Soutěž se týká výhradně vnější části památkově chráněné budovy, rekonstrukci vnitřních částí plánuje SŽDC později. „Fantova budova spolu s přilehlou halou nad nástupišti tvoří největší secesní památku v Česku, proto přípravě věnujeme mimořádnou pozornost. Veškeré stavební a technologické postupy jsou navrženy v souladu s požadavky státní památkové péče,“ uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.
SŽDC počítá při rekonstrukci s odstraněním poškozené omítky, kterou nahradí úplně nová vápenná omítka. Součástí je také odstranění všech nefunkčních prvků na stavbě, například ocelových konzol nebo rozvaděčů. Otvory po nich se následně zazdí. Ošetřena bude rovněž konstrukce střešního krovu, nové bude laťování, střešní krytina a oplechování. Okna a dveře budou repasovány, přičemž jejich výplně, které nebude možné opravit, chce SŽDC nahradit kopiemi v původních barvách.
Rekonstrukce historické budovy pojmenované po architektovi stavby Josefu Fantovi měla být původně hotová do roku 2013. Firma Grandi Stazioni, která měla nádraží v pronájmu od roku 2003, však opravy nestihla a SŽDC jí v roce 2016 neprodloužila smlouvu. Italská firma stihla opravit jen vnitřek centrální části s takzvanou Fantovou kavárnou. Boční trakty včetně fasády památkově chráněného objektu dosud na opravy čekají.
Grandi Stazioni kvůli nádraží podala na SŽDC celkem čtyři žaloby. Firma v nich požaduje určení vlastnického práva ke staré i nové hale nádraží a zároveň se domáhá náhrady škody za neprodloužení nájmu a zaplacení prostavěných nákladů. Jednu ze žalob, ve které italská firma požadovala určení vlastnictví k Fantově budově, zamítl v říjnu odvolací soud.
Doplněno Stavbaweb:
Původní novorenesanční objekt postavili architekti Vojtěch Ignác Ullmann a Antonín Barvitius v letech 1869 – 1871.
Tato budova včetně kolejiště kvůli prudkému rozvoji železniční dopravy brzy přestala vyhovovat a proto v roce 1898 vypracovalo Ředitelství státních drah v Praze projekt na celkovou přestavbu nádraží, který byl počátkem roku 1899 schválen ministerstvem železnic.
Roku 1899 byla vyhlášena architektonická soutěž na novou budovu pražského hlavního nádraží, které se zúčastnili profesoři z pražské Umělecko-průmyslové školy Jiří Stibral a Jan Kotěra, Rudolf Kříženecký, architekt Václav Roštlapil a Josef Fanta, jehož návrh se stal vítězným.
V roce 1901 byla zahájena přestavba nádraží zbouráním jeho severovýchodního křídla. Nové nádraží v bohatě zdobeném secesním slohu bylo postaveno podle vítězného projektu architekta Josefa Fanty s přizváním nejvýznačnějších umělců. Malířskou výzdobu provedli V. Jansa a F. Fröhlich, sochařskou H. Folkman, F. Krauman, J. Pikart, S. Sucharda, L. Šaloun, B. Šimonovský a Č. Vosmík.
Budova vznikla mezi lety 1901–1909 a k odbavování cestujících sloužila až do otevření nové podzemní haly 1. července 1977, což společně s vybudováním Magistrály způsobilo výrazné odříznutí budovy od pohybu cestujících. Od roku 2012 probíhá postupná rekonstrukce a restaurování s cílem navrátit budově původní vzhled a doplnit nové možnosti využití.
V roce 1976 bylo hlavní nádraží zapsáno mezi nemovité kulturní památky. Od 1. listopadu 1993 je objekt součástí městské památkové zóny Vinohrady, Žižkov a Vršovice.
Podrobné informace o původní novorenesanční budově a postupné výstavbě Fantovy budovy včetně dobových fotografií najdete na webu starapraha.cz.
Informace o novodobé historii nádražní budovy a její postupné obnově najdete na stránkách Wikipedie.
Nakreslil jsem západní fasádu Fantovy budovy 1/100 poprvé v roce 1980 pro Sial a pak všechny fasády znova v roce 1991 pro SŽDC, zajímalo by mě, kdo zpracoval projekt rekonstrukce fasády? Čerstvá zkušenost z rekonstrukce fasády Gymnázia Ch. Dopplera ve Zborovské 45 Malá Strana nám říká, že všichni chtějí peníze, nikdo neví a neumí nic.