Letní ráno, sedíme v bistru na Letné, prý je to právnička,
ale něco mi tu nehraje. Právníků znám dost, ale tady vážně něco nesedí.
Byt je v přízemí jednoho z nejlepších letenských domů. Třicátá léta se vší
parádou. Stojí v první řadě, vidí park, kolotoč a Prahu jako na dlani. Na svých
60 m2 má byt sice jenom jedno okno, ale zato kouká do záhonů růží v
předzahrádce. Vevnitř se zastavil čas. Nedotčený interiér, parkety, šestihranné
dlažky, dřevěné rolety, ve stropě je funkční krytalové topení a pak to jediné
okno. Má jenom dvě přání, výstavku bot a taneční tyč. „Prosím tě, je to
důležité, potřebuju botník na moji sbírku. Hlavně ty taneční jsou i 30 cm
vysoké.”
Přes den právo, v noci tanec, začíná to zapadat.
Původní dispozici jsme přemysleli tak, aby se nemuselo moc
bourat a zároveň se do bytu dostalo co nejvíce světla. Ložnice do koupelny,
koupelna do kuchyně a kuchyně do prostoru, přímo na osu. Vznikl z toho kříž
jako u Římanů. Cardo s oknem, stolem, kuchyňským pultem, chaise longue a tyčí
před zrcadlovou stěnou. Decumanus od postele přes tyč až do koupelny za sklem.
Původní prosklenou příčku z haly jsme opravili a nově s ní oddělili obytnou
část od koupelny, čímž také dostala trochu denního světla. Zachráněné kachlíky
z kuchyně doplnily podlahu v ložnici, nové parkety ne/navázaly na původní.
Kuchyně zjevně nebude potřeba každý den, a tak se v mezičase ukrývá ve skříni.
V průběhu stavby přišlo ještě jedno přání: „Nevím, jestli to není pitomost, ale
vešla by se mi tam ještě vana? Taková ta na nožičkách? Do obýváku? Šlo by to?”
No aby nešlo!
Autorská zpráva
Foto: BoysPlayNice
Návrh: Klára Štěrbová, Markéta Součková, Krištof Hanzlík
Stavitel: Ladislav Voldán
Modelka: Bonnie Santanico (HELLZ Bitchez)



























Všechno pěkně promyšlené, vypadá to perfektně😊
Článek ukazuje, že i průmyslový objekt může mít kultivovanou architekturu a jasný koncept. Rekonstrukce a dostavba působí promyšleně, materiálově vyváženě…
Říká se, že Alžběta II. měla smysl pro humor, té by se to nejspíš líbilo. Ale co její rodina, ptal…
Jasně, o tom to bylo.
I kdyby se nakonec jmenoval po Anežce České, stejně se mu bude říkat Dvorecký. Tak jako Kulaťák je pořád Kulaťák…