V Hradištku začala výstavba nového depozitáře filmového archivu

Depozitář za 116,5 milionů korun podle návrhu ing. arch. Martina Kotíka a projektu společnosti Arch.Design staví akciová společnost HOCHTIEF CZ (doplněno Stavbaweb).
"Bude to jedna z největších ledniček v Evropě," podotkl ředitel archivu Michal Bregant.

(ČTK) – V Hradištku u Prahy začala výstavba nového depozitáře Národního filmového archivu (NFA) určeného až pro 100 milionů metrů filmu. Bezpečné uložení má poskytnout hlavně nehořlavým barevným snímkům, které jsou vzácné a časem by mohly podlehnout zkáze. Budovu staví za 116,5 milionu korun bez DPH společnost Hochtief CZ v areálu nynějších depozitářů ze 70. a 90. let. Dokončena bude za necelý rok, stěhování obrovského množství filmových materiálů však kvůli nutné aklimatizaci potrvá celé desetiletí.

Na základní kámen stavby financované z programu ministerstva kultury určeného na péči o národní kulturní poklad dnes poklepal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Připomněl, že ČR je jednou z filmařských velmocí a má od konce 19. století filmové materiály, které je potřeba uchovávat s náležitou péčí. "Pevně věřím, že tady vznikne dílo, které bude schopné archivovat veliký poklad, který česká kinematografie obsahuje," řekl.

Nový depozitář má fungovat na 1820 metrech čtverečních zastavěné plochy a 21.500 metrech čtverečních obestavěného prostoru. Vlhkost vzduchu 35 procent zamezí vysychání a smršťování filmu a konstantní teplota minus pět stupňů Celsia zastaví chemické procesy zkracující životnost materiálu. "Bude to jedna z největších ledniček v Evropě," podotkl ředitel archivu Michal Bregant. Před stěhováním do novostavby projde každý film aklimatizační komorou, v níž stráví 24 hodin. Dosavadní depozitář podle Breganta je zaplněn. Filmy uložené v plochých kulatých krabicích se už nyní třídí a postupně se budou stěhovat do nových prostor.

V pojízdných regálech nového depozitáře bude veškerá barevná produkce československé a české kinematografie na nehořlavém filmu, tedy od 50. let do současnosti, ale také zabezpečovací materiály ke starším snímkům, které NFA překopíroval z nitrátních na nehořlavé materiály. Mezi ně patří například filmy Hermíny Týrlové, Jiřího Trnky nebo Karla Zemana. Do depozitáře se přestěhují i některé cenné černobílé filmy, třeba kolekce Jana Kříženeckého, průkopníka české kinematografie z přelomu 19. a 20. století, první vědecké filmy, sbírky české avantgardy a dokumentů a reklam firmy Baťa nebo filmy Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Uložen zde bude i záznam procesu s Miladou Horákovou. "Ten materiál má povahu národní kulturní památky, k tomu se chováme obzvlášť obezřetně," uvedl Bregant.

Kromě prostor k ukládání filmového materiálu vznikne v budově i laboratoř, která bude staré snímky převádět do digitální podoby. Výhodou bude to, že se snímky nebudou muset nikam převážet. Umístění v depozitáři najdou vedle filmů i plakáty, fotografie nebo knihy pro badatele.

Nápad vybudovat rozsáhlý depozitář se zrodil už před 40 lety a k výstavbě vedla poměrně složitá cesta. Bregant připomněl, že projekt byl připraven už na počátku 90. let. Národní filmový archiv také dlouhodobě usiluje o své nové sídlo, dnes sídlí na několika místech v nouzových či pronajatých prostorách. Herman připomněl, že se jedná o možnosti umístit ho do areálu nákladového nádraží Žižkov v Praze. "To je záležitost samozřejmě delší periody, ale zase ne nekonečné, protože to nákladové nádraží je dnes už památkovým objektem, je památkově chráněno a počítáme s tím," uvedl. Kdy by se projekt mohl uskutečnit a zda by to mohlo být ještě za jeho období, ale ministr nechtěl odhadovat.