Vratislav 20/20 — architektura 1990—2010

17.12.2010 – 20.03.2011
Galerie výtvarného umění – Dům umění, Jurečkova 9, Moravská Ostrava a Přívoz

Výstava Vratislav 20/20 – architektura 1990–2010 dokumentuje architektonickou proměnu Vratislavi na 150 projektech z let 1990 až 2010. Mimo jiné představí proměnu postindustriální vratislavské oblasti na moderní centrum podnikání, vzdělanosti a školství. Představeny budou nejen realizované projekty, ale i ty, které se teprve vznikají. Součástí expozice se stanou také modely některých staveb. Výstava bude doplněna o programy pro školy a veřejnost.

Kurátoři výstavy v Ostravě: Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec
Kurátor výstavy: Michał Duda
Organizátoři: Galerie výtvarného umění v Ostravě, SPOK – spolek pro ostravskou kulturu, Muzeum architektury ve Vratislavi (MAW) a město Vratislav, kandidát na EHMK 2016

Katalog:
Katalog byl vydán u příležitosti výstavy Vratislav 20/20 – architektura 1990–2010. Současná a budoucí tvář dolnoslezské metropole v architektonických návrzích a realizacích v Domě umění – Kabinetu architektury v Ostravě 17. 12. 2010 – 20. 3. 2011 pořádané Galerií výtvarného umění v Ostravě (GVUO), SPOK – spolkem pro ostravskou kulturu, Muzeem architektury ve Vratislavi (MAW) a městem Vratislavi.

Výstava 20/20. Architektura Wrocławia 1990–2010 vznikla pro Muzeum architektury ve Vratislavi 22. 6. – 5. 9. 2010 v rámci kandidatury města Vratislavi na Evropské hlavní město kultury 2016 Piotr FokczyÅ?ski – Dyrektor Wydziału Architektury i Budownictwa UrzÄ?du Miejskiego

Koncepce katalogu a editoři Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec
Texty Michał Duda
Překlad z polštiny Olga Hostovská, Tadeáš Goryczka
Jazyková korektura Marina Feltlová (CZ), Martyna Radłowska-Obrusník (PL)
Graficky upravil a sazbu provedl Jaroslav Němec
Vytiskla tiskárna Printo, s. r. o., Ostrava – Poruba
Vydání první, Ostrava 2010
Vydal SPOK – spolek pro ostravskou kulturu, o. s. a Galerie výtvarného umění v Ostravě, p. o.

ISBN 978-80-904096-9-9 (SPOK) ISBN 978-80-87405-05-5 (GVUO)

48 str., 152 fotografií a skic, brož.


Tak mimořádné podmínky se mohou městu naskytnout jednou za několik desítek let, ne-li staletí: od začátku 90. let 20. století se Vratislav začala proměňovat nečekanou rychlostí.

Po roce 1989 se hlavním motorem všech změn v Polsku stalo nové politické zřízení s novým systémem hospodaření. Zbavili jsme se ústředního plánování a osud města se dostal do rukou lidí, kteří k jeho skutečným problémům měli mnohem blíž. Vznikly samosprávy, iniciativy se chopili jednak ti, kdo chtěli pracovat ve prospěch města, ale i lidé, kteří měli peníze a chtěli je výhodně investovat. A jakmile vedení města změnilo svou politiku a spustily se mechanismy volného obchodu, město se začalo proměňovat.

Proces, který nastartoval před dvaceti lety, přispěl značnou měrou i k proměně panorámatu Vratislavi. Jakmile se město otevřelo západnímu světu, stanulo tváří v tvář novým modelům, standardům a výzvám. Opojení čerstvě nabytou svobodou, jakožto přirozený důsledek politických změn, znamenalo přísun investic, jaké v dřívějším politickém systému byly nemyslitelné, zatímco v této nové situaci byly naprosto nezbytné – do polských měst rázně vkročila komerční architektura, začaly se budovat hotely, banky, kancelářské budovy a obchodní centra. Nová politická a ekonomická situace a z ní vyplývající investiční možnosti změnily také úhel pohledu na město jako takové a na jeho úlohu v rámci Polska i celé Evropy. V souvislosti s měnícími se možnostmi obyvatelé města i jeho volení zástupci začali považovat Vratislav nejenom za významné krajské středisko, ale pochopili, že město má dost sil na to, aby se stalo významnou metropolí nejen v rámci celého Polska, ale i celé této části Evropy.

Výstava 20/20 nepředstavuje jen „seznam architektonických výbojů“. Snaží se objektivně zmapovat dvacetileté úsilí dát město do pořádku a dokumentuje pokusy, jak vyřešit jeho prostorové problémy, které do značné míry překračují rámec architektury.

20. výročí fungování nových pořádků je příležitostí k tomu, abychom se ohlédli mnohem dál do minulosti, k jinému důležitému datu. Někdejší německá Breslau – moderní, kontinuálně se rozvíjející metropole – byla v roce 1945 proměněna v hromadu trosek. 70 % dosavadní zástavby bylo zničeno. Téměř úplně byly srovnány se zemí jižní a západní čtvrti města. Při následné obnově, realizované většinou v duchu modernistické urbanistiky, došlo k porušení původního prostorového řešení města. Poválečné projekty, byť mnohdy zajímavé, měly za následek řadu prostorových problémů, mj. došlo k přílišnému rozvolnění kdysi semknuté zástavby. Další problém představovala skutečnost, že vzhledem k omezeným finančním prostředkům jen málokterý projekt byl realizován v úplnosti. Byla rovněž opomenuta výstavba některých prvků, které byly nezbytné pro jednotnou architektonickou koncepci města, takže v centru Vratislavi zůstaly velké, nezastavěné plochy. Ještě v roce 1990 ve středu města, kromě rozsáhlých několikahektarových prostor ležících ladem, existovala řada nezastavěných pozemků, proluk po zbořených domech z někdejší zástavby. Ještě dnes najdeme některé z nich na plánu města, i když většina z nich už byla účelně využita pro novou výstavbu.

Vratislav se stala architektonickým tavicím kotlem, z něhož během dvaceti let vzešly desítky koncepcí, jak naložit s jednotlivými parcelami i celými rozsáhlými pozemky. Samozřejmě všechno se nepodařilo realizovat. Lavinovitý přísun investic ale způsobil, že prázdná místa se postupně začala zaplňovat. Výstava 20/20 představuje dvacet územních celků, které tento proces poznamenal mimořádným způsobem. I když jde téměř o 150 projektů, jen nepatrná část byla realizována v místech, která dosud nebyla zastavěna. Valná většina byla nasměrována do těch částí města, které vzhledem k složité historii a četným změnám, jimiž byly po desítky let postihovány, mnohokrát změnily svou funkci.

Na mnoha územních celcích, které jsou zde vystaveny a mezi něž patří i důležité městské komunikace, je patrné, jaký to byl úmorný proces, napravit staré chyby, v jejichž důsledku byla porušena přirozená
propojenost městské architektury. V současné době pracujeme na tom, aby byl fasádám navrácen jejich někdejší reprezentativní velkoměstský vzhled. Obdobný charakter mají aktivity související s projekty na zmrtvýchvstání vratislavských náměstí – na donedávna pustých travnatých pozemcích vyrůstají nové stavby převážně komerčního charakteru. Najdeme zde i pokusy o oživení celé čtvrti, někdejší průmyslové zóny, z níž se stává středisko výuky, obchodu a rekreace. Na výstavě lze nalézt i nejdůležitější veřejné stavby, které už byly nebo brzy budou ve Vratislavi postaveny – Muzeum současného umění, Národní hudební fórum – a také plány komerčních staveb, které jsou plodem intenzivního hospodářského rozvoje a investičního boomu města v prvé dekádě 21. století.

Územní plochy, které lze na výstavě spatřit, se ve skutečnosti překrývají a navzájem protínají. Byly vybrány proto, aby zdokumentovaly jevy, s nimiž se potýkáme na území celého města. A ačkoli na každém z těchto stavebních pozemků se řeší nějaký jiný problém, všechny dohromady tvoří obrovský městský organismus, který se už dvacet let učí fungovat. Učíme se spojovat „nové“ se „starým“, učíme se, jak vytvářet dobré podmínky pro investory i pro obyvatele, jak sladit soukromé zájmy s veřejně prospěšnými. Nemůžeme být pyšní na všechny výsledky tohoto učení, stejně jako nelze pochválit všechny objekty zde vystavené. Jejich hodnota je v něčem jiném – jsou svědectvím obtížného období proměn, kdy jsme se seznamovali s nový zřízením a snažili se dohnat ztracená léta – a jako takové jsou důležitou součástí tkaniva, z něhož je utkáno město, a to nejenom architektonického, ale také historického, kulturního a společenského. Tato výstava se pokusila zamyslet nad tím, jak se město změnilo a jak se nadále mění. Její úkol je o to složitější, že se týká změn, které probíhají před našima očima a od nichž je obtížné mít dostatečný odstup.Snažíme se nedávat konkrétní a jednoznačné odpovědi na to, zda zvolený směr těchto proměn je správný a pro město příznivý. To ponecháváme k úvaze jednotlivým návštěvníkům. A nepochybujeme o tom, že ať už přimějeme k zamyšlení představitele města, nebo především jeho obyvatele, bude to mít význam pro budoucnost Vratislavi i pro rozumné směřování jejího dalšího rozvoje.

Text: Michał Duda / Překlad: Olga Hostovská

Zdroj: Galerie výtvarného umění v Ostravě, SPOK – spolek pro ostravskou kulturu