Tyršovy sady v Pardubicích

Fotogalerie ke článku (1)

Tyršovy sady

Celá fotogalerie (1)

Vítězný návrh soutěže na urbanistické a architektonické řešení Tyršových sadů z roku 2002.

Tyršovy sady v Pardubicích
Soutěž na urbanistické a architektonické řešení Tyršových sadů : 2002
Vítězný návrh: Atelier Zahrada nad Metují / Tomáš Jiránek
Spoluautoři: A. Jiránková, M. Lehmann, M. Turba, J. Vyškovský


Tyršovy sady představují největší park v Pardubicích, rozkládající se ve středu města v těsné blízkosti zámku. V roce 1931 zde bylo vybudováno podle návrhů architektů K. Řepy, F. Potůčka a V. Vetešníka rozlehlé výstaviště,
kde se konala celostátně významná „Výstava tělesné výchovy a sportu Republiky československé“. Po skončení výstavy sloužil areál výstaviště jako atraktivní park pro společenské vyžití. Poslední pavilon někdejšího výstaviště zanikl roku 1977. Torzo tohoto areálu, cestní síť, vodní prvky a dřeviny, tvoří dnešní základ sadů. Poslední obnova parku
proběhla ve druhé polovině 60. let podle projektu Ing. Vaňka.

Statutární město Pardubice vyhlásilo v květnu 2002 veřejnou soutěž na zpracování návrhu urbanistického a architektonického řešení Tyršových sadů v centru města. Vyhlašovatel požadoval řešit území s provozní i prostorovou
vazbou na související území ulic, náměstí a zelených ploch a navazujících zámeckých valů s respektováním dominant historického jádra a zhodnocení historie místa. Byl požadován návrh na oživení této historické části města, umožňující denní rekreaci obyvatel včetně zázemí pro podporu pozice řešeného území v samotném centru města. Komplexní návrh s vymezením základních prostorových regulativ.

Odborná porota posuzovala celkem 16 soutěžních návrhů a doporučila realizaci koncepce vítězného návrhu ateliéru ZAHRADA NAD METUJÍ.

Autorská zpráva
Řešený prostor je dnes významnou křižovatkou pěšího a cyklistického provozu města. V návrhu se snažíme zkvalitnit vazby na pěší zónu třídy Míru, náměstí Míru, ulici Na Hrádku, Sladkovského a U Stadionu a podpořit myšlenku
přechodu přes řeku Chrudimku do městské čtvrti Bílé předměstí.
Zámek respektujeme jako centrální dominantu prostoru obklopeného parkem. Nová zástavba při ulici U Stadionu přináší oživení historické části města a svým zázemím a propojením s parkem zvyšuje rekreační potenciál území.

â?¢ Tyršovy sady — jedině přijatelný je z uvedeného pohledu princip jednoduché krajinné zeleně realizovaný prostřednictvím přírodně krajinářského parku s místu odpovídající vegetační skladbou a s aktivitami odpovídajícími základním funkcím městského parku. Vzhledem k poměrně jednoduchému konceptu se stavby v parku omezují na dvě kavárny umístěné mírně mimo osu hlavního severojižního pěšího tahu v parku. Kavárna u vstupu směrem od města (A) využívá konstrukce stávajících veřejných záchodů, kavárna s galerií na opačném konci směrem k řece (B) je navrhována zcela nová.

â?¢ Prostor západní hranice Tyršových sadů
V souvislosti s novým urbanistickým řešením prostoru při ulici U Stadionu dostane novou náplň a určení dnešní cesta západním okrajem parku, řekněme pokračující osa ulice Na Hrádku. Návrh podtrhuje význam této cesty. Ta se stává významnou kompoziční a prostorotvornou osou této městské části. V uličním konceptu pokračuje z hlavní městské pěší zóny — třídy Míru — ulicí Na hrádku až na nábřeží přes most na pravý břeh Labe do severních čtvrtí Pardubic.

â?¢ Prostor mezi Tyršovými sady a ul. U Stadionu
Bulvár (ulice U Stadionu) — má své zásadní opodstatnění jak funkční, tak kompoziční. Funkčně oživuje provoz parku a stává se jakýmsi „rozhraním“ mezi městským a parkovým prostorem. Bulvár tak vnáší do míst současného okraje parku, která působí spíše jako periferie, pocit městskosti a měřítkově respektuje jak park, tak i historický zámek. V širších
vztazích pak bulvár jednoznačně pokračuje a navazuje na městské třídy spojující místo s centrem. Zástavba bulváru počítá s pevnou uliční frontou směrem do ulice. Modelace zadních traktů směrem k Tyršovým sadům je inspirována historickou parcelací. Tato polosoukromá část počítá s využitím pro zahrádky kaváren, restaurací, posezení pro obyvatele domů apod.

Hodnocení poroty vítězného návrhu:
Klady
â?¢ Jednoznačně definuje prostor věnovaný zeleni parku, který jasnou komunikační osou vymezuje proti urbanizované zóně.
â?¢ U dvou hlavních vstupů do parku citlivě umísťuje vhodné drobné objekty.
* Urbanizovaná zóna je navržena s citlivým způsobem prorůstání architektury do zeleně a využitím vodních ploch.
â?¢ V návrhu parkové zeleně rozlišuje listnaté a jehličnaté dřeviny a další druhy zeleně.
â?¢ Vhodně situuje nové vodní plochy v proporcích odpovídajících měřítku parku.
Zápory
â?¢ V návrhu vodních ploch je potlačeno stávající jezírko jako historický atribut.
â?¢ Problematický z hlediska technického a funkčního může být i vodní kanál s bazény podél hlavní komunikační osy.

Zpráva ČTK 6.8.09
Vedení Pardubic chce nechat zpracovat novou studii na úpravu Tyršových sadů v centru města v sousedství zámku Pernštejnů. Radnice už jeden návrh na rekonstrukci parku, vzešlý z veřejné architektonické soutěže v roce 2002, má. Bude však nezbytné vytvořit aktuální studii, která bude odrážet možnosti a potřeby města, řekl primátor Jaroslav Deml.
Radní doporučili zastupitelům, aby zrušili své několik let staré usnesení, že k původní studii budou zpracovány další stupně projektové dokumentace.
"Chceme si uvolnit ruce pro reálné projektování za rozumné peníze. U dřívějšího návrhu bychom museli respektovat autorská práva při jakýchkoliv změnách, navíc jsme byli vázáni tím, že autor měl vypracovat i další projekty," uvedl Deml.

Stanovisko vítěze soutěže:
Je nám velmi líto, že si musí město Pardubice „uvolňovat ruce k reálnému projektování za rozumné peníze“. Jak snadná a laciná zkratka mimo podstatu věci. Tato formulace zraňuje nejenom nás, ale domníváme se také odbornou způsobilost porotců soutěže a tehdejšího vyhlašovatele soutěže, kterým byl stále stejný subjekt, tedy Statutární město Pardubice. Kde bere pan primátor tolik pýchy a sebejistoty, když si může dovolit urazit tolik lidí najednou, to netušíme. Vždyť smyslem architektonických soutěží je právě vybrat možného koordinátora všech dílčích substancí problému a povinností architekta je také nahlížet úlohu celistvě a vyváženě. Na to je architekt, na rozdíl od speciálních profesí, školen a sahá sem prapodstata činnosti architekta. A právě veřejná architektonická soutěž je považována v Evropě za nejtransparentnější způsob výběrového řízení.

Publikováno  ve Stavbě č. 5/2009

Zprávu ČTK "Pardubice znovu vypíší tendr na úpravu Tyršových sadů" ze dne 2.12.2009 naleznet zde.



Doplněno 4.1.2010:
Tomáš Jiránek:
Dovolte mi krátké shrnutí do několika vět:
1. náš ateliér byl Statutárním městem Pardubice vyzván k účasti v podlimitním zjednodušeném výběrovém řízení na všechny stupně projektové dokumentace včetně autorského dozoru pro projekt "Revitalizace Tyršových sadů - studie, projektové dokumentace". V graficky hraničeném území v rozsahu půdorysné zeleně Tyršových sadů. Logické souvislosti, které řešilo Město Pardubice architektonickou soutěží v roce 2002, již ve výzvě nejsou, přesto, že podmínky úvah budoucího řešitele směřují do daleko širších souvislostí, jak vyplývá z textu podmínek. Předpokládané budoucí náklady na realizaci projektu jsou 65 mil. Kč bez DPH.

2. Hlavní architektka města přesto hovoří v mediích (např. Sedmička.cz) cit.: "Chtěli bychom rozšířit Tyršovy sady až k ČEZ Areně a vtáhnout do organismu města řeku. Udělat z Tyršových sadů společenské centrum a z Letního stadionu kulturní centrum. Na rekreační sport by se mohl využít park na Špici, což je velmi cenné a zajímavé území. A všechno by se propojilo dohromady." Paní architektka toto píše jako novinku a svůj či novodobý koncept zadání. To je ovšem přesně to, co kromě letního stadionu řešila ona architektonická soutěž. V tomto smyslu byla dobře vypsaná, neboť řešila urbanistickou logiku území, kompletně a holisticky řešené jádrové území města včetně vtažení řeky více do parku a vtažení parku (Tyršových sadů) až k ČEZ aréně kompletním urbanistickým řešením s různými funkcemi objektů v klíčové ulici U Stadionu.
Naopak ze zadání výběrového řízení vyplývá cit.: "Respektovány budou stávající vstupy do parku. Případně budou vytvořeny vstupy nové (napojení ulice U Stadionu)". K tomu jen dodám, že lze jen těžko řešit případné vstupy bez předem nebo současně řešené myšlenky kudy, kde a jak. To opět navrhovala soutěž v mnoha variantách soutěžních návrhů. Zvítězila varianta naše.

3. Náš soutěžní návrh obsahoval myšlenku propojení parku s parkem Na Špici. V podmínkách výběrového řízení je uvedeno, bod 6. kapitoly Východiska projektu cit.: "V rámci širších vztahů bude ................. konkrétně řešeno propojení Tyršových sadů a parku Na Špici přemostěním Chrudimky. Bude prověřena konkrétní možnost umístění mostu u soutoku Labe a Chrudimky. Vlastní most nebude součástí projektu." To zní až neuvěřitelně. Cituji architektku města Petru Nacu z rozhovoru v periodiku Sedmička cit.: "Otázka - S tím souvisí i propojení lávkou přes Chrudimku. Jak by měla vypadat? Odpověď - V lednu bychom měli mít nějaké návrhy. Uvidíme, jakou cestou se vydáme. Chtěli bychom, aby to bylo něco mezi uměním a technickou záležitostí". Ptám se tedy jak je možné, že je nutné řešit to autorsky nově projektantem vybraným aktuálním výběrovým řízením a proč se ptají budoucího zpracovatele PD, když již v lednu budou mít návrhy řešení. Hned dvojnásobný autorský rozpor. Kde je hranice mezi žádanou konkrétní možností umístění mostu a návrhem mostu vlastním netuším, ale z hlediska autorského zákona, praxe architektonického navrhování a svým způsobem diktované spolupráce předem se toto zdá býti poněkud problematickým vztahem. Asi by bylo logické, kdyby si již vybraní řešitelé mostu sami navrhovali konkrétní umístění, pokud toto řešení má být i technické, nejen uměleckou ideou. Zde je jeden z příkladů rozporů v zadání rozsahu budoucí práce. Místo mostu v grafických hranicích řešení není, ale v textu je o něj žádáno.

4. Další problémy či nejasnosti v rozsahu řešeného území plynou s podrobnějšího studia textové poptávky ve srovnání s grafickou hranicí. Graficky je jasně specifikována hranice řešeného území, zatímco textově se zadávací dokumentace takřka shoduje s architektonickou soutěží z dřívějška. To se mi zdá vlastně logické, neb to ani jinak řešit nelze. Problém je v otaznících proč je tomu tak? Město uvažuje o velkorysejších realizacích v území. Architektonická soutěž 2002 byla v rozsahu vypsána správně a v logických architektonických či urbanisticko-krajinářských souvislostech. Prostě úlohu v hranicích graficky daných by bez souvislostí širších řešil jen profesní specialista, nikoliv architekt s komplexním viděním problému. Již jsem kdysi v této souvislosti řekl, že architektova (architekt - urbanista - krajinář) role není konkurovat dílčím inženýrským profesím.- Jeho role a povinnost, ke které je kvalifikován, spočívá ve spolupráci s dílčími inženýrskými profesemi (doprava, inženýrské sítě, hydrotechnici, statici, stavební specialisté, biologové atd.), problém komplexně koordinovat. Vše v maximálně vyváženém poměru, včetně ekonomiky či souladu s památkovým zájmem či zájmem ochrany přírody.

5. Městská architektka i primátor unisono hlasem kritizují vodu v našem soutěžním návrhu. Dokonce skrze ní hlásají tzv. nerealizovatelnost vítězného návrhu. To považuji s dovolením za jistou banalitu v kontextu celku. Není to významná součást a podstata vítězného návrhu. Návrh je autorsky soudržný i bez kanálu. Mimo jiné jsme soutěž vyhráli i s uvedeným nedostatkem problematičnosti právě onoho kanálu. V katalogu soutěže je 16 soutěžících, kolik jich bylo celkově neznám. Navíc zadáním výběrového řízení a dle slov architektky Nacu chtějí Pardubice reminiscenci vodního příkopu vrátit za již daných hydrotechnických podmínek. Náš návrh právě onu reminiscenci připomínal, ovšem bez znalosti hydrotechnických dat, které má dnes město k dispozici na základě hydrotechnických průzkumů.

6. Přes všechny možné důvody stále nerozumím, proč nám nelze svěřit danou úlohu na základě výběrového řízení proběhlou architektonickou soutěží. Z multikriteriálního hodnocení nabídek v dnešním výběrovém řízení plyne, že cena není prioritní požadavek, přesto, že podmínky právě ekonomickou výhodnost nabídky tlustě podtrhují. Argument ceny za projektovou dokumentaci, jak opakuji uvádějí podmínky soutěže, by platil jen částečně, protože hodnocením nabídek je cena zastoupena pouze 50ti %. Dalšími jsou popis ideového řešení (40%) a termíny realizace (10%). Proč a v jakém smyslu to zadavatel zdůrazňuje tučně, když % kriterií říkají, že cena je 50%, tedy vyrovnaný vztah 1:1 ekonomika ku ostatní. Má-li zadavatel na mysli ekonomickou výhodnost realizace projektu, pak je právě v daném řešeném území (grafickou čarou hranic) naše soutěžní řešení jednoduché a citlivé, což ocenila také porota. Nehledě na předem stanovený odhad předpokládaných realizačních nákladů 65 milionů korun.

7. Zde cítím obrovský, takřka neregulérní handicap pro nás, protože již dnes přece víme, že s naší "vítěznou" ideou (tedy s ideou poroty a dřívějšího zastupitelstva) se dnes vedení města neztotožňuje. Dívám-li se na soutěžní návrh dnes s odstupem času několika let a s novými zkušenostmi a poznatky z realizovaných prací podobného rozsahu, nedovedu si představit, že bychom ideu zcela měnili. Navíc s mnoha tak jasnými ideovými danostmi v řešeném území (památkově chráněné území, Natura 2000, elementární funkčnost Tyršových sadů apod.). Ptám se rovněž, proč nejsou kriteriem reference uchazeče. Právě zde bychom, myslím neskromně, měli jisté šance (mimo jiné Grand Prix architektů 2007 z podobného zadání, nominace akademie na GPA 2008 z podobného zadání). Víte, možná fabuluji, ale již dnes má budoucí závislá porota argument proti našemu ideovému návrhu......toto zastupitelstvo již jednou hlasovalo proti tím, že rozhodlo o zadání nového výběru projektanta. Tudíž nemusí ani hledat argumenty proti, už je mají. Již dnes tedy víme, že 40% maxima bodů je pro nás nedosažitelných.

8. Je-li v kriteriích soutěže hodnocení ideového řešení (textace návrhu v rozsahu až 10 A4 formátů), nejedná se již o tzv. skrytou architektonickou soutěž?. Proč není v porotě zastoupen nezávislý odborný porotce(i)? Tak jak tomu je právě u dobře vypsaných architektonických soutěží, v Evropě dnes nejtransparentnější a nejúčinější způsob výběru kvalitního řešitelského týmu? V zemích EU legitimní způsob. Statutární město Pardubice přeci žádají o peníze z EU právě na realizaci tohoto projektu.

9. Mrzí nás, že profesní kolegyně Ing. arch. Petra Nacu se musí chovat závisle tak, že opakuje slova pana primátora, aniž by měla snahu seznámit se s klady vítězného návrhu a my dostali vůbec šanci hovořit o podstatě návrhu před dnešními zastupiteli, radními, architekty, veřejností apod. Mrzí nás, že je třeba ideu vítězného návrhu pomlouvat slovy "nereálné řešení". Opakuji, že nereálnost netušíme, nebylo nám dovoleno si o ní promluvit. Ani po hlubším a kritickém zamyšlení nad vítězným návrhem necítíme nutnost pokorně se vzdát práva na obhajobu regulérního a stále platného vítězství v architektonické soutěži. Cítíme se poškozeni fakty a postupy. Jsme poškozováni na dobrém jménu mediálními výstřelky představiteli Statutárního města Pardubice, ale rovněž již dnes také předem vyřazováni ze zakázky výše uvedenými fakty.

10. Na závěr uvedu tehdejší složení soutěžní poroty :
Závislí členové Ing. Michal Koláček (náměstek primátora), Ing. arch. Jan Kovář (zastupitel města), Ing. Akad. arch. Miroslav Řepa, náhradník Jiří Razskazov (náměstek primátora)
Nezávislý členové : Ing. Zdeněk Novák (náměstek ministra kultury, krajinářský architekt, památkář, Akad arch. Václav Šmolík, Ing. arch. Vladimír Čuhel), náhradník Ing. arch. Marcela Bílková
Přezkušovatel Ing. arch. Iva Lánská


Související články:
Tyršovy sady podle radnice čeká už brzy rekonstrukce
OFFCITY: Pardubice chtějí nový “reálný" návrh na úpravu Tyršových sadů
Z deníčku primátora Jaroslava Demla 
Chci rozšířit Tyršovy sady až k ČEZ Areně,“ říká Petra Nacu

VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A K PROKÁZÁNÍ KVALIFIKACE VE ZJEDNODUŠENÉM PODLIMITNÍM
ŘÍZENÍ V RÁMCI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY:
Revitalizace Tyršových sadů — studie, projektové dokumentace