Sušárna chmele v Dubé

(ČTK) – Liberecký kraj chce přispět na obnovu unikátní sušárny chmele v Dubé na Českolipsku. Technickou památku plánuje tamní radnice zrenovovat a proměnit v muzeum a společenské centrum. Na projekt, jehož celkové náklady včetně odvodnění přesáhnou podle odhadů 21 milionů korun, žádá město dotaci z Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury. Liberecký kraj je připraven projekt podpořit milionem korun, řekla novinářům radní pro kulturu Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).

„Podobné projekty, kde má obec nebo vlastník jasnou vizi jejich dalšího využití, bychom chtěli v rámci kraje víc podporovat,“ řekla Vinklátová. Dotace v Dubé přispěje nejen k záchraně technické památky, která je v kraji ojedinělá, ale podpoří i její další využití. Podobně chce podle radní kraj z přebytku loňských daňových příjmů milionem korun přispět na rekonstrukci střechy zámku ve Stvolínkách na Českolipsku. „Záměr ale musí ještě schválit zastupitelé,“ dodala.

Sušárna chmele se dvěma sušícími věžemi je významnou památkou, která připomíná doby, kdy se kolem Dubé pěstoval chmel. Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města je z roku 1877. V době největšího rozmachu pěstování chmele v oblasti bylo v Dubé podobných sušáren a síříren šest, jen jediná se ale dochovala prakticky v původním stavu, přestože po druhé světové válce sloužil objekt jako sklad a později tam státní statek choval kuřata.

V Dubé nejde o jedinou památku. Dubá je městskou památkovou zónou se zhruba 90 památkově chráněnými objekty, mezi nimiž jsou zemědělské usedlosti, měšťanské a venkovské domy, ale také například reliéf vytesaný do skalního masivu nebo soubor skalních sklípků. Objekt sušárny je chráněnou památkou od roku 1958. Unikátní je podle památkářů zejména kruhový tvar sušících věží, který není v Čechách obvyklý. Obdobné se častěji objevují v Anglii. Do současnosti se dochovala nejen stavební část sušárny, ale i relikty technologií sušení chmele.

„Interiér s dřevěnými tesanými konstrukcemi je natolik určujícím a silným prvkem, že bylo důležité jej příliš nenarušit a podpořit jednoduchou prostorovou hrou podlah, které se vznášejí mezi zdmi a krovem. Tomu také odpovídá navrhované rozdělení vnitřních prostor. V přízemí jižní části bychom rádi umístili stálou expozici muzea místního kraje. Další dvě patra mohou být využita pro jednorázové umělecké výstavy,“ popsala budoucí využití objektu starostka Zdeňka Šepsová (NEZ). V dvou malých místnostech u jižní stěny počítá projekt s toaletami a zázemím pro prodej občerstvení v letním bufetu, respektive při společenských akcích. Práce na obnově památky by měly začít ještě letos jejím odvodněním.     
zdroj foto: fabriky.cz

Doplněno Stavbaweb:
Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je významnou technickou památkou, upomínající na někdejší slávu dubského chmelařství, které ovlivnilo i mnohé zdejší lidové stavby. Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří vše v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé. 

Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Další rekonstrukce se plánuje v nejbližší době. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží. Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.
(zdroj: mestoduba.cz)

Technický popis památky a dobové fotografie najdete na stránkách fabriky.cz.

Projekt rekonstrukce z roku 2009