Česká komora architektů (ČKA) uzavřela veřejnou soutěž na novou vizuální identitu a vyhlašuje nyní její výsledky. Na prvním až druhém místě se umístili designér Jakub Straka a studio MÃ?TANTA, na třetím místě studio Deep Throat a na čtvrtém Jaromír Hárovník. Oceněným byly vyplaceny příslušné ceny a v tuto chvíli probíhají jednání o uzavření smlouvy na rozpracování soutěžního návrhu se všemi čtyřmi finalisty.
Představenstvo České komory architektů se v průběhu roku 2012 rozhodlo pro vytvoření nových webových stránek. Jedná se jak o krok zapadající do Strategie komunikace ČKA, zejména v oblasti intenzivnější propagace české architektury a profese architekta, tak o výstup, který by měl fungovat jako kvalitní služba členům ČKA. S tímto rozhodnutím bylo spojeno i vyřešení jednotného vizuálního stylu, o jehož potřebě se mluví už několik let, a ke kterému zatím nedošlo. Snahou bylo najít partnera v oblasti grafického designu pro dlouhodobou spolupráci a rozvíjení vizuální identity ČKA.
Protože ČKA sama propaguje architektonické soutěže, chtěla jít příkladem a namísto přímého výběru grafika se rozhodla pro veřejnou soutěž. „Šlo nám o to, najít kreativního partnera pro dlouhodobou spolupráci, který se dobře orientuje v oblasti digitálních médií. Máme vymyšlenou celou řadu funkcí a platforem, které by naše nové stránky měly obsahovat, jako jsou například portfolia jednotlivých členů ČKA nebo intranet, který umožní snadnější komunikaci uvnitř architektonické komunity,“ uvedl předseda Pracovní skupiny pro propagaci architektury ČKA Petr Janda. V zadání soutěže ČKA doporučila soutěžícím zachovat motiv lva, logo a jeho uplatnění by však zároveň měly naznačit větší otevřenost Komory, lehkost a pružnost její komunikace. Očekáván byl koncept vizuální identity, která potvrdí roli ČKA jako autority v oboru architektury a urbanismu a zároveň ukáže její otevřenost k současným trendům a svěží přístup k otázkám týkajícím se architektury.
Na konci září 2012 tedy Česká komora architektů vyhlásila veřejnou neanonymní soutěž na koncept nové jednotné vizuální identity ČKA s důrazem na digitální média. Do 5. listopadu, na kdy byla stanovena uzávěrka, se sešly návrhy od celkem 21 přihlášených autorů nebo týmů.
Hodnoticí komise ve složení Petr Babák, Lukáš Brom, Adam Gebrian, Petr Janda (předseda), Aleš Mička, Josef Panna a Martin A. Tomáš zasedla poprvé 8. listopadu a v prvním kole vybrala 8 návrhů, jejichž autoři byli pozváni k osobní prezentaci.
Druhé kolo se uskutečnilo 23. listopadu 2012. Každý autor nebo autorský tým měl 20 minut na představení svého návrhu řešení vizuální identity a koncepce webu ČKA. Druhého kola se zúčastnili: Deep Throat, Matěj Hanauer, MÃ?TANTA, studio mančaft, Jaromír Hákovník, Pavlína Morháčová a Jan Čumlivski, Matěj Görner a Jakub Škrhla a Jakub Straka.
Při následném hodnocení byly čtyři návrhy vyřazeny a čtyři postoupily do nejužšího hodnocení. V následující části tiskové zprávy najdete komentáře poroty k finálovým návrhům a texty jednotlivých autorů.
Stanovisko poroty k návrhům na vizuální styl ČKA
V průběhu závěrečného hodnocení poroty se ukázalo, že se mezi členy vytříbily dva typy stanovisek nebo myšlenkových proudů (až tři v případě návrhu č. 18), které ovšem nebylo možno propojit v konsenzus. Výstupem jednání poroty je tedy poměrně pestrý pohled na předkládané návrhy. Vzhledem k tomu, že s ohledem na rozmanitost pohledů nebylo možné hodnocení sloučit do jednoho konzistentního textu, který by si neprotiřečil, rozhodli jsme se jednotlivé názory nechat oddělené a v rámci hodnocení je bez ohledu na autora seřadit od nejvstřícnějšího k nejodmítavějšímu. Jsme si vědomi, že v textové podobě je hodnocení poměrově nevyvážené a nereprezentuje zastoupené názory rovnoměrně (skutečně to bylo 50:50), nicméně raději jsme upřednostnili zveřejnění většího množství textů, které by kompilováním ztratily na důrazu, před snahou o vyvážené zastoupení obou názorů.
Porota navrhla udělit čtvrté a třetí místo, mezi dvěma nejvýše hodnocenými návrhy se nedokázala shodnout na jednoznačném vítězi, a doporučila proto ČKA vyžádat si upřesňující podklady a na jejich základě první a druhé místo vyhlásit.
Návrh č. 11 (Jakub Straka) – 1.–2. místo
Názor A: Asi nejvíce dotažený koncept, elegantní a čisté řešení. Samotná značka je bez problémů použitelná, přestože neužívá symbolu lva – je vzdušná, a přitom drží velmi pevně formu. Velkým tématem je pak samotný vizuální styl. Autor dlouhodobě precizuje svůj pevný rukopis na každé nové zakázce a ČKA by mohla být další v řadě. S nadsázkou tak lze položit otázku, zda chceme nakoupit tuto hotovou univerzální šablonu. Dle mého názoru spíše nikoliv, jelikož v soutěži lze najít i řešení vytvořená unikátně pro ČKA, která budou prezentovat instituci osobitěji a autentičtěji.
Názor B: Přehledný, graficky vytříbený návrh s dobrou možností dalšího vývoje. Výrazný posun k aktuálním trendům webdesignu (barevnost, čitelnost, nekomplikovaná navigace). Autorova grafická konzistence a aktuální (i předpokládaná) produktivita je zároveň úskalím v možné zaměnitelnosti identity ČKA. Minimalistický přístup k navrženým identifikačním prvkům lze vnímat jako plus a zároveň jako úskalí tkvící v jejich neviditelnosti. Aplikace do tiskovin postrádá kvalitu jasného grafického řešení čitelnou v návrhu webu, jednoduchost zde hraničí se stylovou nedotažeností. Proporční nekonzistentnost zkrácené verze loga působí nechtěně.
Názor C: Koncept, který se snaží být minimalistický, intelektuální a akademický. Za touto formou (o jejímž provedení by se dalo diskutovat) se ale neskrývá nic podstatného. Linka jako jednotící princip je generická, její vyklad neurčitý a ve způsobu použití není ani celek příliš konzistentní. Vizuálně jde o identitu subtilní, která prezentaci ČKA možná zjednoduší a zpřehlední, nebude ale žádným velkým zviditelněním ani zásadným posunem.
Samotné řešení webu považuji za docela nezajímavé, ale schopné naplnit očekávání i funkci.
Návrh č. 22 (MÃ?TANTA) – 1.–2. místo
Názor A: Studio Mütanta se svým návrhem od začátku soutěže až do samotného konce budilo vášně a diskusi. Už tento prostý fakt považuji za úspěch a známku silného potenciálu i v možném budoucím provozu. Jde jednoznačně o jeden z nejvýraznějších a graficky nejkvalitnějších návrhů. Velmi dobře zvládnutá značka instituce navazuje na původního lva. Zachování malého státního znaku (sice v abstraktnější podobě) si velmi cením a považuji za strategické ho udržet. Hlavní arzenál však spočívá v navržené podobě webu, jenž živě (nikoliv nepřehledně) rozehrává základní layout a integruje do sebe prvky současného internetu – facebook, google zásuvné moduly, pdf tisk, diskusní fóra apod. Vše se přitom děje velmi intuitivně a chytře. Dlouhé texty jsou zdravě zformátovány do bloků, podpořeny perexy a výraznými titulky a podtitulky. Návrh č. 22 osobně považuji za vítěze soutěže a i přes mnoho nepřesností a nejasností za dobré řešení. Je jisté, že dotažení návrhu do funkční podoby by nebylo bez bolesti, ale jsem si jist, že by stálo za to.
Názor B: Zřejmě jediný akceptovatelný návrh redesignu lva, přestože logo samotné považuji za nejslabší část celého systému. Princip „dlaždic“ je extrémně jednoduchý a umožňuje snadnou aplikaci na cokoliv (zdařilé titulní strany Bulletinu). Koncept je rozpoznatelný, výrazný, funkční a identitě ČKA přinese výrazný posun.
Řešení webu považuji za velmi dobré, modulární systém bude funkční a umožní naplnit jakýkoli obsah. Při dodržení jednoduchých pravidel při plnění by neměl být problém s přehledností webu, naopak dlaždice umožňují snadnou a jasnou navigaci, nehledě na to, že tento způsob navigace bude možná už brzy úplně běžný.
Názor C: Technicky zajímavý návrh postavený na progresivní struktuře webové stránky, pravděpodobně predikující vývoj webových prezentací v tomto směru. Návrh počítá s možností integrace množství aktuálních prvků používaných pro webové stránky s charakterem vstupního portálu do oblasti (zde architektury). Modifikace vizuální identity je postavena na manipulaci se stávajícím logem, naznačuje cestu, nicméně není jednoznačně přesvědčivým řešením, což lze říci o celé vizuální stránce návrhu (barevnost blízká stávajícímu webu ČKA, volba písma). Získanou přidanou hodnotou a zároveň úskalím pro ČKA může být (ne)náročná orientace na stránkách, stejně jako jejich výroba a provoz.
Návrh č. 2 (Deep Throat) – 3. místo
Názor A: Osobní prezentace studia Deep Throat byla pro mě velkým překvapením (v dobrém slova smyslu). Nejlepší analýza stávajícího webu a jeho problémů a logicky vyskládaná a funkční struktura vlastního návrhu. Podpořené pevně drženou grafickou / výtvarnou kvalitou návrhu. Slabší stránkou se může jevit samotná značka, jež balancuje na hraně zhodnocení, že nebyla vlastně vůbec navržena. To však považuji za řešitelný problém a dle mého se jedná o jeden ze dvou nejlepších návrhu v soutěži.
Názor B: Návrh pracující s naznačováním širokého spektra možností práce s grafickou podstatou vizuálního stylu. Nedominantní jak na úrovni výrazné vizuality, tak v přesahu k inovativní struktuře webu. Představované dělení na tři sloupce, jež je základem grafického rozvržení, není pro čtení kvality návrhu důležité. Celkově velmi vyvážený návrh bez čitelných slabin, ale zároveň bohužel i bez silných motivů podporujících zapamatovatelnost značky a zajímavost webu a tiskovin.
Názor C: Koncept založený na grid systému (tři sloupce) jako určité architektuře layoutu má svou relevanci. Jeho dodržování musí být ale naprosto striktní a zřejmé, což navrhovanému řešení chybí. Ve výsledku je identita nečitelná, nezřetelná, a vlastně jako by ani nebyla. Pokud není grid „bijící do očí“, identita není… a zůstává pak jenom nuda.
Na řešení webu už si ani nevzpomínám.
Návrh č. 18 (Jaromír Hárovník) – 4. místo
Názor A: Identita postavená na principu „protáhlých liter“, jejichž symbolika je docela trefná a zřejmá, ale není banální. Vizuálně jde zdaleka o nejosobitější a pro mě nejsympatičtější návrh z celého výběru. Řešení je to současné, smělé, vtipné, a zejména hravé, dostatečně variabilní. Charakter použitého lva by mohl být serióznější, stejně tak práce s iniciálami (která vede k nesmyslnému dělení slov) je v řadě případů jen nadbytečná, bez důvodu. Práce s jednotlivými prvky identity je ale i v layoutech velmi zajímavá, výrazná a identita je snadno a rychle rozpoznatelná. Takové řešení identity by ČKA přineslo silný a rozpoznatelný vizuální jazyk na léta dopředu.
Samotné řešení webu je logické a dělení do sloupců má své opodstatnění, stejně jako absence tlačítka „back“. Toto řešení ale považuji za příliš experimentální, nepřístupné a ve finále neergonomické.
Názor B: Graficky zajímavý, dominantně na úpravě loga postavený návrh, nejvíce se blížící zajímavému výsledku v oblasti rebrandingu ČKA. Zajímavost zároveň může být pro konzervativně uvažující uživatele na hranici uchopitelnosti, nicméně pro identifikaci ČKA by jemná kontroverze pravděpodobně sehrála velmi výraznou službu svou zapamatovatelností. Slabinou návrhu je řešení webové stránky, které nenaplňuje ambice zadání a je nepřesvědčivé jak ve své přehlednosti, tak v posunu k zajímavější struktuře uspořádání.
Názor C: Na návrhu si cením odvážnějšího pojetí značky, která je velmi zapamatovatelná a v tištěných aplikacích působí velmi svěže. Bohužel není podpořena podobně propracovaným vizuálním stylem. Slabší částí návrhu je web, o který se však budoucí ČKA bude hodně opírat a na něm stavět.
Z autorských textů jednotlivých studií/autorů:
Návrh č. 11 – Jakub Straka
Hlavním cílem nové identity je zjednodušení celkové komunikace, podtržení toho podstatného a vytváření prostoru.
Identita vychází ze způsobu používání samotného názvu Česká komora architektů, Komora, ČKA a zakládá si na fungování v každé variantě.
Identita se skládá ze tří variant samotného názvu, vždy typograficky vytvářejících nový celek. Každá z variant má svou verzi zkratky názvu, kdy se naopak vytváří nový prostor z původního celku. Symbol lva se používá jen jako doplňková část, viz ukázku Bulletinu.
Návrh č. 22 – MÃ?TANTA
Koncept loga a vizuálního stylu se odvíjí od požadavku ČKA v zadání soutěže – vytvořit značku, která bude mít státní institucionální charakter a zároveň bude ukazovat větší otevřenost komory vůči veřejnosti, moderním trendům se zachováním symbolu lva.
Rozhodli jsme se rozdělit lva na části a skládat z nich nové kombinace, možnosti, vize (větší lehkost a otevřenost komory vůči veřejnosti). Vzniká tak rafinovaná cesta, která poukazuje na důležitost nových úhlů pohledu s odkazem na tradici. Logo je stavební kámen vizuálního stylu a reprezentuje pohyb, chuť vydat se novými směry. Lev se tak z původní statické pozice vydává do prostoru, který dále zkoumá.
Celý vizuální styl je zpětně výraznou měrou ovlivněn návrhem webu ČKA, který má být hlavním komunikačním kanálem komory. (Výrazná hra a další rozvádění loga, jednoduchost a výrazná barevnost.)
Návrh č. 2 – Deep Throat
Analýza ako súčasť procesu:
Na začitaku sme vykonali analýzu súčasného webu ČKA a iných materiálov, či už digitálných alebo tiskových, s ktorými ČKA pracuje alebo v minulosti pracovalo. Po krátkej diskusii sme si uvedomili, že ČKA možno ani logo (to, čo sa s pojmom logo spajá v podmienkach súťaže na logo) nepotrebuje. Pôvodné, teda tedajšie logo, ktoré reprezentuje lev s heraldiky českého znaku, a nejaké písmo, ktoré pôsobí bezcharakterne, je úplne zbytočné. Lev totiž napr. v sebe nemá okrem toho, že je z českého znaku, žiadnu asociáciu k architektuře a výber písma tiež nie je najlepšie zvolený. Rozhodli sme sa teda vytvoriť reč systému, ktorá bude reprezentovať ČKA bez toho, aby musela byť nasilu viditelná a ukričaná, pretože niečo, čo sa nazýva a aj písmomne označuje, ako Česká komora architektů a ešte sa s touto písomnou kompozíciou v jednej kompozícii spája s levom z českého znaku, je zbytočné duplikovanie informácie…
Práve preto náš názor je, že redesignovanie loga, znaku leva, je v tomto prípade úplne bezúčelné, pretože už samotný názov Česká komora architektů vzbuzuje pocit štátnej inštitúcie, ktorý sa určite zaobíde aj bez podpory leva v logu.
Logo je grid, grid je systém
To, čo sme sa rozhodli vytvoriť, je teda univerzálny grid, ktorý bude reprezentovať ČKA. Grid ako zástupný symbol. Grid ako logo. Grid, mriežka, systém, ktorý je rozdelený do troch odstavcov alebo častí, ktoré majú svoje obmedzenie – limitáciu ale zároveň ponúkajú variabilné možnosti, riešenia používania.
V podstate ide o to, že vždy pri práci s tiskovými alebo digitálnymi médiami grid funguje ako cenzor, filter, niečo jako systém, ktorý člení, rozdeľuje informácie (viz príklady). Projektom sme sa snažili posunúť uvažovanie o tom, čo je logo a akú má úlohu, a priniesť diskusiu o tom, že nie vždy ikona, vizualný symbol (vizuálny charakter) musí byť logo. Podobné tendencie a systém s prácou loga využíva napr. kultúrny priestor Casco v Holandsku, kde nápis Casco je vždy umiestnený na stred kompozície, či už sa jedná o digitálnu alebo tiskovú formu.
Návrh č. 18 – Jaromír Hárovník
„Představa o prostoru“
Toto široké téma architektury je zpracováno v jednoduché formě logotypu a dále se rozvíjí v jednotlivých aplikacích především v rámci typografie. Písmena jako komunikační nástroj jsou změněna do formy objektu, který otevírá možnost pohledu na písmo jako objekt, zároveň jej však nechává v rovině čitelnosti.
Logotyp má několik variant, ve kterých se vizuálně mění úhel zobrazovaného prostoru. Je zachován národní symbol, jak bylo doporučeno, avšak v jednodušší formě a novém kontextu, který dodává logotypu váhu a dominantnost.
tisková zpráva
Návrh 11: Návrh loga ČKA od Jakuba Straky
Návrh 22: Logo ČKA a jeho rozměrová řada od studia MÃ?TANTA
Ne, to není hlavní téma Graphisoftu. Aktuální hlavní téma je zrušení trvalé licence!
Dobrý den. Za mě chalupa vypadá úplně jinak, hlavně interiér. Chalupu jsme měli, kachlové kamna s dvěma troubama, chalupářský nábytek,…
Hotovo! Věřím že tím bráchuh potěším :-) Mají malé miminko, tak peníze tam jdou i jiným směrem. Alespoň se nějak…
Jistěže ne, myslím si že takovýto dárek potěší víc než cokoli jiné. V dnešní době ti pořádně nikdo nic jen…
Dobrý den, děkujeme za váš zájem, jednotlivá čísla je možné objednat zde, cena je včetně doručení do schránky. https://send.cz/kosik/polozka/9419674