V Bauerově vile u Kolína bude Gočárovo muzeum

Fotogalerie ke článku (1)

Bauerova vila

Celá fotogalerie (1)

Rekonstrukce vily skončila, plánunované otevření vily je v červenci 2008.

Muzeum významného českého architekta Josefa Gočára (1880-1945) bude koncem června otevřeno v kubistické Bauerově vile v Libodřicích u Kolína. Gočár ji pro tamního majitele velkostatku Adolfa Bauera postavil v letech 1912 až 1914 a nyní skončila její rekonstrukce. Vedle expozice o Gočárově díle v budově vznikne i galerie kubistického designu.

Rekonstrukci od roku 2005 prováděla Nadace českého kubismu, která vilu vlastní. Vila je kulturní památkou a je jedinou venkovskou kubistickou vilou v Česku. Dalších pět kubistických vil je v Jičíně a Pelhřimově - od Pavla Janáka, v Praze od Josefa Chochola, v Lysé nad Labem od Emila Králíčka a v Olomouci od Rudolfa Stockara.

Interiéry Bauerovy vily návštěvníkům nabídnou atmosféru počátku 20. století. Nosnými body expozice jsou dochované prvky interiérů, především zařízení koupelny, krbové zařízení, dřevěná vestavěná skříň či knihovna. V rámci provedeného průzkumu byly objeveny vzorky tapet, podle nichž jsou vyrobeny repliky.

Interiér doplňuje dobový kubistický mobiliář a exponáty výtvarného a užitého umění. V prvním patře je expozice věnovaná historii a rekonstrukci vily, Josefu Gočárovi a českému kubismu vůbec, také však památkám moderní architektury v regionu.

Projekt libodřické vily vznikl pravděpodobně na podzim roku 1912, na jehož počátku Gočár vyprojektoval známý pražský Dům U Černé Matky boží či lázeňský dům v Bohdanči. Pro vzhled Bauerova domu je podle odborníků charakteristické, že se u něj kubistické formy neomezují jen na dekorativní orámování oken a na zešikmenou hlavní římsu. Kubisticky tu chtěl Gočár vytvarovat celý objem vily.

Kubistické detaily jsou i v interiéru vily - z původního zařízení se dochoval krb, schodiště, dřevěná vestavěná skříň, knihovna, koupelna, kotel ústředního topení a prádelna. Při rekonstrukci byly také objeveny vzorky tapet, podle nichž se vyrobily jejich repliky.

Vila byla dědicům Bauera za druhé světové války zabavena jako židovský majetek a od roku 1945 v něm sídlila správa obce. Po roce 1948 se vila využívala i jako pobočka knihovny a mateřská škola. V roce 2002 ji koupila Nadace českého kubismu, která provedla v letech 2005 až 2008 její generální rekonstrukci podle návrhu Michala Sborwitze. Exteriér i interiéry byly rekonstruovány se snahou přiblížit se co nejvíce původnímu vzhledu, obnoven byl i pozemek okolo vily a rehabilitovány dochované vzácné dřeviny.

Rekonstrukce Bauerovy vily je součástí projektu Kubismus na venkově, jenž je spolufinancován Evropskou unií a českým státem. Podporu poskytl také Středočeský kraj.


Josef Gočár - velký stavitel českého kubismu
Vizitka jednoho z nejvýznamnějších českých architektů 20. století, představitele českého kubismu v architektuře, Josefa Gočára: 

Josef Gočár 
* 13. března 1880, Semín u Přelouče (Pardubicko)
+ 10. září 1945, Jičín

Vzdělání a působiště:
Architektonická studia zahájil na Vyšší státní průmyslové škole v Praze v roce 1898. Poté studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru profesora Jana Kotěry a později v jeho speciální škole architektury (absolvoval v roce 1905). V roce 1924 byl jmenován profesorem Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze, v letech 1928 až 1931 byl rektorem AVU. Od roku 1911 byl předsedou Skupiny výtvarných umělců, později Spolku výtvarných umělců Mánes i Společnosti architektů.


Charakteristika uměleckého díla:
Přední představitel kubismu v architektuře, proslul též konstruktivistickými a funkcionalistickými stavbami. Vysoce oceňován je i jeho podíl na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové.


Nejvýznamnější architektonická díla:
Obchodní dům U Černé Matky Boží v Praze na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu (1911-1912) - vrcholné dílo české kubistické architektury. Stavba se vyznačuje na svou dobu revoluční železobetonovou konstrukcí a výraznou fasádou. Gočár navrhl i kubistický interiér kavárny Orient umístěné v domě.

Legiobanka v Praze Na Poříčí (1921-1923) - monumentální stavba navržená ve spolupráci se sochařem Janem Štursou je nejvýznamnějším příkladem obloučkového kubismu (rondokubismus).

Kostel svatého Václava v Praze-Vršovicích (1927-1928) - jedna z nejvýznačnějších Gočárových funkcionalistických staveb.

Rašínovo gymnázium (nyní Gymnázium J. K. Tyla) v Hradci Králové (1923-1927) - funkcionalistická stavba ve tvaru otevřené knihy. K význačným Gočárovým hradeckým stavbám patří i dvě měšťanské školy a budova pro Církev československou husitskou. Je autorem regulačního plánu města z roku 1928.

Lázeňský pavilon v Lázních Bohdaneč na Pardubicku (1912-1913) - kubistická stavba s krytou kolonádou. Město obohatily i další Gočárovy stavby, například železobetonová věž vodojemu.

Projekty soukromých vil:
Bauerova vila v Libodřicích u Kolína (1912-1913)
Strnadova vila v Praze (1925-1927)
soubor rodinných vil v Praze na Babě (1935-1936)

Návrhy kubistického nábytku:
V roce 1912 spoluzaložil Pražské umělecké dílny na výrobu kubistického nábytku.

Nerealizované architektonické návrhy:
Návrh na dostavbu pražské Staroměstské radnice (1909) - na Staroměstském náměstí měla vzniknout pyramida typu babylonské věže.

Zdroj: zprávy ČTK 21.5.2008

Doplněno Stavbaweb:
Přehled realizovaných prací Josefa Gočára
Wikipedie o josefu Gočárovi
Prohlédněte si Bauerovu vilu on-line