Města ve Vietnamu se rychle rozvíjela a ohromně zemi vzdálila původnímu charakteru tropického pralesa. Na příklad Ho Či Minovo Město (dříve Saigon) má dnes nedostatek zeleně. Nadměrné množství motocyklů způsobuje každodenní dopravní zácpy a vážné znečištění ovzduší. Nové generace obyvatel měst tak ztrácejí spojení s přírodou. Dům pro stromy je prototyp nízkorozpočtového bydlení, které se snaží tuto situaci změnit.
Architekti: Vo Trong Nghia Architects
Místo: Tan Binh District, Ho Či Minovo Město, Vietnam
Hlavní architekti: Vo Trong Nghia, Masaaki Iwamoto, Kosuke Nishijima
Architekt projektu: Nguyen Tat Dat
Dodavatel: Wind and Water House JSC
Plocha: 226 m2
Realizace: 2014
Stavební náklady: 156 tisíc USD
Foto: Hiroyuki Oki
Cílem projektu je přinést velké tropické stromy zpět do hustě obydleného města. Pět betonových hranolů je navržených jako „květináče“ pro stromy rostoucí na střechách obydlí. Díky velké tloušťce půdní vrstvy fungují tyto nádoby také jako dešťové nádrže pro detenci a retenci vody, a v budoucnu by mohly přispět i ke snížení nebezpečí záplav ve městě, pokud by se tato ideu rozšířila do velkého počtu domů.
Dům se nachází ve čtvrti Tan Binh, což je jedna z nejvíce zalidněných obytných zón v Ho Či Minově Městě, která je přecpaná velkým množstvím malých domů. Projekt se nalézá na zbytkovém pozemku v uzavřeném bloku, přístupném pouze po malém pěším pruhu. Dům rezonuje s touto městskou tkání, dispozičně je řešen jako nahromaděné malé fragmenty. Je ze všech stran obklopen typickými vietnamskými řadovými domky, mezi nimiž vyniká jako oáza.
Pět objektů je umístěno na pozemku netypického tvaru tak, aby utvořily malý střední dvorek a maličké zahrádky mezi jednotlivými boxy. Ty se do dvora otevírají velkými skleněnými dveřmi a otevíravými okny. Tyto otvory zvyšují množství přirozeného světla v interiéru a zlepšují větrání. Z ostatních stran jsou domy v podstatě uzavřené vůli soukromí a bezpečnosti. Společné prostory jako jídelna a knihovna jsou v přízemí, v horním patře jsou ložnice a koupelny. Horní patra jsou spojena mezi sebou ocelovými můstky. Dvorek a zahrádky jsou stíněné stromy a rozšiřují obývací prostor. Díky tomuto rozostření hranice mezi vnitřkem a vnějškem dům nabízí tropický životní styl, který koexistuje s přírodou.
Použity byly místní a přírodní materiály, aby se tak snížily náklady a uhlíkovou stopu. Vnější zdi jsou z monolitického betonu s bambusovým bedněním, cihly z místních zdrojů slouží jako obklad povrchů v interiéru. Betonové a cihlové zdi odděluje větrací dutina, chránící vnitřní prostor před přenosem tepla z exteriéru.
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,
Nějak tomu nerozumím. V článku se píše o fasádním stínícím prvku, ale fotky a část textu je o vnitřní stěně.…
co na to říci - na Mercerově stupnici kvality měst se na prvých třech místech obvykle střídají Vídeň, Curich a…