, zlepšit funkčnost Vltavy coby biokoridoru a vytvořit příležitosti pro rozvoj Libně a Karlína, a tím i pro ekonomické zhodnocení. Smyslem bylo hledat synergii, nikoliv pouhý kompromis.
Autoři vyšli ze široké analýzy vztahu vody a města. Na základě analýz historických řečišť Vltavy v prostoru holešovického meandru vytvořili koncept postupného znovuvytvoření aktivního říčního toku s navazujícím funkčním městským ekosystémem reflektujícím i potřebu přístupnosti zeleně ve městě. Řešení akceptuje povodně a záplavy jako součást fungování území a hledá nekonfliktní řešení vztahu města a přírodních jevů. Z takto založeného konceptu vychází návrh regulačního plánu vybrané části území Karlína a realizační projekt s osazovacím plánem nezastavěných ploch pro totéž území.
Porota ocenila náročný komplexní přístup k tomuto výjimečně náročnému tématu postupující od celku města až po detailní regulaci. Práce obsahuje kvalitní analýzy přírodních podmínek (hydrografie, oslunění) a výsledky těchto analýz velmi systematicky uplatňuje v urbanistické koncepci a regulaci. Porotci z urbanistické praxe ocenili kvalitu regulace v regulačním plánu a mimořádně kvalitní práci s odvodněním území v realizačním projektu. Slabším místem řešení je poněkud schematická prezentace urbanistické studie.
3. cena – URBANISTICKÁ ŠTÚDIA ISTROCHEM BRATISLAVA – autorky Kristína Hrebíčková, Katarína Michalková – FA STU Bratislava, Ústav urbanizmu a územného plánovania, vedúca práce Ing.arch. Alžbeta Sopirová, PhD.
Hodnocení poroty:
Predmetom práce je transformácia územia bývalej Dimitrovky, terajšieho chemického závodu Istrochem. Riešená lokalita sa nachádza v širšom centre hlavného mesta Bratislavy, medzi hlavnými dopravnými ťahmi, v priamej nadväznosti na železničnú zastávku Vinohrady. Dostupnosť územia z dvoch hlavných tepien a blízkosť centra mesta, ako aj možnosť využitia kontaktného rekreačného areálu Kuchajdy sú faktory, ktoré z tejto časti mesta robia atraktívnu lokalitu pre potenciálny rozvoj.
Práca, na základe dôkladných analýz širšieho územia aj samotnej lokality, navrhla rozvoj územia prioritne pre bývanie a administratívu s príslušnou občianskou vybavenosťou. Zaujímavé je citlivé zakomponovanie zvyškov priemyselného dedičstva v navrhnutom mestskom parku, vo forme pôdorysnej stopy bývalých nádrží na chemikálie.
Porota ocenila komplexnosť práce, rozsiahly záber riešeného územia a logické rozvrhnutie jednotlivých funkcií v priestore. Kladne hodnotila navrhnutú etapizáciu výstavby, ktorá by umožnila budovať toto rozsiahle územie po etapách.
Určité pochybnosti boli vznesené k lokalizácii bývania pri železničnej trati, najmä z hľadiska dodržania ochranných pásiem. Za nedostatok práce bola považovaná absencia bilancií územia.
Napriek určitým menším nedostatkom bola práca vysoko hodnotená po koncepčnej aj grafickej stránke.
Odměna – SVITAVSKÉ NÁBŘEŽÍ – autorky Lenka Gulačová, Linda Pišová, Zdeňka Sedláková – FA VUT Brno, Modulový ateliér M5, Doc.Dr.Ing.arch.Gabriel Kopáčik
Hodnocení poroty:
Práce tří studentek zaujme především první částí, nadstandardní rozsáhlou interdisciplinární analýzou, která je přehledná, srozumitelná a graficky nápaditě uspořádaná. Z analýzy vyplývá smysl práce, objevit a zhodnotit městotvorný potenciál nábřeží řeky Svitavy v celém průtoku městem Brnem. Záměr autorů je zřejmý již z analýz, nabídnout řeku a její nábřeží jako veřejný prostor města s pestrou škálou využití.
V tom je asi největší hodnota celé práce, která nabourává schematický pohled na řeku chápanou spíše jako lineární formu s funkcí přírodního prvku ve městě.
Druhá část práce je soubor námětů možných úprav vybraných míst nábřeží Svitavy metodou městských zásahů. Záměr ukázat formou úprav s nízkými náklady možnosti reálných snadno uskutečnitelných akcí ale vyznívá příliš prvoplánově a aranžérsky, chybí skutečné urbanistické zhodnocení zvolených míst, především jejich širší začlenění do městského organismu.
Odměna – LIBEŇ – autoři Adam Látal, Jan Müller, Stanislav Bažant – FA ČVUT Praha, Ústav navrhování III, Ateliér Ing. arch. Jana Sedláka
Hodnocení poroty:
Urbanistický návrh se zabývá dotvořením prostoru mezi územím Libně, Holešovic a Karlína. Na práci porota ocenila zejména snahu o vytvoření jasně vymezené a čitelné městské polyfunkční struktury, která v mnoha ohledech navazuje na tradiční principy tvorby blokové zástavby na přelomu 19. a 20. století v Praze. Charakter současného osídlení se přirozeně a nenásilně propisuje i do nově dotvářené uliční sítě, území však možná až příliš silně dominuje nové centrum („hradiště“) čnící nad úroveň okolní krajiny. Velmi přívětivé je zapojení městských vodních kanálů do nové zástavby zejména podél Rohanského nábřeží, které tak dostojí svému názvu a odkazuje na historicky podobné uspořádání Pobřežní ulice. Součástí projektu jsou i základní bilance návrhu, porota však bohužel výrazně postrádala analytickou část i zasazení záměru v širších souvislostech, které jsou pro obdobnou úlohu nezbytné. Jako potenciálně problematické se pak jeví zúžení zátopového území v okolí Libeňského mostu. I přes tyto dílčí nedostatky se jedná o zdařilou práci, nabízející inspirativní pohled na dotvoření současné jizvy v území.
Odměna – NÁMESTIE BANÍKOV V ROŽŇAVE – autor Filip Prikler – FA STU Bratislava, Ústav urbanizmu a územného plánovania, vedúci práce doc.Ing.arch.Ernest Nagy, PhD.
Hodnocení poroty:
Predmetom riešenia práce je rekonštrukcia Námestia baníkov v Rožňave, ktoré je ústredným priestorom mesta, ktorého pôvod siaha až do stredoveku. Výnimočnosť lokality vyplýva z jej historickej hodnoty a nadväznosti na tradičné usporiadanie a členenie typických banských mestečiek, vyznačujúcich sa svojou malebnosťou, kde jadrom a centrálnou zónou v organizácii mesta je námestie. V súčasnej situácii je priestor námestia zaťažený dopravnými komunikáciami, ktoré narúšajú pôvodný „genius loci“ a využiteľnosť hlavnej uzlovej priestorovej štruktúry mesta, ako zhromažďovacieho a reprezentatívneho námestia.
Koncept riešenia Námestia Baníkov vychádza z hlavných peších ťahov, priehľadov na dominanty a celkovej kompozície námestia. Centrálne situovaný kostol s vežou rozdeľuje námestie na dva hlavné priestory – reprezentatívny a spoločenský, s funkciou rekreácie a oddychu. Oba priestory sú situované v rámci jedného štvorcového pôdorysu, ktorý vymedzuje hlavnú pešiu zónu chodcov. Vedľajšia, obchodná zóna je situovaná popri budovách. Rekonštrukciou námestia sa napĺňa snaha prinavrátiť reprezentatívnosť, funkčnosť a zreteľné prevádzkové vzťahy pre plnohodnotné užívanie priestoru obyvateľmi a návštevníkmi.
Porota ocenila jednoduché geometrické riešenie návrhu, ktoré zvýraznilo štvorcový pôdorys námestia a umocnilo hlavnú dominantu – kostol. Kladne bola hodnotená výborná grafická úroveň práce, spracovaná do veľkej podrobnosti.
Oceněné soutěžní návrhy byly vystaveny v druhé polovině března v Nové budově ČVUT v Praze 6 – Dejvicích. Na vernisáži výstavy zdůraznil děkan Fakulty architektury Zdeněk Zavřel potřebnost studentských soutěží, které umožňují porovnat práce studentů z různých škol a přinášejí pedagogům i studentům zpětnou vazbu z praxe. Dále se soutěžní návrhy přesunuly na konferenci Asociace pro urbanismus a územní plánování v Žatci od 18. do 19. dubna a na Fakultu architektury VUT v Brně od 29. dubna do 10. května. Odtud návrhy puovaly dále na Fakultu architektury STU v Bratislavě od 27. května do 07. června, a pak se vrátí do Prahy na Architecture Week od 1. do 30. října 2013. To umožní, aby se studenti, pedagogové i odborná veřejnost mohli seznámit s výsledky soutěže a aby mohli posoudit, jak je to s kvalitou přípravy urbanistů a plánovatelů na našich školách.
Výběr ze soutěžních návrhů můžete najít také na internetové adrese www.gis.cvut.cz.
Karel Maier, Lucia Filová
maier@fa.cvut.cz
Dobry den, bolo by mozne zakupit konkretne cislo Stavba 3/2024? Dakujem! SC
Existuje zde určitá špička české architektury, ale mně trápí ty desítky podprůměrných architektonických ateliérů , lokalizovaných hlavně v Praze. Pomocí…
Filozofů není nikdy dost. ;-) A ostatní školy (zejména ty technické) se o své studenty budou muset asi víc poprat...…
Není to moc pozitivní čtení, jakkoliv stavebně to jistě hodnotu má. Ale ptám se, jak moc potřebujeme další filozofy, když…
Nadační fond prostě odmítá připustit, že starý nýtovaný most nemůže přes veškerou snahu vyhovět potřebám současné (a tím spíš budoucí)…