Studie: Stavba rychlodráhy s nádražím v Brně by stála 3,3 mld. Kč

Rekonstrukce brněnské železnice, s níž odsun nádraží souvisí, je jedním z nejdiskutovanějších stavebních projektů Brna posledních let.

Brno 19. srpna (ČTK) – Stavba městské rychlodráhy společně s projektem odsunutého vlakového nádraží a přestavbou železničního uzlu Brno (ŽUB) by stála 3,3 miliardy korun. Pokud by rychlodráha vznikla samostatně až po výstavbě uzlu, cena za ni by byla téměř šest miliard. Uvádí to studie firmy Metroprojekt, kterou si nechalo zpracovat vedení města a dnes ji poskytlo novinářům. O vybudování rychlodráhy společně s ŽUB usilují zelení. Podle primátora je na zapojení rychlodráhy do projektu ŽUB pozdě.

Podle náměstka primátora Martina Andera (SZ) studie potvrdila, že rychlodráhu lze zapojit do projektu přestavby železničního uzlu, jehož jedním z hlavních bodů je odsun vlakového nádraží zhruba o 800 metrů na jih. Rychlodráha by podle něj umožnila zachovat provoz ve stávajícím nádraží a vystupovat desetitisícům cestujících v centru města.

Cena za stavbu rychlodráhy a přestavby ŽUB, tedy 3,3 miliardy, je podle Andera akceptovatelná. Kdo by měl částku zaplatit, je otázka jednání. Koleje vlastní a spravuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), tedy státní investor. „Bylo by nekoncepční, kdyby Brno bylo výjimkou a provozovalo vlastní železnici. Tam je potřeba hledat prostředky,“ míní.

Pokud by rychlodráha nevznikla, neslo by veškeré náklady na dopravu lidí od nového odsunutého nádraží do centra město Brno. „Jen provozní náklady brněnského dopravního podniku by se kvůli odsunu zvýšily ročně o 150 milionů korun,“ uvedl.

Podle primátora Romana Onderky (ČSSD) ale již před zpracováním studie grémium stavby odsouhlasilo, že rychlodráha bude samostatným projektem. Pokud by se měl projekt spojit s projektem na přestavbu ŽUB, musel by se celý předělat. Mimo jiné by také musel investor znovu žádat o posouzení vlivu na životní prostředí a další náležitosti, které jsou už k dispozici.

Projekt by tak přepracováním nabral další zpoždění, odhaduje se na tři až pět let. Pokud chce město čerpat do roku 2013 osm miliard korun z fondů EU, není možné rychlodráhu spojit s projektem ŽUB, míní Onderka. „Posun by byl tak silný, že bychom tyto prostředky čerpat nemohli,“ doplnil.

Odsun nádraží o zhruba 800 metrů na jih má v Brně řadu odpůrců, kteří požadují zachování železniční dopravy v centru města. Projekt s rozpočtem zhruba 20 miliard Kč navíc v prosinci minulého roku kvůli procesním chybám přišel o územní rozhodnutí a jeho příprava se o minimálně rok opozdí.

Rekonstrukce brněnské železnice, s níž odsun nádraží souvisí, je jedním z nejdiskutovanějších stavebních projektů Brna posledních let. Loni začala stavba odstavného nádraží, která ale s konečnou polohou nádraží nesouvisí.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*