V Paříži možná budou v dohledné budoucnosti nové mrakodrapy

Socialistický starosta Paříže Bertrand Delanoë, který další výškové budovy v metropoli léta prosazuje, nyní totiž získal podporu pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho, jehož politický tábor byl dosud hlavním odpůrcem podobného urbanistického vývoje Paříže. Uvedl to dnes francouzský deník Libération.

Sarkozy a Delanoë potvrdili veřejně vzájemnou shodu na úterním sjezdu starostů francouzských měst v Paříži. Prezident označil za absurdní debatu o tom, zda je třeba mít v Paříži výškové budovy, nebo ne. "Není jich třeba, pokud jsou ošklivé. Pokud jsou krásné, jsou potřeba," prohlásil kromě jiného nejvyšší francouzský představitel.

Pařížský starosta ve středečním písemném vyjádření odsoudil Sarkozyho Svaz pro lidové hnutí (UMP) i stranu Zelených, jejichž postoj zamezil při předchozím jednání o urbanistickém rozvoji Paříže v roce 2003 zrušit limit 37 metrů výšky budov (tedy asi dvanácti pater), který byl zaveden v roce 1975. Podle Libération je Bertrand Delanoë nyní na dobré cestě k prosazení nových mrakodrapů u Pařížanů.

Pracovní skupina pro urbanismus metropole z řad pařížských volených zastupitelů, která vznikla v roce 2006 a ze které letos v únoru vystoupili představitelé vládního UMP i opozičních Zelených, ve středu již předložila architektonické návrhy zahrnující mrakodrapy pro zástavbu tří oblastí Paříže. Jedná se o dosud neurbanizovaná místa u dopravních uzlů v 18. čtvrti (La Chapelle), 13. čtvrti (Masséna) a ve 12. čtvrti (Bercy).

"Nepřichází v úvahu, aby se bouraly existující čtvrti a dělalo se místo nějaké věži, jako se to stalo na Montparnassu v 70. letech," ujistil zástupce starosty pro urbanismus Jean-Pierre Caffet v narážce na 209 metrů vysoký montparnasský mrakodrap, který je mezi Pařížany terčem tvrdé kritiky a který používají odpůrci výškových budov za hlavní odstrašující příklad. "Zaměřujeme se na nezastavěné oblasti, abychom z nich udělali plnohodnotné čtvrti s obchody, aktivitami, veřejnými službami a bydlením," zdůraznil Caffet.

Radnice podle Libération vydala pro architekty nových projektů řadu podmínek, včetně té, že mrakodrapy nesmějí stát na železobetonových deskách, což se neosvědčilo v 60. letech, a že výškové budovy musejí stát ve vyrovnané řadě s ulicemi, aby byl zachován urbanistický duch Paříže.

Montparnasský mrakodrap je nejvyšší budova ve městě, nejvyšší stavbou je Eiffelova věž. Tour Montparnasse vznikl v letech 1969-1974 a vzhledem ke svému unikátnímu postavení v centru města bývá často terčem kritiky za narušení historického rázu města. Dva roky po otevření stavby byla například městskými úřady stavba dalších podobně vysokých budov v centru města zastavena. Vyhlášku z roku 1974 výstavbu věžových domů (mrakodrapů) zakázala v centru města a povolila výlučně budovy do výšky 31 m , tedy asi 12 pater (v historické části dokonce jen 25 m).

La Defénse  je čtvtí mrakodrapů a moderní architektury. Po výstabě Tour Montaprnasse v historické městské zástavbě mohou být nové mrakodrapy v Paříži stavěny pouze zde.