(ČTK) – Architektonické studio Josefa Pleskota
vypracuje urbanistickou studii týkající se budoucího vzhledu zeleného
vrchu Parukářka. Žižkovská radnice za návrh zaplatí 1,2 milionu korun
bez DPH. Rozhodla o tom rada městské části. Zjistila ČTK z usnesení.
O budoucnosti Parukářky se diskutuje řadu let.
„Parukářka
je rozsáhlý park v centru městské části, oslovili jsme architekta
Josefa Pleskota, aby nám pomohl s rozčleněním prostoru,“ řekla v rozhovoru s ČTK starostka Vladislava Hujová (TOP 09).
„Chceme, aby tu vyžití našly maminky s dětmi, pejskaři, lidé, kteří si
chtějí něco grilovat i ti, kteří hledají posezení u občerstvení, aby
všichni měli svůj prostor a jejich zájmy se nekřížily, a aby si vzájemně
nepřekáželi,“ doplnila starostka.
Silné emoce u místních
v minulosti vzbudila především plánovaná demolice občerstvení na Vrchu
svatého kříže. Objekt je podle úřadů nebezpečný. Radnice připravuje
výstavbu nového občerstvení, od loňského roku k tomu má vypracovanou
studii. Teprve ve chvíli, kdy bude jasné, kdy nová budova vyroste, bude
uzavřena a zbourána stávající hospůdka. „Rádi bychom, aby lidé o možnost posezení nepřišli, aby na sebe jednotlivé kroky plynule navazovaly,“ doplnila starostka.
Stavba
občerstvení na Parukářce je podle opozičního zastupitele Ondřeje Ruta
(ŽnS) úzce svázána s developerským projektem v Jeseniově 38.
„Radnice chce přes pozemek developera napojit nové občerstvení na kabel
elektrického vedení. Uzavřela proto s developerem smlouvu o spolupráci,
ve které si vzájemně obě strany daly předem k oběma stavbám souhlas
k územnímu i stavebnímu řízení. Kabel by přitom mohl vést jinudy, řízení
by se sice o několik měsíců protáhlo, ale radnice by se nemusela
dopředu sklánět před předimenzovanou stavbou,“ tvrdí zastupitel.
Architekt
Pleskot patří mezi nejznámější a nejrespektovanější české tvůrce. Za
své realizace získal řadu ocenění a jeho stavby pravidelně reprezentují
českou architekturu v mezinárodních přehlídkách. V roce 2014 získal
titul Architekt roku, a to především za unikátní revitalizaci
postindustriální čtvrti Dolní oblasti Vítkovic.
Doplněno Stavbaweb:
Park Parukářka se nachází na kopci mezi vrchem Vítkovem a
Olšanskými hřbitovy. Navazuje na vrch Svatého Kříže nad Žižkovem. Původně zde
byla viniční a zemědělská usedlost. Parukářka získala jméno po svém
majiteli, parukáři Janu Hrabánkovi. V roce 1825 zde sídlila továrna
Sellier a Belot, vyrábějící lovecké a vojenské náboje. V roce 1936 byla
továrna z bezpečnostních důvodů přestěhována do Vlašimi. Pod vrchem byl v letech 1950 až 1955 vybudován protiatomový kryt Bezovka pro asi 2500 osob zvaný též bunkr Parukářka. Vrch má parkovou až lesoparkovou úpravu a kromě
legendární undergroundové hospůdky se zde nachází také tři dětská
hřiště.
Prague City Line: Park Parukářka (historie, popis, fotogalerie a link na turistického průvodce a mapu oblasti)
Stránky občanského sdružení Parukářka věnované kulturnímu a společenskému dění na Vrchu sv. Kříže a v okolí parku Parukářka.
Wikipedie: Vrch sv. Kříže
Prague.eu /Usedlosti na území Prahy: Parukářka
Bytový dům Jeseniova 38 by měl být postaven na bývalých pozemcích Českého rozhlasu, v Jeseniově ulicic č. 38, těsně u svahu parku Parukářka. Osmi podlažní dům má nabídnout 181 bytů, 227 parkovacích stání. Investorem je společnost WH Estate s. r. o. Architektonickou studii Rezidenčního projektu Jeseniova 38 si můžete prohlédnout na www.za-parukarku.cz. Autorem projektu je ateliér Aleš.
Městská část Praha 3: Projekt bytových domů Jeseniova 38 musí respektovat
horizont Parukářky (tisková zpráva ze dne 27. června 2016)
PRIMA, velmi dobré a chytré a účelné.....
Absolutně souhlasím s tím, aby vedle architektonických soutěží o návth byly sem tam i významné veřejné zakázky svěřovány tvůrcům, kteří opakovaně prokazují mimořádně vysokou kvalitu své práce.
Ale takovou možnost přece česká legislativa už řadu let nezná ?!!! Neuměla to ani u jediného českého architekta, který by si barák v Čechách doopravdy zasloužil, u Jana Kaplického. A raději jsem zorganizovali pokryteckou soutěž a nechali ho v ní nespravedlivě vyhrát… Pyrhovo vítězství.
A tady proběhl výběr jak? Že by pan architekt Pleskot (kterého si nesmírně vážím) podpálil cenu ze všech nejvíc, aby se mu podařilo zakázku získat? Jinak to přece v této zemi nejde ! Nebo jde? Jak je to vlastně? Proč o tom v článku nepadla ani zmínka?