Projekt řešil nelehký úkol umístění technologického centra pro vývoj supravodivých materiálů do objektu kulturní památky. Zadání investora využít pro tuto funkci zámek se jevil od počátku jako diskutabilní. Jak s ohledem na stavebně-technický stav historického objektu, v jakém ho zanechal předchozí majitel, tak na řemeslnou náročnost jeho obnovy a především na neustálý konflikt potřeb technologického centra s památkovou ochranou.
Vznikla tak nakonec novostavba inspirovaná technickými objekty podobně starých zámeckých areálů. Část, která je náročná na hluk či nevyžaduje přístup denního světla, je umístěna pod zemí, v přirozené terase hradby, zatímco laboratoře a přidružené prostory se nacházejí v nadzemní, prosklené části stavby. Hmota skleníku pouze přirozeně doplňuje prostor terasy na hradbách, kde vzniká intimní zahrada pro uživatele obou budov.
Myšlenka na vznik vlastního učiliště v objektu novogotické vily, kde by firma vychovávala dorost pro své provozy, je zatím nerealizovaná. Vztah školy a technologického prostoru laboratoří, který může žáky motivovat k vyšším ambicím, nás ale velmi baví a považujeme jej za logický a prozíravý. Stejně zajímavý je i pohled z druhé strany, když v továrně vidí, jak jim dorůstají noví kolegové. Obě složky se v tomto prostoru mohou ovlivňovat. Stejně jako už dnes komunikuje nový „skleník“ se svým starším kamenným sousedem.
Autorská zpráva
Foto: Michal Ureš
Nemusíš mít na skle žádné nalepené samolepky a přitom se dá vzor přizpůsobit i vzhledu domu. Palec nahoru.
Tohle je podle mě docela důležité téma. Člověk sklo normálně vidí, ale pták ho může úplně přehlédnout. Když se dá…
Člověk tu vždycky najde něco zajímavého, co stojí za přečtení!!!
Zajímavá rekonstrukce, ale myslím, že některé praktické věci se při návrhu mohly řešit lépe. Hlavně zastřešení vstupů do podchodů mi…
Jak velké lodě se vejdou do současných plavebních komor?