Jemná prostorová křivka je konstruována
jako plynulá cesta vycházející z dynamiky pohybu chodců a cyklistů. Křivka
je tvořena přímkami a kružnicovými vertikálními a horizontálními oblouky. Podél
prostorové křivky je extrudován průřez mostu tvaru písmene U. Koncepce
konstrukce mostu reaguje pokorně na panorama Prahy, na napojení na holešovický
a karlínský břeh i na vítězný urbanistický návrh řešení ostrova Štvanice. Konstrukce
nejde do výšky, nebrání chodcům a cyklistům v pohledech na město, vodu a
stromy.
Mostovka je podepřena dvěma nábřežními
opěrami, dvěma pilíři na krajích ostrova Štvanice, aby do ostrova co nejméně
zasahovala, a dvěma pilíři v nesplavném rameni řeky Vltavy.
Na Štvanici volně schází rampa, jejíž
půdorysná křivka kopíruje křivku hrany ostrova.
Krajní pole konstrukce kvůli
bezbariérovému a plynulému navázání na holešovické straně vertikálně klesá na
úroveň chodníku na nábřeží. Toto pole je navrženo jako vertikálně pohyblivé
v místě opěry, kde je umístěn hydraulický pístový mechanismus pro zajištění
vertikálního zdvihu až nad úroveň povodně Q1000 (Q2002 + 1 m). Jedná
se o zdvih cca o 3,2 m při pootočení pole kolem převislého konce u prvního
pilíře ve Vltavě.
Architektura mostu využívá
minimalistického sochařského tvarosloví. Most je z kvalitního ultra vysokohodnotného
betonu s rozptýlenou výztuží (UHPFRC – ultra high performance fibre
reinforced concrete) s povrchem odpovídajícím lesklému bílému mramoru.
Hlavní nosná konstrukce mostu je tvořena spojitým železobetonovým nosníkem
s podélným předpětím a příčným řezem tvaru písmene H. Jedná se o dva
plnostěnné boční parapetní nosníky s mezilehlou deskou mostovky, která je
podporována příčnými žebry. Výrobně a montážně jde o segmentovou mostní
konstrukci tvořenou 57 prefabrikáty.
Součástí konstrukce je i ornamentální
bronzové madlo ve figurální podobě zvířecích hlav na koncích od sochaře Aleše
Hvízdala. Výběr motivů reaguje na kontext jednotlivých míst vyústění lávky.
V madle je integrováno osvětlení lávky. Na ostrově Štvanice u vstupu
na lávku bude umístěna figurální socha Řeka od prof. Jana Hendrycha.
Autorská zpráva
Místo stavby: Bubenské nábřeží, Štvanice, Za Karlínským přístavem, Praha
Autoři: Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek, Vít Najvárek
Sochy: Aleš Hvízdal, Jan Hendrych
Délka: 300 m lávka, 80 m rampa na Štvanici
Projekt: 2017–2022
Realizace: 2023
Foto: Alex Shoots Buildings
Recenze od Petra Volfa vyšla v časopise Stavba 2/2023
Footbridge
Štvanice
This gentle spatial curve of the
footbridge is constructed as a smooth path based on the dynamics of pedestrian
and cyclist movement. The curve consists of straight lines and circular
vertical and horizontal arcs. The cross-section of the bridge has an open
U-shape. The construction of the bridge humbly responds to the panorama of
Prague, to the connection to the Holešovice and Karlín banks, as well as to the
winning urban design of Štvanice island.
The bridge is supported by two embankment
abutments, two piers on the edges of Štvanice island and two piers in the
unnavigable arm of the Vltava River. A ramp descends freely towards the island,
the plan curve of which copies the curve of the island’s edge. The end field of
the footbridge on the Holešovice side descends to connect to the level of the
pavement smoothly and barrier-freely on the embankment. The field is designed
to be vertically movable at the support point where a hydraulic piston mechanism
is located to provide a vertical lift to the flood level Q1000 (Q2002 + 1 m).
The bridge is made of high-quality ultra-high performance dispersed reinforced
concrete (UHPFRC) with a surface similar to shiny white marble. The main
supporting structure of the bridge consists of a continuous reinforced concrete
beam with longitudinal prestressing and an H-shaped cross-section. These are 2
full-walled side parapet beams with an intermediate deck plate that is
supported by transverse ribs.
Architect’s
report
Ne, to není hlavní téma Graphisoftu. Aktuální hlavní téma je zrušení trvalé licence!
Lávka je projektovaná i prezentovaná jako umělecké dílo – ze všech možných úhlů, ale z nadhledu Ale jako vždy chybí prezentace pro její uživatele. Tedy pohledy z horizontu chodců po nábřeží, ze sousedních mostů, z lodí nebo tramvají. Ale hlavně bych chtěla vidět cestu po lávce očima dítěte (velkého jako ve výkresu řezů) v reálném čase. Jak dlouho to takovému dítěti vlastně trvá, než přejde na druhý břeh a zase něco uvidí?
Zajímavé výrazy, HORIZONTÁLNÍ OBLOUK, KRUŽNICOVÁ VERTIKÁLA, mají snad veřejnosti říci, že je lávka nápaditá,zajímavá? Lávka je prakticky pouhá přímka, JAKÁ KŘIVKA, která spojuje dva břehy Vltavy bez jakéhokoli architektonického nápadu. A co se týká plynulosti pohybu, hlavně cyklistů, je tento na holešovické straně dobře naveden do vozovky. Zde schází pouze domek márnice.