Ústavní soud odmítl stížnost Vysoké nad Labem proti zrušení územního plánu

Brno 31. března (ČTK) – Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost proti rozhodnutí, jímž Nejvyšší správní soud nedávno zrušil územní plán Vysoké nad Labem na Hradecku. Stížnost podala obec společně s jedním majitelem pozemku, který přišel o možnost stavět. Podle Ústavního soudu ale obec ani majitel neměli kompetenci podat stížnost, zjistila ČTK z databáze usnesení. Územní plán umožňoval rozsáhlou výstavbu rodinných domků.

Podle stížnosti Nejvyšší správní soud porušil právo na soudní ochranu, právo na ochranu dobré víry, právní jistoty a nabytých práv, dále právo vlastnit majetek a právo na samosprávu. Majitel pozemku nepřímo tvrdil, že zrušení územního plánu zasáhlo do jeho legitimního očekávání. Zjednodušeně řečeno se snížila hodnota jeho pozemku.

Podle Ústavního soudu ale nikde není zakotveno právo na to, aby nějaký pozemek musel navždy zůstat ve stavebním režimu. „Z tohoto pohledu by pak bylo zakotvení soudního přezkumu územních plánů zcela zbytečné, neboť vyhovění jakémukoliv takovému návrhu Nejvyšším správním soudem by představovalo protiústavní zásah do ‚legitimního očekávání‘ vlastníků pozemků,“ uvedl v usnesení soudce zpravodaj Jiří Mucha. Majitel pozemku navíc nebyl účastníkem původního řízení.

Kompetence pro napadení verdiktu Nejvyššího správního soudu chyběla také obci Vysoká nad Labem. Vyplývá to ze starších rozhodnutí Ústavního soudu. „Správní orgán, jehož rozhodnutí bylo úspěšně napadeno správní žalobou, není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí správního soudu,“ uvedl ÚS už v minulosti.

Návrh na zrušení územního plánu Vysoké nad Labem podala místní zemědělská společnost, která protestovala proti přeměně polí a pastvin na sídliště rodinných domů a proti chybám při přípravě plánovací dokumentace. Soud loni potvrdil, že ve schvalování byla řada procesních chyb.

Zároveň soud konstatoval, že obce a města se nemohou rozvíjet na úkor jiných obcí v okolí. V případě Vysoké nad Labem se nový územní plán nelíbil sousednímu Hradci Králové, který se obával negativních důsledků masové výstavby, včetně odlivu obyvatel. Krajské město tvrdilo, že noví obyvatelé satelitních sídlišť budou platit daně ve Vysoké, ale infrastrukturu a služby budou využívat v Hradci.

Územní plán obce zahrnoval nově vymezené zastavitelné plochy pro bytovou výstavbu přesahující 50 hektarů. Taková plocha již má podle Nejvyššího správního soudu takzvaný nadmístní význam. Výstavba proto musí mít oporu v nadřazeném územním plánu. Soud uvedl, že rozvoj v takovémto rozsahu přesahuje přirozené možnosti obce s tisícovkou obyvatel, která postrádá jakékoli hospodářské zázemí a občanskou vybavenost.