(ČTK) – Liberecký kraj chce přispět na obnovu
unikátní sušárny chmele v Dubé na Českolipsku. Technickou památku
plánuje tamní radnice zrenovovat a proměnit v muzeum a společenské
centrum. Na projekt, jehož celkové náklady včetně odvodnění přesáhnou
podle odhadů 21 milionů korun, žádá město dotaci z Programu záchrany
architektonického dědictví ministerstva kultury. Liberecký kraj je
připraven projekt podpořit milionem korun, řekla novinářům radní
pro kulturu Květa Vinklátová (Starostové pro Liberecký kraj).
„Podobné projekty, kde má obec nebo vlastník jasnou vizi jejich dalšího využití, bychom chtěli v rámci kraje víc podporovat,“
řekla Vinklátová. Dotace v Dubé přispěje nejen k záchraně technické
památky, která je v kraji ojedinělá, ale podpoří i její další využití.
Podobně chce podle radní kraj z přebytku loňských daňových příjmů
milionem korun přispět na rekonstrukci střechy zámku ve Stvolínkách na
Českolipsku. „Záměr ale musí ještě schválit zastupitelé,“ dodala.
Sušárna
chmele se dvěma sušícími věžemi je významnou památkou, která připomíná
doby, kdy se kolem Dubé pěstoval chmel. Nejstarší písemný doklad
o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města je z roku
1877. V době největšího rozmachu pěstování chmele v oblasti bylo v Dubé
podobných sušáren a síříren šest, jen jediná se ale dochovala prakticky
v původním stavu, přestože po druhé světové válce sloužil objekt jako
sklad a později tam státní statek choval kuřata.
V Dubé nejde
o jedinou památku. Dubá je městskou památkovou zónou se zhruba 90
památkově chráněnými objekty, mezi nimiž jsou zemědělské usedlosti,
měšťanské a venkovské domy, ale také například reliéf vytesaný do
skalního masivu nebo soubor skalních sklípků. Objekt sušárny je
chráněnou památkou od roku 1958. Unikátní je podle památkářů zejména
kruhový tvar sušících věží, který není v Čechách obvyklý. Obdobné se
častěji objevují v Anglii. Do současnosti se dochovala nejen stavební
část sušárny, ale i relikty technologií sušení chmele.
„Interiér
s dřevěnými tesanými konstrukcemi je natolik určujícím a silným prvkem,
že bylo důležité jej příliš nenarušit a podpořit jednoduchou
prostorovou hrou podlah, které se vznášejí mezi zdmi a krovem. Tomu také
odpovídá navrhované rozdělení vnitřních prostor. V přízemí jižní části
bychom rádi umístili stálou expozici muzea místního kraje. Další dvě
patra mohou být využita pro jednorázové umělecké výstavy,“ popsala
budoucí využití objektu starostka Zdeňka Šepsová (NEZ). V dvou malých
místnostech u jižní stěny počítá projekt s toaletami a zázemím pro
prodej občerstvení v letním bufetu, respektive při společenských akcích.
Práce na obnově památky by měly začít ještě letos jejím odvodněním.
zdroj foto: fabriky.cz
Doplněno Stavbaweb:
Sušárna chmele, s dvěma sušícími věžemi, je významnou technickou
památkou, upomínající na někdejší slávu dubského chmelařství, které
ovlivnilo i mnohé zdejší lidové stavby.
Nejstarší písemný doklad o existenci
sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku
1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren
a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu,
proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy
z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb
objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé
Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili
obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy.
Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní
část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce
1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku
1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé,
kteří vše v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband
des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny
stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.
Po II. světové válce byla sušárna
konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu
skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního
statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze
předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním
statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město
Dubá. Další rekonstrukce se plánuje v nejbližší době. Tyto věže jsou
svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí
v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který
je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění
v přízemí věží.
Vlevo od sušárny v místech dnešních
zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký
kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.
(zdroj: mestoduba.cz)
Technický popis památky a dobové fotografie najdete na stránkách fabriky.cz.
Projekt rekonstrukce z roku 2009
Za zbourání a přesunutí kulturní památky a zničení panoramatu s Vyšehradem chráněným Unescem, by SŽ měla být potrestána.
I když tomu říkají mobiliář, tak bych přála nám všem, aby měl výsledek stejné kvality, jako svého času dostavby od…
Připadá mi to, jako ba tahle dispozice nepočítala s dětmi. Všechny ložnice (tedy i dětské pokoje) jsou hned u vchodu,…
Proč by Správu železnic měla zajímat rekreace Pražanů?
Přemístění mostní konstrukce přece nejde srovnávat s destrukcí budov. Ta konstrukce zůstane zachovaná a dokonce bude i dál sloužit svému…