Vyhlídka Špička

Realizace staveb v krajině je samostatná architektonická disciplína. Staví se na pozadí hustých lesů, mlhy, mraků a kopců. Pracujete s měřítkem mravenců, ale i celých krajin, a jediný opravdový a trvalý kontext je hvězdné nebe.

Vyhlídka Špička je součástí cyklu pěti rozhleden a vyhlídek, které jsme za posledních deset let realizovali. Uzavřela se tak dekáda našeho zkoumání staveb ve volné krajině, jednoho z témat našeho studia. Různorodost jednotlivých konceptů vychází z odlišného přístupu k jednotlivým místům a dělá z celé série přehlídku architektonických forem, které vždy stojí na pečlivé analýze místa a opodstatnění jednotlivých návrhů.

Vyhlídka stojí na vrcholové skále Malého Špičáku a shlíží do údolí soutoku Desné a Kamenice. Na tomto místě dříve začínala Tanvaldská bobová dráha, svého času významný bod sportovního nasazení. Pozůstatky bobové dráhy ve svahu Malého Špičáku naznačují její tehdejší trasu. Svým způsobem je Špička tedy i poctou regionálním hrdinům v upnutých kombinézách, kteří se na nablýskaných bobech neohroženě řítili do prudkých zatáček v touze useknout ze svého času každou další sekundu.

Cílem návrhu bylo vytvořit drobnou, ale výraznou architekturu. Stavbu jemnou a neuchopitelnou jako kapka rosy, která se skály sotva dotýká. Vyhlídka má tři tenké ocelové nohy a lesklý břich, ve kterém se zrcadlí žula, stromy, lidé a nebe. Vyhlídková plošina, přístupná po žebříku, otevírá výhled na Tanvald a okolní hory. Zrcadlený obraz na jejím zakřiveném spodním povrchu je deformovaný, barvy a odlesky se kroutí a mísí. Zážitek z pohledu na stavbu tak nikdy není stejný. Obrazy okamžiku protékají očima návštěvníka jako řeky nekonečné pomíjivosti.

Materiály:
Ocel – vnitřní konstrukce, sloupy, zábradlí, žebříky
Sklolaminát potažený reflexní folií – spodní pohledová část plošiny