Vršovická vodárna v Braníku

Opravená secesní vodárna v Braníku poslouží jako kulturní centrum.
Postavena byla v roce 1907 podle projektu architekta Jana Kotěry. V roce 2002 byla zařazena mezi kulturní památky České republiky.

Praha 13. června (ČTK) – Doslova z trosek povstala secesní Vršovická vodárna v Braníku, zanedbaná kulturní památka prošla v uplynulých měsících celkovou rekonstrukcí za 150 milionů korun. Za finanční prostředky z evropských fondů byla obnovena sto let stará budova strojovny, uhelna a další části areálu i přilehlý park. V historických prostorách vzniklo kulturní a společenské centrum, které se v létě otevře veřejnosti.

Stav komplexu bývalé úpravny vody a čerpací stanice, která sloužila až do sedmdesátých let minulého století, byl podle odborníků před rekonstrukcí kritický. Hrozilo, že památka bude nenávratně poškozena. Třeba střecha na strojovně se celá zřítila, zbyly jen obvodové zdi.

Při opravách zůstaly zachovány původní fasády z ostře pálených červených cihel, které na začátku minulého století navrhl architekt Jan Kotěra, i zeleně glazované tvarovky, parapety a římsy. Ozdobné prvky fasád a štítů restaurátoři pečlivě chemicky i mechanicky očistili a retušovali. Své místo v industriálním areálu získala i původní historická jeřábová dráha s takzvanou kočkou.

Novou podobu získaly i prostory uvnitř budov. Objekt bývalé strojovny ocení především rodiče s dětmi. Podle ředitelky Marie Růžičkové budou ale učebny sloužit zároveň i široké veřejnosti. "V nabídce budou rozmanité kroužky, kurzy, akreditační a vzdělávací semináře, výtvarné a keramické dílny. Prostory využijeme i na jednorázové akce, jako jsou sportovní nebo dětské dny," přiblížila ředitelka. Připraveno je veškeré zázemí, herny, kavárna jídelna i plně vybavené venkovní hřiště.

I když leží v Braníku v ulici Vltavanů, jmenuje se vodárna po Vršovicích, které zásobovala pitnou vodou. Postavena byla podle Kotěrova návrhu v roce 1907. V roce 2002 byla zařazena mezi kulturní památky České republiky. Na opravu Praha získala peníze z evropských fondů z programu Konkurenceschopnost.

Doplněno Stavbaweb:
Areál Vršovické vodárny v ulici Vltavanů byl postaven v letech 1906 – 1907. Zdroj vody byl vytipován již v roce 1905. Projekt zpracoval profesor J. V. Hráský, firma Karel Kress. Návrh areálu v Braníku obsahoval dvě jímací studně, strojovnu, koksovnu, kotelnu a obytný domek. Areál byl součástí vodárenského komplexu, jehož nedílnou složku tvořila přečerpávací stanice spolu s vodojemem zemním a věžovým a rovněž obytný dům na Zelené Lišce v Michli, s níž dodnes tvoří výjimečný architektonický provozně – technický celek. Fasády všech budov navrhl profesor Jan Kotěra ve stylu geometrické secese.

Branická část Vršovické vodárny sloužila svým účelům až do začátku šedesátých let. V této době fungovala jako rezervní zdroj vody pro potřeby civilní obrany. V sedmdesátých letech byl areál využíván jako sportovně rekreační, v bývalé uhelně byla vybudována sauna, vinárna, klubovny a na přilehlých pozemcích vzniklo několik tenisových kurtů. Pražské vodárny se rozhodly využívat bývalou strojovnu jako ubytovnu. Tento záměr však byl realizován jen částečně. V době před zahájením rekonstrukce sloužila budova strojovny z části jako opravna sekaček na trávu a sklad. Bývalá kolna na uhlí sloužila zčásti k bydlení a jako sklad. Obytný dům byl obydlen a samostatně oplocen. Z původního areálu byla dochována budova strojovny, obytný dům, uhelna, objekty studní, oplocení a zbytky budovy skladů.

Rekonstrukce vodárny, která je od roku 2002 kulturní památkou, probíhala od května 2009 do dubna letošního roku. Náklady ve výši 136 765 492 Kč uhradilo hlavní město Praha a dotace z fondů Evropské unie.

V těsném sousedství vodárny pak Praha nechala zbudovat dětské hřiště s řadou průlezek a herních prvků. Projekt rekreační zóny navázal na revitalizaci vodárny v Braníku. Jeho zvláštností je propojení nového dětského hřiště s objektem vodárny, kde by mělo být kulturně společenské centrum. Areál nabízí nově vybudované pěší komunikace, sadové úpravy, lanový komplex, toboganové skluzy, skluzavky, lezeckou stěnu, houpačky, překážkovou lanovou dráhu, šplhací síť, nafukovací trampolínu, herní sestavy a lavice, houpadla, balanční můstek, travnaté a herní plochy a mobiliář. Záměrem projektu bylo vytvořit prostor s širším využitím pro děti různého věku. Celkově byla rekultivována plocha o rozloze 6 370 m², realizace projektu trvala rok – od března 2010 do února 2011, město zaplatilo 33 330 362 Kč.
(zdroj: Praha.eu)